mapa stránek || vyhledávání

Rok 2019 byl v Praze-Klementinu druhý nejteplejší od začátku měření

Loňský rok byl Praze-Klementinu, kde se teplota zaznamenává soustavně od roku 1775, teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná roční teplota 12,6 stupně Celsia byla o 3 stupně vyšší, než je dluhodobý průměr 1775 až 2014. Oproti současnému teplotnímu normálu 1981 až 2010 bylo v Klementinu tepleji o 1,8 stupně, ve srovnání se starým normálem 1961 až 1990 o 2,6 stupně Celsia. Ještě teplejší byl rok 2018 s průměrnou teplotou 12,8 stupně Celsia. Poslední dva roky byly nejteplejší za celou dobu sledování.

Jako teplotně normální byly v loňském roce vyhodnoceny pouze měsíce leden a září. Mezi teplotně nadnormální měsíce patřil únor, duben, červenec, říjen, listopad a prosinec. Teplotně silně nadnormální byly březen a srpen.

Nejteplejším měsícem roku byl atypicky červen, který byl s odchylkou 5,7 stupně ve srovnání s normálem 1981 až 2010 teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná teplota 24,5 stupně překonala druhý v pořadí červen 1811 o celé 2 stupně Celsia. Červen 2019 byl třetím nejteplejším měsícem od začátku měření vůbec – po srpnu 1807 a červenci 2006.

Jediným měsícem se zápornou teplotní odchylkou byl květen, zařadil se dokonce mezi silně podnormální měsíce. S průměrnou měsíční teplotou 13,8 stupně a odchylkou -2,1 stupně Celsia od normálu 1981 až 2010 se stal nejchladnějším květnem od roku 1991.

Údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
 

Nejteplejší roky v Praze-Klementinu

průměrné teploty (°C) za období leden až prosinec
od začátku měření v roce 1775

1.
201812,8
6.
200012,0
2.
201912,6
7.-8.
201611,8
3.-4.
201412,5
7.-8.
201711,8
3.-4.
201512,5
9.-10.
199411,7
5.
200712,1
9.-10.
200811,7

 

Průměrné měsíční teploty v Praze-Klementinu v roce 2019

průměrná měsíční teplota (°C) v lednu až prosinci 2019
teplotní odchylky ve srovnání s dlouhodobými průměry
pořadí - řazeno od nejteplejších měsíců - leden 1775 až leden 2019, atd.

měsícprůměrná měsíční teplotaodchylka od normálu 1981-2010odchylka od normálu 1961-1990odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014
(listopad a prosinec 1774-2014)
pořadí
leden
1,6
0,7
1,8
2,4
64.-66.
únor
4,6
2,5
3,2
3,9
16.
březen
8,7
2,8
3,6
4,5
4.-6.
duben
12,4
1,6
2,6
2,9
15.-16.
květen
13,8
-2,1
-1,0
-0,9
170.-173.
červen
24,5
5,7
6,3
6,4
1.
červenec
22,3
1,5
2,6
2,5
17.
srpen
22,0
1,7
2,9
2,8
8.-11.
září
16,4
0,8
1,2
1,2
51.-58.
říjen
12,0
1,3
1,7
2,2
23.-25.
listopad
7,8
2,4
2,7
3,4
7.
prosinec
4,8
2,8
3,1
3,9
14.-15.
celý rok
12,6
1,8
2,6
3,0
2.

 

Průměrné roční teploty v Praze-Klementinu od roku 1775

Průměrné roční teploty v Praze-Klementinu od roku 1775.

 

Zdroj: ČHMÚ/INFOMET (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11)
 

Další články v rubrice:

4.1.2020

2 komentáře

Přidat komentář
  1. Graf teplota a srážek ČR 1961-2019 jsem dal na
    http://zmeny-klima.wz.cz/Klementinum-2019/CR-1961-2019-teploty-srazky.jpg
    Teploty rostou, proti normalu 1961-1990 je rok 2019 o 2°C teplejší. Srážky byly největší 2002 a 2010, pak klesají, málo srážek bylo 2015 a 2018. Čili máme sucho a málo podzemních vod. Dřív se meliorovaly pole a louky, dnes se s tím nic rozumného neudělá. Dnes vidím i melioraci zamokřených lesů, aby se tam mohlo technikou. A řeční se zadržování vody v krajině. A (jinde) usychají stromy.
    Zvýšení teploty o 2°C znamená , že vzduchu nasyceném vodními parami je skoro o 2 g vodních par/m3 více. I kdyby 50% vlhkosti, tak to vychází na 100 m vysoký sloupec vzduchu 100 g vody vytažené do vzduchu. Právě v době, kdy ji vegetace nejvíc potřebuje.

  2. Mám na mysli odvodňování rivinatých oblastí lesů, kde kdysi na konci doby ledové byla rozsáhlá rašeliniště, čili ideální desítky kilometrů čtverečních pro dlouhodobé zachycování vody v krajině. Zkoumají se globální změny (raději nejmenuji ústav s miliardovým rozpočtem) a jezdí se s přednáškami po republice jak nás ohrožuje sucho. Pár kilometrů vedle ochránců přírody a vody ( mají nejraději mokřady) jsou obrovské lesy, kde se dělají stoky o průřezu jak dveře 2×1 m. Časem se sesunou do V a slouží dobře k ODTOKU vody z lesa. Přitom v suchém létě na výstupu stok z takového lesa není ve stoce ani kapka. Ještě před 50 lety byly na stokách křižujících mezi rybníky funkční regulovatelné přehrady z vyjímatelných silných prken. To snad není třeba zkoumat. Desítky km dnešních obrovských stok mohou zadržet až 1 m3 vody na 1 m délky. Objem Rožmberka je asi 6,2 milionu m3, je to jiná kategorie, ale jde o vodu v krajině. Lesní rybníky se nechají ekologicky zarůstat a voda zadržená nikde. Zadržet vodu a postupně uvolnit v době vegetace, kdy je ji nejvíc třeba i kdesi dole na toku.
    Mezopotámie zkolabovala, když do zavlažovacích kanálů se dostala slaná voda. Rýže se pěstuje na políčkách zavlažovaných soustavou kanálů vykopaných v Číně a Indonésii systém motyka celý den. A naše vyspělá civilizace nezládne zaplatit vytvoření a obsluhu pár hráziček s prken.

Napsat komentář: Pardal Zrušit odpověď na komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2020

Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).

Chcete-li podpořit fungování těchto stránek, můžete si koupit knihu či jiné zboží z nabídky Knihkupectví Gnosis.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference