- Magazín Gnosis - https://magazin.gnosis.cz -

Klimatické jevy a anomálie

Klimatické jevy a anomálie, atmosférická a oceánská cirkulace, vzorce proměnlivosti klimatu.


El Niño – Jižní oscilace (ENSO), Pacifická dekádová oscilace (PDO), Severoatlantická oscilace (NAO), Arktická oscilace (AO), Antarktická oscilace (AAO).


Šipka Články o klimatických anomáliích


El Niño – Jižní oscilace

Nejvýznamnější zdroj meziroční proměnlivosti počasí a klimatu. Jev vyvolaný interakcí mezi atmosférou a Tichým oceánem. Má globální význam. Cykly jsou dlouhé 3 až 7 roků a jednotlivé fáze trvají 9 měsíců až 2 roky. V důsledku globálního oteplování se očekává zesilování epizod El Niño a zkracování cyklu na 2 až 5 let.

ENSO: El Niño / SOI: -0,2 (12/2023)

Povrchové teploty v celé střední a východní rovníkové části Tichého oceánu jsou nadprůměrné. Atmosférická cirkulace odpovídá klimatickému jevu El Niño. Očekává se, že El Niño bude pokračovat i během zimy na severní polokouli. Přechod do normálního stavu se očekává s pravděpodobností 73 procent v období od dubna do června 2024.


 

Šipka Teplé (El Niño) a studené (La Niña) fáze ENSO (El Niño Jižní oscilace) od roku 1950 do současnosti Šipka
Šipka Popis projevů – El Niño a La Niña Šipka
El Niño

  • růst tlaku nad Indickým oceánem, Indonésií a Austrálií
  • pokles tlaku nad Tahiti, středním a východním Pacifikem
  • oslabování pasátů v jižním Pacifiku
  • oslabení studeného mořského proudu u západního pobřeží Jižní Ameriky (Peruánský nebo též Humboldtův proud)
  • teplá voda se šíří ze západního Pacifiku a Indického oceánu do východního Pacifiku
  • teplý vlhký vzduch proudí blízko Peru, v Jižní Americe více prší
  • málo srážek v Austrálii a západním Pacifiku

La Niña

  • zesílení studeného mořského proudu u západního pobřeží Jižní Ameriky
  • abnormálně studený oceán ve východním rovníkovém Pacifiku
  • zesílení pasátů
  • sucho v části Jižní Ameriky (Peru, Chile) a vyšší srážky v severní Brazílii
  • silnější srážky na středozápadě USA a vyšší výskyt hurikánů v Atlantiku
  • silnější srážky v Malajsii, Indonésii a na Filipínách

Index ONI (Oceanic Niño Index) od roku 1950. Odchylky povrchové teploty moře v regionu Niño 3.4 (oblast vymezená 5 stupněm severní a 5 stupněm jižní šířky, 120 až 170 stupněm západní délky). Tenká červená čára ukazuje hranici jevu El Niño (odchylky ≥ 0,5 stupně Celsia), modrá čára je hraniční pro jev La Niña (odchylky ≤ 0,5 stupně Celsia).

 

Aktuální průměrné teploty a odchylky povrchové teploty Tichého oceánu (NOAA/PMEL).

 

Povrchová teplota Tichého oceánu v týdenních průměrech v posledních 12 týdnech.

 

Teplotní anomálie povrchové teploty Tichého oceánu (tropická část) v týdenních průměrech v posledních dvanácti týdnech.

 

Index jižní oscilace (SOI)

Vychází ze zákonitostí klimatického systému definovaných G.T. Walkerem a E.W. Blissem v 30. letech 20. století. SOI je daný rozdílem přízemního tlaku vzduchu mezi Tahiti (Jižní Pacifik) a Darwinem v Austrálii (Indický oceán).
 

Měsíční průměry Indexu jižní oscilace (SOI) od roku 1951. SOI nad +1,0 signalizuje epizody La Niña (studené fáze), SOI pod -1,0 signalizuje epizody El Niño (teplá fáze). Hodnoty mezi +1,0 a -1,0 ukazují na neutrální podmínky.

 

Pětiměsíční klouzavý průměr Indexu jižní oscilace (SOI), anomálie tlaku při hladině moře (SLP v hPA) v Darwinu a na Tahiti a anomálie vydávaného dlouhovlnného záření (OLR) na území 5°S – 5°J, 160°V – 160°Z. Odchylky v prvních dvou grafech jsou vztaženy vůči průměru za období let 1951-1980. Ve třetím grafu je průměr za období let 1979-1995.

 


Pacifická dekádová (dlouhodobá) oscilace (PDO)

Pacifická dekádová (dlouhodobá) oscilace (PDO) je vzorec proměnlivosti klimatu v prostoru Tichého oceánu. Teplé a studené fáze se střídají s výrazně variabilní periodou trvající roky až desítky let. V teplé fázi je západní Pacifik chladnější, východní část teplejší, v záporné fázi je tomu naopak. PDO může v teplé fázi zvyšovat četnost El Niño epizod, v chladné fázi mohou vznikat častěji epizody La Niña. Teplá fáze v 80. a 90. letech 20. století byla výjimečná výskytem mimořádně silných jevů El Niño v letech 1982/1983 a 1997/1998. Následoval chladný režim, který začal v roce 1999. V letech 2014 až 2018 se vyskytla poměrně krátká teplá fáze PDO s rekordně silným jevem El Niño v letech 2014 až 2016. Od roku 2019 opět probíhá chladný režim.
 

Index PDO SST vychází z odchylek mořských povrchových teplot v Tichém oceánu (vícesatelitní datový produkt AVISO). Graf ukazuje index PDO od 80. let minulého století.

 

Pacifická dekádová oscilace (PDO) od roku 1854. Index NCEI PDO vychází z odchylek rekonstruovaných mořských povrchových teplot (Extended Reconstructed Sea Surface Temperature, ERSST) v Tichém oceánu.
Zdroj: NOAA/NCDC (Pacific Decadal Oscillation)

 

Šipka Tokyo Climate Center (Pacific Decadal Oscillation (PDO) index)
 

Severoatlantická oscilace (NAO)

Klimatický jev objevený v roce 1920. Má přibližně sedmiletou periodu a projevuje se v severní části Atlantského oceánu (souvisí se změnami mezi islandskou níží a azorskou výší). Souvisí s Arktickou oscilací (AO) a je charakterizován cyklickými změnami tlaku vzduchu a posuny v drahách cyklón v Severním Atlantiku. Ovlivňuje rychlost a směr vzdušného proudění. Má vliv také na teploty a rozložení srážek i jejich úhrny. Má bezprostřední dopad na počasí v Evropě, ve Středomoří a v centrální Asii. Cyklus prochází změnami od 80. let minulého století v důsledku globálního oteplování a celkových klimatických změn.

NAO index – standardizovaný rozdíl přízemního tlaku mezi Gibraltarem a Reykjavíkem.

Šipka Popis projevů kladné a záporné fáze Severoatlantické oscilace Šipka
Kladná fáze NAO

  • islandská tlaková níže je hlubší než obvykle, nad Azorskými ostrovy je tlak vzduchu ve srovnání s normálem vyšší
  • větší rozdíl tlaků způsobuje silnější západní vítr, trasy cyklón se posouvají severním směrem
  • způsobuje teplejší a vlhčí zimy v Evropě a studenější a sušší v Kanadě a Grónsku
  • mírné a vlhčí zimy na východě USA

Záporná fáze NAO

  • slabá islandská níže i azorská výše
  • menší tlakový gradient způsobuje slabší západní vítr
  • cyklóny putují jižněji
  • přináší vlhký vzduch do Středomoří a studený do severní Evropy
  • na východním pobřeží USA více sněží
  • v Grónsku jsou mírnější zimy

 

Denní index NAO za posledních 120 dnů, další grafy znázorňují prognózy. Odchylky jsou vztaženy k období 1950-2000.

Tříměsíční klouzavý průměr indexu severoatlantické oscilace od ledna 1950. Odchylky jsou vztaženy k období 1950-2000.

Zdroj: NOAA/CPC (North Atlantic Oscillation)

 

Šipka Měsíční průměry indexu severoatlantické oscilace (textový formát) 


Arktická oscilace (AO)

Klimatický jev na severní polokouli spojený se změnami klimatu mezi polárními oblastmi a středními zeměpisnými šířkami, zastřešuje Severoatlantickou oscilaci a některé další cirkulační módy severní polokoule.

Počasí na severní polokouli v zimě 2009/2010 a na jaře 2010 výrazně ovlivnil mimořádně silný výkyv AO. Extrémní záporná fáze trvala od prosince 2009 do února 2010 a v záporných hodnotách zůstal index arktické oscilace i v dalších měsících.

Šipka Popis projevů kladné a záporné fáze Arktické oscilace Šipka
Kladná fáze

  • nižší tlak v polárních oblastech
  • vyšší tlak ve středních zeměpisných šířkách
  • dráhy oceánských bouří probíhají severněji
  • teplejší počasí ve Velké Británii a ve Skandinávii
  • sušší podmínky v Španělsku a na Blízkém východě
  • silnější pasáty

Záporná fáze

  • vyšší tlak na pólech a nižší ve středních zeměpisných šířkách
  • teplejší počasí v Kanadě a Grónsku
  • studené počasí ve Velké Británii, v části západní a severní Evropy a na Sibiři
  • vlhčí podmínky ve Středomoří
  • slabší pasáty

 

Denní AO indexy za posledních 120 dnů, další grafy znázorňují prognózy. Odchylky jsou vztaženy k období 1979-2000.

Tříměsíční klouzavý průměr indexu arktické oscilace od ledna 1950. Odchylky jsou vztaženy k období 1979-2000.

Zdroj: NOAA/CPC (Arctic Oscillation)

 

Šipka Měsíční průměry indexu arktické oscilace (textový formát)
 


Antarktická oscilace (AAO)

Dominantní cirkulační mód jižní polokoule na jih od 20. rovnoběžky, je znám i pod názvem cirkumpolární mód proměnlivosti jižní polokoule (Southern Hemisphere Annular Mode, SHAM). Je obdobou Arktické oscilace na severní polokouli. Střídání kladné a záporné fáze AAO se projevuje rozdíly tlaku vzduchu ve vyšších zeměpisných šířkách nad Antarktidou a oblastmi přibližně na 40. až 50. rovnoběžce => Antarktický oscilační index (AOI).
 

Denní AAO indexy za posledních 120 dnů, další grafy znázorňují prognózy. Odchylky vztaženy k období 1979-2000.

Tříměsíční klouzavý průměr indexu antarktické oscilace od roku 1979. Odchylky vztaženy k období 1979-2000.

Zdroj: NOAA/CPC (Antarctic Oscillation)

 

Šipka Měsíční průměry indexu antarktické oscilace (textový formát)
 

Další klimatické jevy

Šipka Madden-Julianova oscilace (NOAA/NCEP/CPC)
Šipka Pacificko-Severoamerický mód (NOAA/NCEP/CPC)
 


El Niño – Jižní oscilace (ENSO), Pacifická dekádová oscilace (PDO), Severoatlantická oscilace (NAO), Arktická oscilace (AO), Antarktická oscilace (AAO).


 

Šipka Články o klimatických anomáliích