17. února zveřejnila mezinárodní Enviromentální vyšetřovací agentura (Environmental Investigation Agency, EIA) ve spolupráci s idonéskou ochranářskou organizací Telepak výsledky svého šetření, podle něhož ilegální těžba dřeva v Indonésii, zejména pak v provincii Papua, způsobuje rozsáhlé ničení tropických pralesů. Tempo devastace je natolik rychlé, že už do deseti let může zůstat Papua úplně bez stromů. Do této chvíle bylo v celé Asii vykáceno přes 95 procent pralesů.
Zpráva ekologů publikovaná pod názvem „Krajní mez“ (The Last Frontier) upozorňuje na systematickou korupci, která zločineckým těžebním společnostem umožňuje každým rokem propašovat z Indonésie 12 milionů metrů krychlových dřeva, jehož cena se pohybuje v řádu mnoha miliard dolarů. Do ilegálního obchodu jsou zapojeni příslušníci indonéské armády, policie a lesní správy.
Nejhorší situace je v provincii Papua na ostrově Nová Guinea. Každý měsíc je z Papuy ilegálně vyvezeno 300 tisíc metrů kubických dřeva ze stromů merbau. Toto množství stačí na výrobu podlahovin za 600 milionů dolarů. Z Papuy pochází asi 70 procent veškerého dřeva exportovaného z Indonésie. Není divu, že zisky nadnárodních band dosahují závratných výšek.
Domorodé komunity v Papuy dostanou za metr krychlový dřeva zaplaceno zhruba 11 dolarů. Převážná většina nezpracované kulatiny se pak pod falešnou dokumentací vyváží do Číny, kde se výkupní cena pohybuje kolem 240 dolarů za metr krychlový. Z čínského přístavu Čang-ťia-kang poblíž Šanghaje se klády přepravují do nedalekého města Man-sun, které je hlavním centrem dřevozpracujícího průmyslu v Číně. Před několika lety bylo ve městě jen několik továren, dnes jich tam provozuje výrobu dřevěných podlahovin a nábytku více než pět stovek. V pracovních dnech je každou jednu minutu místními podniky jeden kmen stromu merbau zpracován a přetvořen do podlahové krytiny. Podlahová krytina se následně vyváží na Zapad za ceny dosahující až 2300 dolarů.
Indonésie ztrácí ročně plochu lesa srovnatelnou s rozlohou Slovenska. Osud posledního panenského pralesa v asijsko-tichomořské oblasti se zdá být zpečetěn. Oficiálně sice od roku 2001 platí zákaz vývozu dřeva z Papuy, ale reálná \r\npraxe nedává úřadům příliš šancí zákaz prosadit. Vláda tvrdí, že boj proti nezákonnému kácení patří k jejím předním prioritám. Do této chvíle však nebyla schopná obvinit ani jediného z organizátorů ilegální těžby. Korupce je patrná všude. Za jednu dodávku merbau platí zločinci úplatky ve výši až 200 tisíc dolarů. Mnozí státní funkcionáři se na obchodech se dřevem sami podílejí. „Neúčastní se toho jako instituce, nýbrž jde o desítky ‚shnilých jablek‘ včetně generálů,“ prohlásil Yayat Afianto z organizace Telepak. A dodal: „Komunity v Papuy dostanou zaplaceno almužnou za stromy ukradené ze své země, zatímco obchodníci v Jakartě, Singapuru a Hong Kongu mají z prodeje dřeva obrovské zisky. Toto masivní rozkrádání stromů z posledního původního pralesa v Indonésii musí být zastaveno.“
Velkou odpovědnost za pašování dřeva nese podle Enviromentální vyšetřovací agentury Čína. Činské statistiky uvádějí, že se v rozmezí let 1997 až 2001 zvýšil dovoz dřeva z Indonésie z 31 tisíc na 1,14 milionů metrů krychlových. Indonéské úřady nicméně žádnou větší změnu v uvedeném období nezaznamenaly. „Je tomu tak proto, že zdrojem nárůstu bylo ilegální dřevo,“ praví se ve zprávě EIA. „Indonésie a Čína před více než dvěma lety podepsaly dohodu o spolupráci v boji proti nezákonnému obchodu se dřevem. Dosud se tato slova neproměnila v činy,“ popsal stav věcí Julian Newman z EIA. Čínský ekonomický boom vedl k tomu, že se z této země podivně kombinující kapitalistický model ekonomiky s komunistickou diktaturou stal největší dovozce ilegálně vytěženého dřeva na světě.
Nepřímou odpovědnost za ničení posledních zbytků tropických pralesů mají státy Evropské unie a USA. V Evropě a v Severní Americe končí největší část podlahovin vyrobených v Číně. Jak připomíná Ivan Feranec v Hospodářských novinách, parkety z merbau od čínských dodavatelů nabízejí i některé české firmy. Jiné dovážejí zboží z Malajsie, EIA ale varuje, že to není záruka jejich zákonného původu. V této zemi mnoho merbau nezbylo a většina podlahovin tam byla vyrobena ze dřeva propašovaného z Papuy. Přestože přímá odpovědnost spočívá na vládách Indonésie a Číny, dovozci v ekonomicky nejbohatších státech by měly na závažná fakta ohledně původu kupovaného zboží adekvátně reagovat.
Důsledky devastace tropických pralesů není třeba připomínat. Ztráta dřevní hmoty má nepříznivý dopad na průběh klimatických změn. Život na této planetě je den ode dne chudší o mnohé živočišné a rostlinné druhy. A v neposlední řadě\r\nbývají odlesněná území často postižena záplavami a sesuvy půdy.
Zdroje:
– EIA (17.02.2005, World’s Biggest Timber Smuggling Racket Exposed between Indonesia and China)
– iHNed.cz (21.02.2005, Mýcení pralesů umožňují tučné úplatky)
Další články v rubrice: