Korálové útesy patří k nejrozmanitějším ekosystémům na Zemi. Přestože zabírají méně než jednu desetinu procenta plochy světového oceánu, jsou domovem více než čtvrtiny všech mořských druhů. Druhovou pestrostí jsou srovnatelné jen s amazonským deštným pralesem. Korálové útesy se vyskytují nejčastěji v mělkých vodách v tropických oblastech.

Od poloviny minulého století dochází v důsledku lidských aktivit k stále zřetelnějšímu poškozování korálových útesů. Jejich celková rozloha se od té doby snížila o polovinu a druhová rozmanitost poklesla o více než 60 procent. Ohrožuje je především zvyšování teploty a kyselosti oceánů, ale i znečišťování vody ropou a průmyslovým odpadem nebo splavování nadbytku živin a sedimentů řekami. Mezi další destruktivní faktory patří nešetrný rybolov a bezohledný turistický ruch. Nedávno zveřejněná studie vědců z Queenslandské univerzity poukázala na problém splavování půdy, který by bylo možné řešit opětovným zalesněním pobřežních oblastí. Zvýšila by se tak odolnost korálových útesů.

Studie analyzovala více než 5,5 tisíce pobřežních oblastí na celém světě, v jejichž blízkosti se korálové útesy nacházejí, a dospěla ke zjištění, že na převážné většině z nich (85 procent) dochází k vyplavování sedimentů řekami. Nánosy hlíny výrazně snižují množství slunečního záření pronikajícího vodou ke korálům. Dostatek světla je přitom klíčový pro růst a rozmnožování korálů. Tento poblém představuje vážné nebezpečí pro 41 procent korálových útesů na Zemi. V první řadě se to týká zemí jihovýchodní Asie, jako jsou Indonésie nebo Filipíny.

„Zvýšená sedimentace může způsobit, že vodní ekosystémy budou citlivější na tepelný stres, což snižuje odolnost korálů vůči tlakům způsobeným změnou klimatu,“ vysvětlil hlavní autor studie Dr. Suárez-Castro z Centra pro biodiverzitu a ochranu přírody při Queenslandské univerzitě. „Obnova lesů je nesmírně důležitá, protože udržuje stabilitu půdy, která má zásadní význam pro omezení rizika eroze – pomáhá rovněž zachytit více nánosů a zabránit jejich pronikání do vodních systémů. Pokud se hospodaření s půdou zaměřené na snížení odplavování sedimentů nestane celosvětovou prioritou, bude ochrana mořských ekosystémů tváří v tvář změně klimatu stále náročnější, ne-li nemožná.“

Nebude snadné přimět státy a jejich představitele k tomu, aby učinily kroky potřebné k nápravě současného nevyhovujícího stavu. Dr. Suárez-Castro a jeho tým doufají, že místní úřady mohou využít výsledky jejich práce k vymezení oblastí, kde může mít zalesňování největší přínos pro korálové útesy.

„Je povzbudivé, že mnoho zemí s vysokou rozmanitostí korálů se zavazuje k obnově rozsáhlých ploch, nicméně náklady na obnovu a politické a sociální překážky mohou dosažení těchto ambiciózních cílů ztížit,“ upozornil doktor Suárez-Castro a uvedl příklad, kdy by obnova lesa v pobřežním pásmu na území velkém jen jeden tisíc hektarů mohla snížit množství sedimentů v průměru o 8,5 procenta a zlepšit situaci v moři s vysokou hustotou korálových útesů. Zlepšilo by to vyhlídky na přežití korálů žijících na ploše o rozloze 63 tisíc kilometrů čtverečních.
 

Zdroje:
– University of Queensland (16.9.2021, Reforestation could help save coral reefs from catastrophe)
– Global Change Biology (4.8.2021, Global forest restoration opportunities to foster coral reef conservation)
– Wikipedia (Coral reef)
– USGS (Porites and Acropora corals in American Samoa)
 

Další články v rubrice:

• WWF: Lidstvo neúnosně vyčerpává přírodní zdroje
• Pralesy na Borneu mohou zmizet do deseti let
• Ilegální těžba ničí poslední zbytky pralesů v Indonésii
• Při mýcení lesů v Amazonii vzniká překvapivě mnoho oxidu uhličitého