WWF: Lidstvo neúnosně vyčerpává přírodní zdroje

Lidstvo žije nad možnosti planety. V současné době spotřebovává o 50 procent více přírodních zdrojů, než je planeta Země schopna unést. Nebo jinak řečeno, trvalo by nejméně 1,5 roku, než by Země dokázala nahradit zdroje, které lidé za jeden rok použijí.

Lidská společnost neustále zvyšuje svou poptávku po potravinách, vodě a energiích. Pokud by tento trend pokračoval, v roce 2030 by nám nestačil ani ekvivalent dvou planet, po roce 2050 by našemu druhu nestačily ani tři planety Země. V zájmu obnovení ekologické rovnováhy by lidé měli změnit způsob svého života, měli by omezit plýtvání a zlepšit hospodaření s vodou. Prioritou by se měla stát podpora obnovitelných zdrojů, snižování emisí skleníkových plynů a ochrana přírody. Vyzvala k tomu zpráva Living Planet Report 2012, kterou 14. května zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).

Jedním z nejdůležitějších faktorů nepříznivého vývoje je růst lidské populace. Od poloviny 20. století se počet lidí na Zemi více než zdvojnásobil, aktuálně už přesahuje 7 miliard.

Roste spotřeba vysoce příjmových skupin v rozvíjejících se ekonomikách Číny, Indie, Indonésie, Brazílie, Ruska a Jihoafrické republiky. To spolu s velkou spotřebou v bohatých státech představuje pro Zemi neúnosnou zátěž. Biokapacita planety klesá, nyní je k dispozici v přepočtu na osobu 1,8 globálního hektaru (v roce 1961 to bylo 3,2 Gha/osobu). Ekologická stopa lidstva dosahuje v současnosti 2,7 hektaru na osobu. Nejlubší ekologickou stopu na jednoho obyvatele má Katar (11,7 Gha), Kuvajt (9,7 Gha), Spojené arabské emiráty (8,4 Gha), Dánsko (8,3 Gha), USA (7,2 Gha) a Belgie (7,1 Gha).

Stále více lidí čelí problémům kvůli vodě. 2,7 miliard lidí žije v oblastech postižených každoročně závažným nedostatkem vody.

Ročně je na Zemi zničeno 130 tisíc kilometrů čtverečních lesů.

Od roku 1970 vymřelo 28 procent všech živočišných a rostlinných druhů. Početní stavy ptáků, savců a ostatních obratlovců jsou ve srovnání se stavem v roce 1970 o 30 procent menší.

Snižuje se biodiverzita v mořích. Intenzita rybolovu se mezi roky 1950 až 2005 zvýšila z 19 milionů tun na 87 milionů tun za rok. Populace ryb od roku 1970 poklesly o více než jednu pětinu. Nadměrný rybolov ohrožuje existenci řady druhů, jako je tuňák nebo mečoun. Devastující následky má používání hlubinných vlečných sítí.

Kyselost oceánů se v důsledku spalování fosilních paliv zvýšila o 30 procent ve srovnání se stavem před průmyslovou revolucí.

Biodiverzita sladkovodních druhů se od roku 1970 snížila o 37 procent, v tropech dokonce o 70 procent. V sladkovodních ekosystémech, ktere zaujímají jen 1 procento zemského povrchu, žije 10 procent všech známých živočišných druhů. Mezi kriticky ohrožené (nebo možná už vyhynulé) sladkovodní druhy patří delfínovec čínský.

Posledních několik desetiletí bylo nejteplejších za posledních nejméně 400 let. Plán, který počítá se zastavením zvyšování průměrné globální teploty na úrovni o dva stupně Celsia vyšší ve srovnání se stavem před průmyslovou evolucí, by si vyžádal omezení antropogenních emisí přinejmenším o 80 procent do roku 2050, přičemž k výraznému a trvalému obratu by muselo dojít před rokem 2020. Oteplování je už nyní provázeno častějšími výkyvy počasí, extrémními bouřemi, záplavami a suchem. Závažné dopady bude mít i zvyšování mořské hladiny.