Australští vědci narazili na první pravděpodobné důsledky okyselování oceánu. Rychlost kalcifikace korálů na dvou místech Velkého bariérového útesu poklesla mezi roky 1988 a 2003 o 21 procent. Zjištění je v rozporu se závěry některých předcházejících studií, které tvrdily opak.
Oceány se stávají kyselejšími, protože se v nich rozpouští zvýšené množství oxidu uhličitého. Od začátku 19. století stoupla acidita oceánů o 30 procent.
Timothy Cooper společně se svými kolegy z Australského oceánologického institutu (Australian Institute of Marine Science, AIMS) sledoval korály rodu Porites (dírkovníci) na dvou místech v severní části Velkého bariérového útesu. Regiony jsou od sebe vzdálené 450 kilometrů. Změny růstových parametrů probíhaly v celém sledovaném období lineárně. Průměrná rychlost kalcifikace poklesla z 1,96 g cm-2 rok-1 na 1,59 g cm-2 rok-1.
Při kalcifikaci získávají koráli z mořské vody uhličitan vápenatý a přeměňují jej na vápencové schránky. V kyselejším prostředí se tento proces stává obtížnější a řada vědců se domnívá, že kvůli trvale klesajícímu pH v oceánech hrozí životu na Zemi už v tomto století katastrofa s potenciálně horšími dopady než změna podnebí.
„Mnoho organismů od planktonu po korýše a korály by mohlo ztratit schopnost vytvářet své schránky. Mnoho dalších, které už vyrostly, by se mohlo začít rozpouštět,“ řekla Dr. Carol Turleyová z Mořské laboratoře v Plymouthu (Plymouth Marine Laboratory, PML).
Zdroje:
– Global Change Biology (12.12.2007, Declining coral calcification in massive Porites in two nearshore regions of the northern Great Barrier Reef)
– The Times (23.02.2008, Ocean acidification threatens underwater ecosystems)
Další články v rubrice: