Obsah oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) v atmosféře.
Články o emisích skleníkových plynů
Aktuální hodnota atmosférického CO2 (globální průměr):
trend (bez sezónních vlivů): 418,03 ppm (11/2022) / 415,82 ppm (11/2021)
11/2022 naměřeno: 417,80 ppm
11/2021 naměřeno: 415,59 ppm
11/2020 naměřeno: 413,25 ppm
Globální koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře – měsíční průměry od roku 1980.
Globální koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře – měsíční průměry v posledních pěti letech.
Denní průměry koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře naměřené observatořemi Globální monitorovací divize (Global Monitoring Division) na různých místech světa: modrá – Barrow (Aljaška), červená – Mauna Loa (Havaj), zelená – Americká Samoa, žlutá – jižní pól (Antarktida). Černá čára představuje průměr všech vyhlazených křivek bez sezónních výkyvů. Tato trendová linie je velmi dobrým odhadem celosvětové průměrné koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře.
Poznámky:
Ppm (parts per million – částic na milion) – počet molekul oxidu uhličitého na milion molekul a atomů suchého vzduchu.
Každoroční kolísání je způsobeno odlišnou mírou absorbce CO2 rostlinami na jižní a severní polokouli (více kontinentů na severu). V době léta a podzimu na severní polokouli se množství CO2 v atmosféře snižuje, v zimě a na jaře je tomu naopak.
| Roční průměrné tempo růstu globální koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře od začátku měření v roce 1959 |
|||||||||||
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Zdroj: NOAA/ESRL/GMD (aktualizováno 7/2022) | |||||||||||
| rok | ppm za rok | rok | ppm za rok | rok | ppm za rok | rok | ppm za rok | rok | ppm za rok | rok | ppm za rok |
| 1959 | 0,96 | 1970 | 1,13 | 1981 | 1,16 | 1992 | 0,72 | 2003 | 2,29 | 2014 | 2,05 |
| 1960 | 0,71 | 1971 | 0,73 | 1982 | 0,98 | 1993 | 1,24 | 2004 | 1,55 | 2015 | 2,96 |
| 1961 | 0,78 | 1972 | 1,47 | 1983 | 1,85 | 1994 | 1,67 | 2005 | 2,46 | 2016 | 2,83 |
| 1962 | 0,56 | 1973 | 1,46 | 1984 | 1,23 | 1995 | 1,98 | 2006 | 1,78 | 2017 | 2,16 |
| 1963 | 0,57 | 1974 | 0,68 | 1985 | 1,65 | 1996 | 1,06 | 2007 | 2,13 | 2018 | 2,33 |
| 1964 | 0,49 | 1975 | 1,23 | 1986 | 1,00 | 1997 | 1,98 | 2008 | 1,78 | 2019 | 2,56 |
| 1965 | 1,10 | 1976 | 0,97 | 1987 | 2,66 | 1998 | 2,84 | 2009 | 1,58 | 2020 | 2,35 |
| 1966 | 1,10 | 1977 | 1,92 | 1988 | 2,18 | 1999 | 1,35 | 2010 | 2,41 | 2021 | 2,54 |
| 1967 | 0,61 | 1978 | 1,29 | 1989 | 1,47 | 2000 | 1,23 | 2011 | 1,69 | ||
| 1968 | 0,99 | 1979 | 2,14 | 1990 | 1,21 | 2001 | 1,84 | 2012 | 2,41 | ||
| 1969 | 1,32 | 1980 | 1,71 | 1991 | 0,74 | 2002 | 2,37 | 2013 | 2,43 | ||
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 55 milionů let. Údaje byly získány přímým měřením v atmosféře (od 19. stol.) a z bublin vzduchu zachycených v antarktickém ledovci (posledních 800 tisíc let). Množství oxidu uhličitého hlouběji v minulosti bylo stanoveno pomocí nepřímých metod – z počtu průduchů ve zkamenělých listech rostlin (zelené kosočtverce), podle poměru izotopů boru ve fosilizovaných vápnitých schránkách dírkonošců (modré puntíky) a analýzou složení alkenonů, což jsou odolné organické sloučeniny produkované fytoplanktonem (černé trojúhelníky). Prognózy dalšího vývoje vycházejí z emisních scénářů IPCC, tzv. RCPs (reprezentativní směry vývoje koncentrací), které se od sebe liší odhadovaným zvýšením radiačního působení do roku 2100 (oproti stavu před průmyslovou revolucí v pol. 18. stol.) 8,5 W/m² (červená), 6 W/m² (oranžová), 4,5 W/m² (světle modrá) a 2,6 W/m² (modrá).
Emise oxidu uhličitého v letech 1940 až 2016 a srovnání s emisními scénáři Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC). Emise z fosilních paliv v grafu uvedeny v gigatunách uhlíku za rok. 1 gigatuna (miliarda tun) uhlíku odpovídá 3,67 gigatunám oxidu uhličitého.
Radiační působení (ve wattech na metr čtvereční) v letech 1979 až 2019. Srovnání se stavem před průmyslovou revolucí kolem roku 1750. Graf ukazuje rostoucí vliv skleníkových plynů na energetickou bilanci Země. Po pravé straně grafu – roční index skleníkových plynů (Annual Greenhouse Gas Index, AGGI). Index je vztažen k roku 1990 (1990 = 1). V roce 2020 činil AGGI 1,45 (od roku 1990 došlo ke zvýšení radiační síly o 45 procent).
Průměrná globální koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře v letech 1984 až 2020. Zaznamenány jsou měsíční hodnoty, které dobře ukazují každoroční sezónní výkyvy, červená čára znázorňuje vyhlazený trend.
Tempo růstu koncentrace oxidu uhličitého v letech 1984 až 2020.
Průměrná globální koncentrace metanu v atmosféře v letech 1984 až 2020.
Průměrná globální koncentrace metanu v atmosféře letech 2005 až 2019. Srovnání s emisními scénáři Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC). Koncentrace metanu se od roku 2014 zvyšuje tempem mezi dvěma horšími scénáři s vyššími nárůsty emisí (RCP 6 a RCP 8.5). Při naplnění těchto scénářů by se do konce 21. století podnebí na Zemi oteplilo v průměru o 2,0 až 3,7 stupně (scénář RCP 6) v porování s referenčním obdobím 1850 až 1900, respektive o 3,2 až 5,4 stupně Celsia (scénář 8.5).
Průměrná globální koncentrace oxidu dusného v atmosféře v letech 1984 až 2020.
Tempo růstu koncentrace oxidu dusného v letech 1984 až 2020.
Koncentrace oxidu uhličitého od závěru poslední doby ledové do současnosti.
Změna koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře a průměrná globální teplota v letech 1880 až 2008. Normálem je průměr za období 1901 až 2000.
Zdroj: GlobalChange.gov (Global Climate Change Impacts in the United States)
Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře za posledních 420 tisíc let.
Zdroj: Global Warming Art
Koncentrace oxidu uhličitého a prachových částic v atmosféře a změny teploty v posledních 420 tisíciletích. Údaje podle analýzy antarktického ledovce (jezero Vostok).
Zdroj: Global Warming Art
Graf ukazuje, z jaké hloubky pochází led použitý pro rekonstrukci historie pozemského klimatu. Srovnány jsou změny koncentrace oxidu uhličitého a metanu v atmosféře, změny povrchové teploty vzduchu, změny oslunění na 65. stupni severní šířky (Milankovičovy cykly) a změny obsahu izotopu kyslíku 18O (parametr delta).
Zdroj: U.S. Climate Change Science Program
