Anomálie tlakových polí v atmosféře v březnu 2019 (hladina 500 hektopascalů). Znázorněný stav dobře koreluje s naměřenými teplotami na zemském povrchu.
Ne příliš silný jev El Niño, který ovlivňuje počasí v prostoru Tichého oceánu, by podle prognóz mohl vydržet až do léta (s pravděpodobností kolem 65 procent).
Globální teplotní odchylka za březen 1,06 stupně Celsia poprvé po dvou letech překonala hranici jednoho stupně a zařadila se mezi měsíce s nejvyšší teplotní odchylkou vůbec. Tabulce dosud vévodí březen 2016 s teplotní odchylkou 1,24 stupně, březen 2019 je druhým březnem v pořadí a celkově pátým měsícem s nejvyšší teplotní odchylkou spolu s lednem 2016.
Nejvýraznější nadprůměrné teploty byly zaznamenány na Aljašce, na severozápadě Kanady a ve střední části Ruska. V těchto oblastech byly teploty v březnu oproti normálu (1981-2010) minimálně o 4 stupně Celsia vyšší. Teplotní rekordy byly dosaženy kromě výše uvedených míst také v Barentsově, Východočínském a Tasmanově moři. Dále v některých regionech Evropy, v Austrálii, v jižních částech Atlantského oceánu, v západní části Tichého oceánu a na jihu Afriky.
Podprůměrné teploty převažovaly v USA, na jihu jihoamerického kontinentu, na Středním Východě, v jižní Asii, na severu Afriky a v některých částech Atlantského, Tichého a Indického oceánu. Významně nízké teploty ve srovnání s dlouhodobým průměrem se ovšem vyskytly pouze v USA, kde byly teploty o 3 stupně Celsia nižší než normál.
V ČR byl březen teplotně silně nadnormální s odchylkou 2,7 stupně Celsia ve srovnání s normálem (1981-2010).
Průběžná globální teplota v roce 2019 a deset nejteplejších let v historii. Období od ledna do března 2019 bylo v globálním průměru o 0,9 stupně Celsia teplejší, než byl průměr ve 20. století. Teplota v roce 2019 je tak zatím třetí nejvyšší v historii měření. Teplejší byly roky 2016 a 2017.
| Nejteplejší měsíce v historii měření (1880-2019) odchylky ve srovnání s průměrem 1901-2000 |
|||||
|---|---|---|---|---|---|
| Zdroj: NOAA/NCDC (aktualizace 11/2019) | |||||
| pořadí | měsíc/rok | odchylka od průměru (°C) | pořadí | měsíc/rok | odchylka od průměru (°C) |
1. | 03/2016 | 1,31 | 9. | 02/2017 | 1,02 |
2. | 02/2016 | 1,26 | 10. | 11/2015 | 1,01 |
3. | 12/2015 | 1,16 | 11.-12. | 08/2016 | 0,98 |
4.-5. | 01/2016 | 1,12 | 11.-12. | 01/2017 | 0,98 |
4.-5. | 04/2016 | 1,12 | 13. | 04/2019 | 0,97 |
6. | 03/2019 | 1,09 | 14.-16. | 09/2015 | 0,95 |
7. | 03/2017 | 1,08 | 14.-16. | 06/2019 | 0,95 |
8. | 10/2015 | 1,04 | 14.-16. | 10/2019 | 0,95 |
| Teplotní odchylky v roce 2019 (období leden až březen) odchylky ve srovnání s průměrem 1901-2000, údaje od roku 1880 |
||||
|---|---|---|---|---|
| odchylka od průměru (°C) | pořadí (ze 140 let) | stávající rekord odchylka od průměru (°C) | stávající rekord z roku |
|
| pevniny + oceány | 0,90 | 3. | 1,17 | 2016 |
| pevniny | 1,47 | 5. | 2,11 | 2016 |
| oceány | 0,69 | 2. | 0,83 | 2016 |
| severní polokoule | 1,03 | 4. | 1,46 | 2016 |
| jižní polokoule | 0,77 | 2. | 0,88 | 2016 |
| Teplotní odchylky v březnu 2019 odchylky ve srovnání s průměrem 1901-2000, údaje od roku 1880 |
||||
|---|---|---|---|---|
| odchylka od průměru (°C) | pořadí (ze 140 let) | stávající rekord odchylka od průměru (°C) | stávající rekord z roku |
|
| pevniny + oceány | 1,06 | 2. | 1,24 | 2016 |
| pevniny | 1,92 | 2. | 2,39 | 2016 |
| oceány | 0,73 | 2. | 0,82 | 2016 |
| severní polokoule | 1,28 | 2. | 1,55 | 2016 |
| jižní polokoule | 0,81 | 2. | 0,92 | 2016 |
| Teplotní odchylky podle světadílů v roce 2019 (období leden až březen) odchylky ve srovnání s průměrem 1910-2000, údaje od roku 1910 |
|||||
|---|---|---|---|---|---|
| světadíl | odchylka od průměru (°C) | pořadí (ze 110 let) | trend (°C) | stávající rekord odchylka od průměru (°C) | stávající rekord z roku |
| Asie | 2,25 | 6. | 0,20 | 3,39 | 2002 |
| Afrika | 0,81 | 10. | 0,10 | 1,65 | 2010 |
| Severní Amerika | 0,67 | 38. | 0,17 | 3,11 | 2016 |
| Jižní Amerika | 1,05 | 6. | 0,15 | 1,50 | 2016 |
| Evropa | 2,03 | 7. | 0,14 | 2,61 | 1990 |
| Oceánie | 1,68 | 1. | 0,11 | 1,68 | 2019 |
| Teplotní odchylky podle světadílů v březnu 2019 odchylky ve srovnání s průměrem 1910-2000, údaje od roku 1910 |
|||||
|---|---|---|---|---|---|
| světadíl | odchylka od průměru (°C) | pořadí (ze 110 let) | trend (°C) | stávající rekord odchylka od průměru (°C) | stávající rekord z roku |
| Asie | 3,03 | 4. | 0,26 | 4,21 | 2008 |
| Afrika | 1,03 | 9. | 0,12 | 1,63 | 2010 |
| Severní Amerika | 1,53 | 19. | 0,16 | 3,02 | 2016 |
| Jižní Amerika | 0,83 | 17. | 0,14 | 1,64 | 2010 |
| Evropa | 2,28 | 6. | 0,15 | 3,05 | 2014 |
| Oceánie | 1,76 | 2. | 0,11 | 1,86 | 2016 |
Měsíční teplotní odchylky v souvislosti s fázemi El Niño – Jižní oscilace (ENSO) v letech 1980 až 2019.
Teplotní odchylky za období leden až březen v letech 1880 až 2019 (v náhledu 1890 až 2019). Oproti průměru za 20. století.
Teplotní anomálie – leden až březen 2019 (oproti průměru 1981-2010).
Teplotní anomálie – březen 2019 (oproti průměru 1981-2010).
Zdroj: NOAA/NCDC, ČHMÚ/Infomet
Další články v rubrice:
- Rok 2019 byl v ČR druhý nejteplejší od začátku měření
- Rok 2019 byl v Praze-Klementinu druhý nejteplejší od začátku měření
- Rok 2019 bez prosince byl s odchylkou 0,94 stupně Celsia druhý nejteplejší v historii
- Léto v Evropě bylo s odchylkou 2,01 stupně Celsia druhé nejteplejší v historii
- Léto 2019 bylo v ČR nejteplejší od začátku měření
- První třetina roku 2019 byla s odchylkou 0,9 stupně Celsia třetí nejteplejší od roku 1880
- Rok 2019 zatím s ochylkou 0,84 stupně Celsia, počasí ovlivňuje slabé El Niño
- Léto v Austrálii bylo nejteplejší od začátku měření v roce 1910
- Rok 2018 byl v globále čtvrtý nejteplejší v novodobé historii, v Evropě byl rekordně teplý
- Rok 2018 byl v ČR nejteplejší od začátku měření
Ohledně úbytku hmyzu. Na jaře lze utrhnout žlutý květ pampelišky a sníst, má obsahovat prospěšné látky. Po léta jsem na takových květech obvykle uviděl nejmenší broučky. Letos sleduji naprostou většinu květů bez broučků. Sami broučci asi důvody neznají…
Je teplo. A sucho. A v historii, která je podložena měřením je to jev málo obvyklý. /?/ Ale to se stává. Zrovna tak v minulosti bylo počasí opačné a mnoho let trvaly kruté zimy – zamrzala třeba Vltava tak, že se dalo ji bezpečně přecházet a sněhu bylo tolik / vzpomínky mého otce z doby mezi válkami/ že stromy – třešně u silničky byly zavaleny do poloviny koruny. Odchylky se prostě dějí. Extrémy přinášejí vždy problémy. Třeba neúrodu, málo pitné vody. Člověk neopanoval přírodu. Kdysi si to ale sliboval. Někde jsou navíc záplavy, někde zemětřesení, erupce sopek. V časech minulých /třeba před 200-300 léty / nebyla taková možnost dostávat ze světa informace. Dnes jsme jimi zahlceni. Hlasatelé zpráv radostně sdělují, že prožíváme rekordy a lidé /někteří/ to prožívají jako něco výjimečného a možná mají i z toho radost, že žijí v době rekordů. Snímky smrkových porostů u nás ukazují, jaký to je problém – kůrovec. Prý za to mohou správci lesů – vysazování monokultur, smrků, které nesly rychlejší zisk. Za lecčím je skryta činnost člověka. Něco je „dar“ od přírody. Kamarád chodí po lesích a hledá studánky. Ty, které našel před pěti léty jsou dnes vyschlé. Sucho zapřičiní častější požáry. O jejich množství ve světě je mnoho zpráv. Stromy, zelené plíce planety jsou káceny, aby se na uvolněném místě dalo pěstovat krmení pro dobytek. Bohatí lidé potřebují /chtějí/ maso. Jeho výroba potřebuje vodu, a to moc. Všechno je tak nějak propletené. Mladí lidé říkají, zdánlivě odbočím, vždyť my již důchod mít nebudeme. A ti sledující vývoj mezi mocnostmi zase tvrdí, že svět bude lidmi stejně zničen. Na discích „mrtvých“ počítačů budou údaje o suchu, o vodě, o větru, bouřkách a krupobitích, ….., komu to k čemu bude? Politici snad mají recept na to, jak to počasí a jeho působení zlepšit? Kdo je do toho tlačí? Co vědci, kdo hlasitě křičí, kde je alarm těch vzdělaných? Nejsou upláceni, aby mlčeli? Tají ledovce, bude více vody v mořích a oceánech. Obnaží se nové země, třeba Grónska, Antarktidy, a kdo ví, jaký vliv to bude mít na počasí. Lidská / i zvířecí/ populace se zmenší. A tak to jde léta a možná se to opakuje. Hledal jsem hodnotu stromu – tady např.: https://www.national-geographic.cz/clanky/zdanliva-samozrejmost-pro-lidstvo-aneb-jakou-hodnotu-ma-strom-20160705.html?fbclid=IwAR1Wtivp-mqaAcRrx4ewLhwploQCUvDUg1epow_5ppKJAGjSGy2ZyaahV0I