Konzervanty, které jsou běžnou součástí ochucených nealkoholických napojů, mohou vyvolávat vážné zdravotní problémy. Profesor Peter Piper z univerzity v Sheffieldu po několikaletém výzkumu zjistil, že tyto chemikálie těžce poškozují deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) v buňkách a jsou příčinou celé řady onemocnění včetně Parkinsonovy choroby a cirhózy jater. Největší nebezpečí hrozí dětem. Britský deník The Independent se pozastavil nad laxním přístupem vládního Úřadu pro kvalitu potravin (Food Standards Agency, FSA), jenž by měl dbát na ochranu zdraví a zájmů spotřebitelů.

Autor článku v The Independent současně připomněl, že v posledních letech bylo zveřejněno už několik vědeckých studií zpochybňujících proklamovanou bezpečnost některých potravinových přísad. Stále častěji se ozývají hlasy požadující jejich zákaz.

V Evropské unii je v současné době používáno 395 aditiv (tzv. éček), z toho je 71 zahušťovadel a emulgátorů, 64 barviv, 54 konzervantů, 54 antioxidantů, 52 protispékavých látek a regulátorů kyselosti, 19 zvýrazňovačů chuti a 79 dalších látek. Některé přísady, jako E601 (vitamin B2) nebo E901 (včelí vosk), jsou prakticky neškodné, jiné však vzbuzují oprávněnou nedůvěru spotřebitelů.
 

Nebezpečný benzoát sodný (E211)

Peter Piper, profesor molekulární biologie a biotechnologie, zkoumal účinky velmi rozšířené chemikálie vyráběné pro komerční sektor z toluenu. Je jí benzoát sodný neboli sodná sůl kyseliny benzoové. Tato konzervační látka označovaná zkratkou E211 zamezuje množení kvasinek a bakterií a obsahují ji téměř všechny studené ochucené nápoje a džusy, často se přidává i do džemů a salátových zálivek. O to větší teď máme důvod ke znepokojení, protože podle Pipera může mít E211 velmi nepříznivý dopad na naše zdraví. Laboratorní testy ukázaly, že tento konzervant generuje volné radikály s destruktivním účinkem na buňky. Vzniklé poškození je srovnatelné s následky nadměrného pití alkoholu nebo sešlosti stářím.

„Tyto chemikálie mohou těžce poškozovat DNA v mitochondriích buněk tak, že je úplně vyřadí z provozu. Mitochondrie přijímají kyslík a dodávají tělu energii, když jsou poškozeny, buňky začnou pracovat velmi špatně. Je zde velmi mnoho nemocí, které souvisí s tímto poškozením DNA – Parkinsonova choroba a celkem dost neurodegenerativních poruch,“ řekl profesor Piper. „Mé znepokojení se týká hlavně dětí, které tyto nápoje pijí často.“

Piper se netajil svým zklamáním z toho, s jakou lhostejností zlehčují potenciální rizika státní úřady a většina výrobců nealkoholických nápojů. V této chvíli se neodvážím jednoznačně tvrdit, že benzoát sodný je nebezpečný, zdůraznil Piper, potravinářský průmysl však už nemůže chlácholit veřejnost tím, že je bezpečný. Budeme i nadále napájet své děti podezřelými chemikáliemi?

Výrobci nápojů s Piperem nesouhlasí a argumentují tím, že aditiva byla úředně schválena a není tedy důvod k obavám. „Všechny naše přísady byly potravinářskými regulačními orgány v Británii a EU povoleny jako bezpečné,“ namítl mluvčí společnosti Coca-Cola.

„Samozřejmě, stejně jako další výrobci nealkoholických nápojů budeme i my používat přísady, které jsou důkladně testovány a schváleny FSA a EU,“ přitakal mluvčí firmy Britvic. Potvrdil však, že jejich firma odstranila konzervant E211 z několika druhů napojů pro děti.

Reakce státního Úřadu pro kvalitu potravin (Food Standards Agency, FSA) je stále stejná: „Benzoát sodný a kyselina benzoová byly schváleny pro potravinářské využití. Potravinové přísady jsou schvalovány po dlouhém a pečlivém procesu zkoumání. Ten zahrnuje i přísné analýzy nezávadnosti uskutečněné nezávislými vědeckými komisemi,“ stojí v prohlášení FSA.

Norman Baker, poslanec za britskou Liberálně demokratickou stranu, má ovšem jiný názor: „Profesor Piper studoval tento problém několik let, takže bychom měli vzít jeho varování vážně. Mnoho přísad je relativně nových a jejich dlouhodobý dopad nemůže být zaručen. Tento konzervační prostředek zjevně vyžaduje další šetření ze strany FSA. Všem rodičům doporučuji, aby se ujistili, že jejich děti nejsou ohroženy nadměrnou spotřebou těchto nápojů.“

Peter Piper hovoří o oficiálních schvalovacích procedurách s despektem: „Potravinářský průmysl tvrdí, že tyto komponenty byly testovány a jsou tedy zcela bezpečné, avšak kritéria testů nejsou dostatečná. Jako ve všem i zde se věci vyvíjejí a nyní by bylo možné provádět mnohem preciznější zkoušky nezávadnosti, než tomu bylo před 50 lety.“

Někteří vědci už dříve upozornili, že benzoát sodný v nealkoholických napojích reaguje s jiným aditivem – kyselinou askorbovou (E300, vitamin C) – a vytváří karcinogenní benzen.

V březnu 2006 provedl FSA kontrolu 150 nápojů a v některých případech odhalil nepřípustně vysokou koncentraci benzenu. Limity stanové Světovou zdravotnickou organizací (WHO) byly překročeny až trojnásobně. V této souvislosti byly z trhu staženy čtyři produkty.
 

Další studie o nebezpečných éčkách

Toxikolog Vyvyan Howard, docent na univerzitě v Liverpoolu, dospěl v roce 2005 k závěru, že současná konzumace čipsů a perlivých nápojů zvyšuje negativní účinky chemických přísad sedminásobně.

„Nikdo ve skutečnosti neví, co tento chemický koktejl může způsobit, zejména v ranných fázích vývoje organismu,“ uvedl Howard, který se osobně vyhýbá všem potravinám s obsahem éček.

Jiná studie byla prezentována v roce 2004. Její autoři, experti z univerzity v Southamptonu, podávali skupině 277 dětí ve věku tři a čtyři roky nápoje, z nichž jedna polovina byla doplněna éčky a druhá je neobsahovala. Rodiče nevěděli, jaký z nápojů jejich dítě dostává. Na konci testu měli rodiče posoudit, zda jsou jejich potomci hyperaktivní. Z výsledků vyplynulo, že u dětí, kterým byly podávány nápoje s přísadami, byla hyperaktivita častější – 15 procent ve srovnání s 6 procenty u druhé skupiny.

FSA vzal zprávu vědeckého týmu ze Southamptonu na vědomí a pověřil jej dalším výzkumem s cílem podat nezvratné důkazy o spojitosti mezi dětskou hyperaktivitou a přídatnými látkami. Z prvních předběžných výsledků se zdá, že barviva v nápojích vyplavují některé klíčové minerály z těla. Největší úbytek byl zaznamenán u zinku, jež je nezbytný pro správnou činnost mozku. Řadou nezávislých studií už byla dokázána souvislost mezi nedostatkem zinku a násilným chováním. Odhaduje se, že 75 procent hyperaktivních dětí má sníženou úroveň zinku v těle.

Obě zmiňované studie se zaměřily na jeden konzervant – benzoát sodný (E211) a šestici barviv – tartrazin (E102, může vyvolat astmatický záchvat a rakovinu štítné žlázy), chinolinová žluť (E104, používá se v mnoha léčivech, způsobuje dermatitidu, je zakázána v USA a Norsku), oranžová žluť (E110, nežádoucími vedlejšími účinky jsou vyrážky, rakovina ledvin, žaludeční obtíže a zvracení), azorubin (E122, látka získávaná z uhelného dehtu, negativní reakce u astmatiků \r\na alergiků), košenilová červeň A (E124, potvrzeny karcinogenní účinky u zvířat, nevhodná pro astmatiky) a červeň Allura AC (E129).

Často diskutovanými látkami jsou také karagenan (E407, získává se extrakcí z mořské řasy, podezření na spojení s rakovinou), guma guar, guarová moučka (E412, snižuje hladinu cholesterolu, může vyvolat bolesti žaludku a kožní reakce), glutamát sodný (E621, často používaná látka, nepřípustná v jídlech pro malé děti, problémy u astmatiků), glutamát draselný (E622, získává se z cukrové řepy, používá se u široké škály výrobků, nebezpečný pro kojence, astmatiky, alergiky, způsobuje zažívací potíže, křeče v břiše a zvracení) a ribonukleotidy, sodné soli (E635, látka obsažená v instantních těstovinách, polévkách, pikantních výrobcích, s odstupem až 30 hodin po jídle mohou vznikat svědivé vyrážky).
 

Rodiče ve Velké Británii se bouří, zakáže vláda používání aditiv?

Své neblahé zkušenosti s éčky má Helen Buniaková, sociální pracovnice a matka dnes devítiletého chlapce. Její syn Lee Buniak si podobně jako většina jeho vrstevníků pochutnával na burgerech a bublinkových nápojích. Paní Buniaková je přesvědčena o tom, že právě kvůli pití limonád se u Leeho začaly projevovat agresivní povahové vlastnosti. Kromě toho trpěl bolestmi hlavy, poruchami řeči a svědivými vyrážkami. Několik let navštěvovala paní Buniaková se svým synem nejrůznější odborníky, ale žádný z nich jim nedokázal pomoci. Nakonec se rozhodla, že svému dítěti nebude kupovat nápoje a sladkosti obsahující éčka. Po dvou letech se jeho stav radikálně zlepšil – chlapec je klidný a šťastný.

Lee je jedním z milionu britských dětí, které zřejmě po psychické i fyzické stránce doplatily na konzumaci výrobků s éčky.

„Myslím si, že vláda musí přijít s všeobecným zákazem těchto éček, jako je benzoát sodný,“ prohlásila paní Buniaková.

Organizace na ochranu spotřebitelů ani sami vědci nevěří, že by se vláda odhodlala k plošnému zákazu nebezpečných aditiv. „Můžeme maximálně dosáhnout toho, že supermarkety a zodpovědní distributoři potravin stáhnou zboží s těmito látkami z prodeje, ale jiní výrobci budou i nadále bojovat za jejich používání,“ konstatoval Tim Lang, profesor na londýnské městské univerzitě.
 

Zdroje:
– Daily Mail (28.05.2007, Chemical in soft drinks ‚can wreck your child’s DNA‘)
– The Independent (27.05.2007, E211 Revealed: Evidence highlights new fear over drinks additive)
– The Independent (27.05.2007, Caution: Some soft drinks may seriously harm your health)
– The Times (13.05.2007, Healthily off colour)
– Novinky (29.05.2007, Konzervanty ze slazených nápojů prý poškozují DNA)
– SZPI (09.07.2002, Mezinárodní seznam kódů E)
– Wikipedia (Soft drink)
 

Další články v rubrice: