mapa stránek || vyhledávání

Evangelium Egypťanů

Albrecht Dürer (1471-1528) - Oplakávání Krista

Albrecht Dürer (1471-1528) – Oplakávání Krista. Snímání z kříže bylo podle novozákonních evangelií přítomno několik osob z Ježíšova okolí – apoštol Jan, Marie, (Marie) Salómé, Marie Kleofášova, Marie Magdalská, Josef z Arimatie a Nikodém.

Evangelium Egypťanů se do dnešních dnů v původní podobě nedochovalo. Na několik kratých citací narazíme pouze v řecky psané knize Stromata od Kleménta Alexandrijského (150-215). Ježíš v nich odpovídá na otázky Salómé. Existenci této ženy v kánonické literatuře výslovně připomíná evangelista Marek (Mk 15,40 a Mk 16,1). O apokryfu se ve svých protikacířských pamfletech zmínili církevní hodnostáři Hippolyt Římský (cca 170-235) a Epifanius z Konstancie (?-535). Text sepsal neznámý autor v Egyptě někdy mezi lety 80 a 150, někteří badatelé připouštějí i vznik kolem roku 50. Za nejpravděpodobnější se považuje přelom prvního a druhého století.

Kléméns nezpochybňoval autenticitu Ježíšových výroků v evangeliu, vyhýbal se však zařazení díla mezi ostatní uznávané spisy. Na apokryf se totiž odvolávali enkratité (zdrženlivci), raně křesťanská skupina odmítající konzumaci masa, alkoholu a vyhýbající se pohlavnímu styku (tím i plození dětí). Jedním z nejvýznamnějších enkratitů byl Julius Kassianus, žák gnostika Valentina. Církev odsoudila enkratity jako heretiky a šíření apokryfu se snažila aktivně bránit.

I když jsou naše znalosti o evangeliu velmi omezené, můžeme s jistotou tvrdit, že podporuje sexuální askezi a teologicky ji obhajuje jako cestu vedoucí k překonání rozdílů mezi mužem a ženou a k přerušení koloběhu zrození a smrti (srovnej Ga 3,26-28 a 1K 12,13).

Enkratité věřili, že je možné sjednotit nesmrtelný boží obraz rozdělený hříchem a navrátit lidstvo do původního androgynního (oboupohlavního) stavu. Tento přechod do nového duchovního rozměru existence symbolicky vyjadřuje křest. Ve jménu Krista vzniká „nový člověk“, který není „mužem ani ženou“.

Ježíšovy výroky v evangeliu vycházejí z biblického příběhu o stvoření Adama a Evy, o jejich pádu a vyhnání z ráje. Jednota prvotního člověka byla narušena stvořením ženy. Podobnou interpretaci lze vystopovat například ve Skutcích Tomášových (kap. 44) a v Tomášově evangeliu (log. 37 a 114).
 

Kléméns Alexandrijský, Stromata III.

ZLOMEK 1

Pán řekl Salómé, když se ho ptala, jak dlouho bude smrt při síle: „Dokud vy ženy budete rodit děti.“ Ne proto, že život je nějaká nemoc a stvoření zla, ale, jak ukazuje posloupnost přírody, ve všech případech po vzniku následuje zánik.

ZLOMEK 2

Avšak ti, kteří se sami staví proti božímu stvoření kvůli zdrženlivosti, citují slova, která byla řečena Salómé a o nichž jsem se už dříve zmínil. Jsou obsažena, domnívám se, v Evangeliu podle Egypťanů. Říkají totiž, že sám Spasitel řekl: „Přišel jsem, abych zrušil skutky ženství.“ Ženstvím je míněna žádostivost, skutky pak vznik a zánik.

ZLOMEK 3

Jelikož uvedený výrok odkazuje ke konci, je opodstatněné, když se Salómé ptá: „Dokdy budou lidé umírat?“ O lidech však Písmo někdy hovoří ve dvojím smyslu: Někdy o tom, který je viditelný, jindy o duši a někdy míní toho, který je ve stavu spasení a jindy ne. Hřích je pak nazýván smrtí duše. Proto také Pán záměrně odpovídá: „Dokud budou ženy rodit.“

ZLOMEK 4

Proč ale tihle, kteří procházejí všechno raději než skutečnou moc evangelia, nepokračují citací zbývající části, která byla řečena Salómé, když pravila: „Udělala jsem dobře tedy, že jsem nerodila děti?“ (jako by rození nebylo správné přijmout). Pán ji odpověděl a řekl: „Jez každou bylinu, ale tu, v níž je hořkost, nejez.“

ZLOMEK 5

Když se Salómé otázala, kdy budou známy věci, na něž se ptá, Pán odpověděl: „Až pošlapete šat studu a dva spojíte v jedno a mužské s ženským, nebude mužské ani ženské.“ Především – tento výrok není ve čtyřech evangeliích, která nám byla dána, ale v tom podle Egypťanů.

(Zajímavé pro srovnání: Tomášovo evangelium log. 22 a 37 a Filipovo evangelium 44 a 58)
 

KE STAŽENÍ: Evangelium Egypťanů (formát pdf)
 

Zdroje:
Nakladatelství Vyšehrad (J. Dus, P. Pokorný: Neznámá evangelia – Novozákonní apokryfy I.)
Early Christian Writings (Gospel of the Egyptians)
Early Christian Writings (Gospel of the Egyptians – English Translation)
Early Christian Writings (Julius Cassianus)
Wikipedia (Greek Gospel of the Egyptians)
 

Další články v rubrice:

15.7.2007

Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2024

Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).

Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.

Odkazy:

Slunovrat Agentura BYTÍ Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Česká Konference