Klimatické jevy a anomálie, atmosférická a oceánská cirkulace, vzorce proměnlivosti klimatu.
El Niño – Jižní oscilace (ENSO), Pacifická dekádová oscilace (PDO), Severoatlantická oscilace (NAO), Arktická oscilace (AO), Antarktická oscilace (AAO).
Články o klimatických anomáliích
Nejvýznamnější zdroj meziroční proměnlivosti počasí a klimatu. Jev vyvolaný interakcí mezi atmosférou a Tichým oceánem. Má globální význam. Cykly jsou dlouhé 3 až 7 roků a jednotlivé fáze trvají 9 měsíců až 2 roky. V důsledku globálního oteplování se očekává zesilování epizod El Niño a zkracování cyklu na 2 až 5 let.
Povrchové teploty v celé střední a východní rovníkové části Tichého oceánu jsou podprůměrné. Atmosférická cirkulace odpovídá klimatického jevu La Niña. Očekává se, že La Niña bude pokračovat i v zimních měsících (na severní polokouli) s pravděpodobností kolem 90 procent. Je možné (pravděpodobnost 50 procent), že La Niña vydrží až do jarních měsíců (březen až květen).
Aktuální průměrné teploty a odchylky povrchové teploty Tichého oceánu (NOAA/PMEL).
Popis projevů – El Niño a La Niña - růst tlaku nad Indickým oceánem, Indonésií a Austrálií
- pokles tlaku nad Tahiti, středním a východním Pacifikem
- oslabování pasátů v jižním Pacifiku
- oslabení studeného mořského proudu u západního pobřeží Jižní Ameriky (Peruánský nebo též Humboldtův proud)
- teplá voda se šíří ze západního Pacifiku a Indického oceánu do východního Pacifiku
- teplý vlhký vzduch proudí blízko Peru, v Jižní Americe více prší
- málo srážek v Austrálii a západním Pacifiku
La Niña
- zesílení studeného mořského proudu u západního pobřeží Jižní Ameriky
- abnormálně studený oceán ve východním rovníkovém Pacifiku
- zesílení pasátů
- sucho v části Jižní Ameriky (Peru, Chile) a vyšší srážky v severní Brazílii
- silnější srážky na středozápadě USA a vyšší výskyt hurikánů v Atlantiku
- silnější srážky v Malajsii, Indonésii a na Filipínách
Index jižní oscilace (SOI)
Vychází ze zákonitostí klimatického systému definovaných G.T. Walkerem a E.W. Blissem v 30. letech 20. století. SOI je daný rozdílem přízemního tlaku vzduchu mezi Tahiti (Jižní Pacifik) a Darwinem v Austrálii (Indický oceán).
Měsíční průměry Indexu jižní oscilace (SOI) od roku 1951. SOI nad +1,0 signalizuje epizody La Niña (studené fáze), SOI pod -1,0 signalizuje epizody El Niño (teplá fáze). Hodnoty mezi +1,0 a -1,0 ukazují na neutrální podmínky.
Teplé (El Niño) a studené (La Niña) fáze ENSO (El Niño Jižní oscilace) od roku 1950 do současnosti
Pacifická dekádová (dlouhodobá) oscilace (PDO)
Pacifická dekádová (dlouhodobá) oscilace (PDO) je vzorec proměnlivosti klimatu v prostoru Tichého oceánu. Teplé a studené fáze se střídají s výrazně variabilní periodou trvající roky až desítky let. V teplé fázi je západní Pacifik chladnější, východní část teplejší, v záporné fázi je tomu naopak. PDO může v teplé fázi zvyšovat četnost El Niño epizod, v chladné fázi mohou vznikat častěji epizody La Niña. Teplá fáze na konci 20. století byla výjimečná výskytem mimořádně silného jevu El Niño v letech 1997-98. Další chladný režim začal kolem roku 1999 a tval do roku 2014. V letech 2014 až 2018 jej vystřídala poměrně krátká teplá fáze se silným jevem El Niño v roce 2016. Od roku 2019 opět probíhá chladný režim.
Tokyo Climate Center (Pacific Decadal Oscillation (PDO) index)
Severoatlantická oscilace (NAO)
Klimatický jev objevený v roce 1920. Má přibližně sedmiletou periodu a projevuje se v severní části Atlantského oceánu (souvisí se změnami mezi islandskou níží a azorskou výší). Souvisí s Arktickou oscilací (AO) a je charakterizován cyklickými změnami tlaku vzduchu a posuny v drahách cyklón v Severním Atlantiku. Ovlivňuje rychlost a směr vzdušného proudění. Má vliv také na teploty a rozložení srážek i jejich úhrny. Má bezprostřední dopad na počasí v Evropě, ve Středomoří a v centrální Asii. Cyklus prochází změnami od 80. let minulého století v důsledku globálního oteplování a celkových klimatických změn.
NAO index – standardizovaný rozdíl přízemního tlaku mezi Gibraltarem a Reykjavíkem.
Popis projevů kladné a záporné fáze Severoatlantické oscilace - islandská tlaková níže je hlubší než obvykle, nad Azorskými ostrovy je tlak vzduchu ve srovnání s normálem vyšší
- větší rozdíl tlaků způsobuje silnější západní vítr, trasy cyklón se posouvají severním směrem
- způsobuje teplejší a vlhčí zimy v Evropě a studenější a sušší v Kanadě a Grónsku
- mírné a vlhčí zimy na východě USA
Záporná fáze NAO
- slabá islandská níže i azorská výše
- menší tlakový gradient způsobuje slabší západní vítr
- cyklóny putují jižněji
- přináší vlhký vzduch do Středomoří a studený do severní Evropy
- na východním pobřeží USA více sněží
- v Grónsku jsou mírnější zimy
Měsíční průměry indexu severoatlantické oscilace (textový formát)
Klimatický jev na severní polokouli spojený se změnami klimatu mezi polárními oblastmi a středními zeměpisnými šířkami, zastřešuje Severoatlantickou oscilaci a některé další cirkulační módy severní polokoule.
Počasí na severní polokouli v zimě 2009/2010 a na jaře 2010 výrazně ovlivnil mimořádně silný výkyv AO. Extrémní záporná fáze trvala od prosince 2009 do února 2010 a v záporných hodnotách zůstal index arktické oscilace i v dalších měsících. Velmi silná záporná fáze proběhla také v lednu a únoru 2021.
Popis projevů kladné a záporné fáze Arktické oscilace - nižší tlak v polárních oblastech
- vyšší tlak ve středních zeměpisných šířkách
- dráhy oceánských bouří probíhají severněji
- teplejší počasí ve Velké Británii a ve Skandinávii
- sušší podmínky v Španělsku a na Blízkém východě
- silnější pasáty
Záporná fáze
- vyšší tlak na pólech a nižší ve středních zeměpisných šířkách
- teplejší počasí v Kanadě a Grónsku
- studené počasí ve Velké Británii, v části západní a severní Evropy a na Sibiři
- vlhčí podmínky ve Středomoří
- slabší pasáty
Měsíční průměry indexu arktické oscilace (textový formát)
Dominantní cirkulační mód jižní polokoule na jih od 20. rovnoběžky, je znám i pod názvem cirkumpolární mód proměnlivosti jižní polokoule (Southern Hemisphere Annular Mode, SHAM). Je obdobou Arktické oscilace na severní polokouli. Střídání kladné a záporné fáze AAO se projevuje rozdíly tlaku vzduchu ve vyšších zeměpisných šířkách nad Antarktidou a oblastmi přibližně na 40. až 50. rovnoběžce => Antarktický oscilační index (AOI).
Měsíční průměry indexu antarktické oscilace (textový formát)
Další klimatické jevy
Madden-Julianova oscilace (NOAA/NCEP/CPC)
Pacificko-Severoamerický mód (NOAA/NCEP/CPC)
El Niño – Jižní oscilace (ENSO), Pacifická dekádová oscilace (PDO), Severoatlantická oscilace (NAO), Arktická oscilace (AO), Antarktická oscilace (AAO).
