Stále častěji slýcháme, jak málo je vody, že je období sucha a je potřeba šetřit vodou pitnou. Možná Vás už napadlo, že dešťovou vodu byste nemuseli využívat jen k zálivce zahrady, nebo odvádět do kanalizace? Pokud plánujete rekonstrukci nebo výstavbu rodinného domu, můžete právě při této příležitosti vhodnou metodou řešit i hospodaření se srážkovou vodou. Domácnost tak může ušetřit až 50% spotřeby pitné vody a tím zásadně snížit náklady na její provoz. Takové hospodaření s dešťovou vodou není jen ekologické, ale i finančně velmi výhodné řešení.

V současné době je vyhlášen a probíhá příjem žádosti o dotaci z programu Státního fondu životního prostředí (SFŽP) Dešťovka, kde můžete dosáhnout až na 50 % výše nákladů na pořízení systému pro využívání dešťových vod v domácnosti.

Dešťovou vodu můžeme v domácnosti využívat pro splachování WC, praní prádla, topný okruh, mytí auta, úklid, i k plnění bazénů po dezinfekci, ale i k jiným účelům, pro které je užitková voda dostačující. Dešťová vody je měkká a k řadě činností vhodnější než voda pitná (např. k zalévání, praní atd.). K praní je dešťová voda ostatně velmi vhodná, je totiž měkká a prací prostředek se v ní dobře rozpouští a špína se z prádla lépe uvolňuje. Když ji použijete k zalévání květin v bytě, které jsou zvyklé na vodu z kohoutku, uvidíte, jak budou za pár dní vypadat lépe.

Je známo, že průměrná denní spotřeba pitné vody na jednoho obyvatele činní cca 100 litrů. Přitom z obrázku je patrné, že téměř 50 % z tohoto množství vody nemusí (s ohledem na účel jejího využití) nutně tvořit vodu pitnou. V tomto ohledu představuje srážková voda levný a dostupný zdroj především jako voda provozní.

V porovnání s povrchovými vodami má srážková voda dobrou kvalitu, při její další minimální úpravě (filtrace). A tím lze dosáhnout velkých úspor v domácnosti.

Na začátek si musíme vhodně vybrat akumulační nádrž. Volit můžeme z nadzemní sezónní nádrže, ale mohou být i nádrže podzemní.

Pro zalévání postačí umístit sud pod okap a zajistit z něj přepad do kanálku, který přebytečnou vodu odvede. Pokud se rozhodneme dešťovou vodu využívat v domácnosti, můžeme ji shromažďovat a uchovávat v nádržích z různých tvarů, velikosti a materiálů (ocelové, betonové, sklolaminátové či plastové – hlavně polyethylenové). Plastové nádrže jsou velice oblíbené vzhledem ke své nízké váze a tedy snadné manipulaci. Instalace takové nádrže není náročná, údržba a kontrola je výrazně jednodušší než u jiných materiálů.

Mnohem širší využití nabídne dešťová voda, kterou zachytíte do podzemí nádrže. Dešťová voda je zde ve tmě a při nízké teplotě a proto se nekazí, nemnoží se v ní bakterie a řasy. Tyto jsou vhodné především pro využití dešťové vody v domě. Umisťují se do nezámrzné hloubky a je tedy možné je využívat po celý rok. Důležité je při výběru dobře zvolit potřebnou velikost. S návrhem velikosti Vám pomůže buď výrobce nádrží, nebo projektant.

Velikost sběrné nádoby je dobré odvodit od úhrnu srážek v nejdeštivějším měsíci v dané lokalitě a podle plochy pozemku či střechy, ze které vodu sbíráte. K výpočtu je dobré přidat předpokládanou spotřebu podle počtu osob v domácnosti.

Systém pro využívání dešťové vody v domácnosti se nejčastěji skládá z těchto zařízení – filtry (lapač listí v okapovém žlabu, nátokový filtr), akumulační nádrž, plovací sací soupravy, sifon na přepad, čerpadla či zařízení na čerpání vody (ponorná čerpadla nebo domácí vodárny), řídící jednotky, hladinový senzor, potrubí a tvarovky na uklidnění přítoku.

Podzemní nádrž musí mít bezpečnostní přepad, který je napojený na vsakovací zařízení. Vsakovací zařízení je v takovém případě řešeno pomocí vsakovacích tunelů, bloků atd. Slouží k odvádění nadbytku vody z nádrže a pomalému vsakování do pozemku.

Když se rozhodneme si nádrž pořídit, je nutné vykopat jámu, do které se zásobník umístí, a instalovat speciální rozvod vody k pračce a záchodu. Je proto dobré, když rozhodnutí pořídit si zásobník na dešťovou vodu padne před tím, než začnete stavět, nebo když se rozhodnete provést na stávajícím domě nějaké stavební úpravy (rekonstruovat).

Důležité je dodržet oddělení rozvodů pitné a dešťové vody, nesmí být smíseny, a to ani ve společné výtokové armatuře. Je to hygienický požadavek ochrany vodovodního řadu a udává ho norma ČSN EN 1717. Musíte mít oddělený rozvod vody na pitnou a užitkovou. Někdy se tomu říká dvojí rozvod.

Dešťová voda je vedená stejně jako voda pitná. Standartní vodovodní trubky, kohouty, tlakoměry a jednoduché mechanické filtry. Nákladnost takového zařízení bude záviset na vzdálenosti, kterou dešťovou vodu potřebujeme vést. Je tedy výhodnější, umístit nádrž blízko domu.

K čerpání vody lze využít jednoduché vodní čerpadlo (ponorné, kalové), výkon je třeba spočítat podle požadovaného tlaku vody v místě odběru s přihlédnutím na délku a kroucení vodovodního řádu.

V současnosti existuje řada firem, které vyrábějí příslušenství k využívání dešťových vod. Zařízení je možné koupit i jako komplet. Vybírat můžeme z široké nabídky akumulačních nádrží, filtračních zařízení, čerpadel a řídících jednotek.

Autorka: Silvie Drabinová

Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou.
www.pocitamesvodou.cz

Další články v rubrice:

• Dešťové záhony. Oblíbený způsob zadržování vody se dostává i do ČR. Třeba na Prahu 3
• Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu
• Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě a kde tkví problém jejich realizace?
• Jaká je situace s modro-zelenou infrastrukturou v Písku?
• Víte, co je modro-zelená infrastruktura?
• Jak Berlín hospodaří s dešťovou vodou?
• Jihlava jde modrozelené infrastruktuře naproti
• V Praze 12 „počítáme s vodou“
• Revitalizace v Oboře Hvězda
• V Hradišti má dešťovka zelenou