Za posledních sto let se průměrná teplota na Zemi zvýšila v průměru o 0,6 stupně Celsia. Tento posun byl z větší části způsoben změnou koncentrace skleníkových plynů v atmosféře, Slunci můžeme přičíst na vrub zvýšení o 0,15 stupně, což je 25 procent z celkového oteplení. Krátkodobé cyklické kolísání sluneční aktivity ovlivňuje globální teplotu na Zemi o 0,1 stupně. Domníváme se, že rozhodujícím faktorem determinujícím průběh novodobých klimatických změn je člověk. V souhrnném článku se na tom shodli pracovníci amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration, NASA).

„Myslíme si, že v posledních 20 až 30 letech měly skleníkové plyny dominantní vliv na současnou změnu klimatu,“ řekl Robert Cahalan, klimatolog z Goddardova střediska vesmírných letů (Goddard Space Flight Center, GSFC).

Před průmyslovou revolucí měnilo podnebí na Zemi hlavně Slunce, respektive změny ve vzájemné pozici Slunce a Země. Naše planeta se oteplovala a ochlazovala v přirozených cyklech. Poslední doba ledová skončila přibližně před 11 tisíci lety.

„Právě teď se nacházíme mezi velkými dobami ledovými, v období, kterému se říká holocén,“ pokračoval Cahalan. „Nicméně v posledních desetiletích jsme se přenesli do člověkem měněného podnebí, jemuž někteří dali název antropocén. Významná změna zemského klimatu je nyní fakticky určována lidskou aktivitou, nikdy dříve tomu tak nebylo.

Intenzita slunečního záření není úplně konstantní. Určité výkyvy pozorujeme i v rámci jedenáctiletého slunečního cyklu. Když je sluneční aktivita nízká, dopadá podle měření družice SORCE na horní vrstvu zemské atmosféry solární energie o intenzitě kolem 1361 wattů na metr čtvereční. V období maximální aktivity je toto číslo o 1,3 W/m² větší. (Jiné převážně starší zdroje z 90. let 20. století uvádějí sluneční iradianci kolem 1366 W/m², rozdíl je způsoben přesnějším satelitním měřením v 21. století, viz např. vysvětlení zde.)

„Kolísání během slunečního cyklu ovlivňuje globální teplotu na Zemi asi o 0,1 stupně Celsia,“ vysvětlil Thomas Woods, solární fyzik z univerzity v Coloradu. „Momentálně je aktivita Slunce na minimu, další solární maximum očekáváme v roce 2012.“

„Měření celkové sluneční iradiance je velmi důležité pro modelování klimatu,“ doplnil Cahalan. Podnebí na naší planetě závisí na křehké rovnováze mezi přicházejícím slunečním zářením, tepelnou energií emitovanou ze Země a složením zemské atmosféry. I nepatrné změny těchto parametrů mohou mít na podnebí obrovský dopad.

Asi 70 procent slunečního záření je pohlcováno atmosférou, oblačností a zemským povrchem. 30 procent záření je reflektováno zpět do vesmíru. Svůj význam při odrážení slunečních paprsků mají mraky, aerosoly, sníh, led, písek, hladina oceánu a dokonce i střechy budov.

Ve srovnání s jinými hvězdami je Slunce relativně klidné. „Přesto však nevíme, co udělá za sto let,“ připustil Doug Rabin, solární fyzik z Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS). „Mohlo by být mnohem aktivnější a mohlo by tedy více působit na zemské podnebí.“ Je ovšem také možné, že bude klidnější než dnes. V takovém případě by se mohly opakovat podmínky, jaké zavládly mezi roky 1650 a 1715, kdy nebyly na slunečním povrchu pozorovány prakticky žádné skvrny. Trvalejší pokles sluneční aktivity vedl nebo se podílel na ochlazení, jemuž se říká „malá doba ledová“. Zimy v Evropě byly tehdy delší a studenější (oproti současnosti v průměru o 1 stupeň Celsia). Po roce 1715 se sluneční aktivita začala pomalu zvyšovat a stoupala s menšími výkyvy až do druhé poloviny 20. století. Sluneční iradiance v důsledku toho vzrostla asi o 0,2 procenta.
 

 

Zdroje:
– NASA-GSFC (07.05.2008, Solar Variability: Striking a Balance with Climate Change)
– Wikipedia (Solar variation)
– University of Colorado – LASP (SORCE)
 

Další články v rubrice:

• Nastává sluneční minimum, bude asi ještě hlubší než to předchozí
• Velké sluneční minimum by globální oteplování nezpomalilo, tvrdí vědci
• Nejdelší geomagnetická bouře od roku 2005 vědce překvapila, její příčiny nejsou jasné
• Slunce, sluneční aktivita, magnetické pole