Nedávná studie vědců pod vedením Riteše Gautama z indického institutu technologií dala těmto hypotézám za pravdu. Studie analyzovala snímky pořízené družicemi Terra a Aqua za uplynulých 17 let. Na fotografiích severní Indie vědci narazili na opakovaný výskyt otvorů v mlze velkých v průměru od několika kilometrů po desítky kilometrů. Místa otvorů se shodovala s polohou měst pod nimi a jejich velikost byla přímo úměrná rozloze městské zástavby.
„Jev městského tepelného ostrova má na mlhu zcela opačný vliv, než mají aerosoly,“ řekl Gautama. „Na jedné straně je znečištění ovzduší, které pravděpodobně mlhu zesiluje. Na druhé straně tepelný ostrov města, který urychluje rozptylení mlhy.“
Přestože aerosolové částice pocházející z různých zdrojů znečištění napomáhají tvorbě mlhy, protože fungují jako kondenzační jádra, souběžně s tím se nad městskými aglomeracemi uplatňuje efekt tepelného ostrova. Tento jev snižuje relativní vlhkost vzduchu, která je důležitým předpokladem pro vznik mlhy. Snížená vlhkost v těchto lokalitách pak může vést k tomu, co vidíme na družicových snímcích jako jakési „díry v mlze“.
A rozhodně nejde o zřídka se vyskytující fenomén. Stačí náhlednout do meteorologických záznamů. Hlavní město Indie má o 50 procent méně dnů, kdy byla pozorována mlha, než sousední regiony.
Výskyt otvorů v mlze se neomezuje pouze na Indii, autoři studie si jich všimli také na satelitních snímcích Číny, USA nebo Evropy.
Zdroj: NASA Earth Observatory (22.2.2018, Urban Heat Islands Punch Holes in Fog)
Další články v rubrice: