Zprávy o skupinách delfínů nebo velryb uvízlých na pobřeží se v médiích objevují poměrně často. Často to dokonce vypadá, jako by zvířata chtěla spáchat sebevraždu. Přestože se v mnoha případech podaří dobrovolníkům vrátit některé kytovce zpět do vody, stává se, že se zachránění jedinci vrátí na místo tragédie a uhynou společně s ostatními členy své skupiny. Jindy moře vyplaví mrtvá těla. Poslední podobný případ se udál v pátek 28. dubna na severním pobřeží ostrova Zanzibar v Tanzánii.
Turisticky oblíbená destinace na ostrově poblíž rovníku se stala dějištěm smutné události. Na čtyřkilometrovém úseku pláže mezi vesnicemi Kendwa a Nungwi bylo nalezeno více než 400 mrtvých delfínů. Vědci, kteří těla pitvali, oznámili, že mohou vyloučit otravu jako možnou příčinu smrti. Žaludky byly prázdné, hlad však delfíny nezabil, protože měly dostatek tukové tkáně, konstatoval Narriman Jiddawi, biolog z Institutu pro mořské vědy (Institute of Marine Sciences, IMS) při univerzitě ve městě Dar es Salaam. Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle něj ztráta orientace. To si myslí i místní rybáři, kteří ostatky pohřbívali. „Tento druh delfínů jsme v naší oblasti ještě nikdy neviděli,“ řekl jeden z nich. A další dodal: „Zvířata musela být dezorientovaná a proto skončila na mělčině, kde uhynula.“
Odborníci nevyloučili, že v pozadí celého případu jsou vojenské ponorky, jejichž výkonné sonary prokazatelně poškozují schopnost komunikace některých vodních savců.
OSN: Sonary zabíjejí kytovce
Negativní následky používání vojenských sonarů popsala v listopadu 2005 zpráva Programu OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP). Západní státy investovaly v posledních letech značné prostředky na modernizaci svých vojenských ponorek. Pro jejich detekci je nyní třeba používat nízkofrekvenční aktivní sonary (Low Frequency Active Sonar, LFAS), jejichž činnost způsobuje velkou bolest a selhání základních smyslových funkcí 71 druhů kytovců. Vůbec největšímu nebezpečí je vystaven vorvaňovec tropický (Mesoplodon densirostris), vorvaňovec zobatý (Ziphius cavirostris), plískavice novozélandská (Cephalorhynchus hectori) a běluha (Delphinapterus leucas).
Na nežádoucí důsledky vojenských pokusů a manévrů poukazují kritici už řadu let. V roce 2002 zahynulo v blízkosti ostrova Gran Canaria sedm velryb. Ve stejné době byl v této oblasti použit silný nízkofrekvenční sonar. Pitva mrtvých těl prokázala poškození sluchových orgánů, vnitřní krvácení do mozku a krvácení z uší i očí. Experti rovněž hovoří o tzv. kesonové (dekompresní) nemoci, k níž dochází při prudkém vynoření velryb stresovaných hlukem.
„To vzbuzuje skutečně vážné obavy, protože tato zvířata potřebují zvuk k navigaci, při hledání potravy, ke komunikaci i pro páření,“ varoval Mark Simmonds ze Společnosti na ochranu velryb a delfínů (Whale and Dolphin Conservation Society, WDCS). „Doposud jsme věděli o jiných hrozbách, jako je nadměrný rybolov, lov a znečištění. Nové nebezpečí představuje rostoucí počet podvodních sonarů. Tyto nízkofrekvenční zvuky putují na velkou vzdálenost, stovky, ne-li tisíce kilometrů od zdroje.“
Poškození sluchu zvířat může způsobit už hluk kolem 110 decibelů (dB). Sonary přitom vysílají zvukové signály o intenzitě 215 i 220 dB a ještě ve vzdálenosti 160 kilometrů dosahují úrpvně 160 dB. Bohužel žádné zákony, jež by umožnily postihnout nadměrné zvukové zamoření oceánů, neexistují. Plnou zodpovědnost za současný stav nesou vlády světových mocností. Ochránci přírody a vědci odmítají argumentaci politických a vojenských funkcionářů, podle nichž je využívání silných sonarů nezbytné pro národní bezpečnost. Kromě zvyšující se vojenské aktivity v mořích způsobují problémy velké lodě (hluk až 190 dB), těžební plošiny a seizmické výzkumy zaměřené na hledání nalezišť ropy a zemního plynu.
Rybolov, znečištění životního prostředí
15 procent druhů kytovců čelí rostoucímu riziku vyhynutí v důsledku nadměrného rybolovu. Dalších 13 procent je na pokraji vyhynutí kvůli vybíjení ze strany rybářů snažících se uzurpovat hejna lovných ryb pro sebe. Krajně nepříznivým faktorem je i znečištění životního prostředí v mořích těžkými kovy, pesticidy a odpadky. Biodiverzita planety Země by mohla být už brzy ochuzena například o delfínovce čínského (baiji, Lipotes vexillifer), plejtváka obrovského (Balaenoptera musculus), plejtváka dlouhoploutvého (keporkak, Megaptera novaeangliae), vorvaně tuponosého (Physeter catodon) nebo velrybu černou (Eubalaena glacialis).
Soudržnost delfínů
Delfíni jsou známi svou mimořádnou soudržností. Ocitne-li se v nebezpečí jeden člen hejna, ostatní se ho snaží chránit a neopouštějí ani staré a nemocné kusy. Jejich vzájemné vazby jsou natolik silné, že pokud vůdce skupiny nebo jiný její člen uvízne na mělčině, ostatní ho následují. Tento pro delfíny typický aspekt chování může být častou příčinou hromadných úhynů.
Zdroje:
– MercuryNews.com (29.04.2006, Scientists study hundreds of dead dolphins)
– Planet Ark (24.11.2006, UN says Sonar Threatens Dolphin and Whale Survival)
– CBS News (29.04.2006, 400 Dead Dolphins Found In Zanzibar)
– EcoMonitor (01.12.2005, Independent: Sonary kytovcům škodí, potvrdili vědci)
– Aktuálně.cz (30.04.2006, Stovky delfínů uhynuly u Zanzibaru)
– Aktuálně.cz (24.11.2006, Kytovce ohrožují rybáři i armády)
Další články v rubrice:
