Město Písek je situováno v severní části Jihočeského kraje. K 1. 1. 2021 zde žilo 29 837 obyvatel. Vzhledem k významným regionálnětvorným procesům je město zároveň městem okresním. Na severu sousedí se středočeským okresem Příbram, dále hraničí s okresy Tábor, České Budějovice a Strakonice.
 

Životní podmínky a krajina města

Podobně jako většinu českých měst i toto jihočeské město sužuje nedostatek prvků modro-zelené infrastruktury a s tím související zhoršené životní podmínky. Teplem nejzranitelnější je oblast Táborského Předměstí, sídliště Jih (obr. č. 1) a Budějovická. Kromě Píseckých lesů a oblastí jižně od Smrkovic je horkem ohroženo celé katastrální území.

Hlavní dominantou města je protékající řeka Otava. Její břehy jsou z velké části nepřístupné. Koryto je v území vnitřního města vybetonováno, směrem k Pražskému předměstí se břehy zelení, jsou však v mírném svahu, a proto je znesnadněn jejich přístup. Podél obou břehů vede cyklostezka s proměnlivě řešeným povrchem. Další vodní plochy představují Šarlatský rybník, Malý Hánovec a Velký Hánovec. Kuriozitou je Městský ostrov, který je přístupný z obou břehů po nově zrekonstruované lávce. Nachází se zde restaurace, dětská hřiště a odpočinková zóna.

V periferních oblastech, ale i v centru města se nachází velké množství parkovacích ploch (obr. č. 2), které jsou mnohdy předimenzované a svým provedením znehodnocují krajinný ráz. Žádná z ploch nevykazuje výraznou aplikaci prvků modro-zelené infrastruktury tak, aby snížila svůj negativní dopad na území.
 

 

Problémy v oblasti vodního hospodářství

Písek je nížinné město. Směrem na jihovýchod nadmořská výška roste až k nejvyššímu bodu Velkého Mehelníku (632 m n. m.). Rozdílnost ve sklonitosti komplikuje povrchový odtok ve městě. Přicházející extravilánová voda mířící do kanalizačního systému je tedy velkým problémem. Do budoucna je plánována realizace oddílné kanalizace v rozvojových plochách, realizace opatření ke zpomalování odtoku srážkových vod a zvyšování míry jejich vsakování. V krajině je možné zlepšit retenci vody vhodným obhospodařováním zemědělských pozemků ve svažitém území.
 

Problém se zelení

Město disponuje velkým množstvím zelených ploch, které bohužel nejsou v mnoha případech v dobrém stavu a je nutná jejich údržba. V nejhorším stavu je zeleň v uličním prostoru, kde je malá rozloha, která neumožňuje dlouhodobou existenci stromů. V oblasti zeleně je žádoucí zvýšit kvalitu stávajících zelených ploch pomocí pěstebních a revitalizačních opatření, zabránit úbytku nezpevněných ploch, uvolnit prostor pro výsadbu dřevin, řešit možnost jímání vody nebo postupně realizovat opatření navržená ve studii Využití řeky Otavy jako přírodního fenoménu města Písek. Velmi přínosný je v tomto ohledu územní plán, který vymezuje nové plochy zeleně např. v lokalitách Václavského Předměstí nebo v části Písek-jih. Cílem je propojení ploch sídelní a krajinné zeleně. Mezi krajinnou zeleň lze v případě města Písek řadit prvky územního systému ekologické stability. Ač má tento systém svoji agendu, jedná se o prvek modro-zelené infrastruktury, který zabraňuje erozi, zadržuje vodu v krajině a omezuje extrémy počasí. V lokalitě ORP Písek se nachází nadregionální biocentrum Dědovické Stráně, Řežabinec nebo Velká Kuš – Řežabinec. Přímo městem vede osa nadregionálního biokoridoru 114-V/1, která kopíruje vodní tok a K114-MH/1 v severní části města.
 

Kvalita veřejného prostranství

Veřejná prostranství mají velký potenciál pro tvorbu modro-zelené infrastruktury. Pozemky jsou ve většině případů v majetku města.

Výhodou pro tvorbu zelené infrastruktury je vypracovaný Pasport zeleně, který obsahuje přes 21 tisíc bodů označující jednotlivé dřeviny a necelých 7 tisíc plošných prvků zeleně. Neméně důležitým je dokument Plán udržitelné mobility a Plán udržitelné zeleně, neboť analyzuje stávající a navrhované zelené plochy a jejich problémy. Hodnotí kvalitu veřejného prostoru a navrhuje možná řešení.

Směrem ke korytu řeky Otavy zeleň ubývá, což je nežádoucí. Řešení otázky realizace modro-zelené infrastruktury v historické části města, která se nachází právě v oblasti řeky, může být lehce problematická, neboť je historické centrum od roku 1990 památkovou zónou.
 

Vybrané realizované a připravované projekty

V letech 2013-2018 probíhala rekonstrukce panelového sídliště Jih. Nedílnou součástí rekonstrukce byla částečná obnova zeleně. Důležitým bodem byl i Nový park u svatého Václava v Písku. Návrh se zabýval převážně funkční náplní parku a jeho provozního řešení. Podrobně bylo navrženo prostorové uspořádání výsadeb dřevin, diferencovány byly různé typy travnatých ploch nebo květinové výsadby. Nacházejí se zde nové herní prvky, povrchy cest i odpočívadla. Mezi klíčovými projekty bylo i vypracování dokumentu Stanovení zásad ozelenění komunikací na území města Písek při jejich výstavbě nebo rekonstrukci (2013). Na základě dokumentu Revitalizace historického centra města Písek (2017) je řešena obnova stávajících stromořadí a výsadba skupin stromů v bytových oblastech.
 

Metodické dokumenty, kterými disponuje město Písek

Město má zpracovanou Studii modrozelené infrastruktury. Hlavním cílem tvorby dokumentu byla příprava města a širšího okolí na dopady klimatické změny. Kromě zmíněné studie je pro město důležitá Modrožlutá kniha Smart Písek. Modro-zelená infrastruktura se dá považovat za chytré řešení, zároveň je tento dokument absolutním držitelem rozhodovacích pravomocí o fungování města. V roce 2020 vznikl zásadní dokument, již zmíněný Plán udržitelné mobility a plán udržitelné zeleně města Písku. Stejně jako většina měst má Písek vypracovaný Strategický plán rozvoje města Písku a SECAP: Akční plán udržitelné energetiky a adaptace města Písek na klimatické změny do roku 2030.
 

Autorka: Bc. Kateřina Králová, Počítáme s vodou

Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz
 

Zdroje:

[1] Počet obyvatel v obcích České republiky k 1. 1. 2021, 2021. CZSO. https://www.czso.cz/documents/10180/165603907/13007221n03.pdf/861e0df0-61bc-46ba-8e3e-8de656146466?version=1.2

[2] Atregia s. r. o. PLÁN UDRŽITELNÉ MOBILITY A PLÁN UDRŽITELNÉ ZELENĚ MĚSTA PÍSKU, 1.0st ed. [online]; 20.1.2020. https://www.mesto-pisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=33432

[3] Mgr. et Mgr. Tereza Válková, Studie modrozelené infrastruktury města Písek [online]; prosinec 2021

[4] STUDIO KAPA – ARCHITEKTURA, URBANISMUS, INTERIER, DESIGN Územní plán Písek [online]; Zastupitelstvo města Písek, 24.prosince2015. https://www.mesto-pisek.cz/assets/File.ashx?id_org=12075&id_dokumenty=24769

[5] LÖW & spol., s r.o. Aktualizace plánu Územního systému ekologické stability jihočeského kraje, 2019. Kraj Jihočeský. https://zp.kraj-jihocesky.cz/_files/f615/files/koncepce/uses/uses2019.pdf
 

Další články v rubrice:

• Dešťové záhony. Oblíbený způsob zadržování vody se dostává i do ČR. Třeba na Prahu 3
• Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu
• Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě a kde tkví problém jejich realizace?
• Víte, co je modro-zelená infrastruktura?
• Jak Berlín hospodaří s dešťovou vodou?
• Jihlava jde modrozelené infrastruktuře naproti
• V Praze 12 „počítáme s vodou“
• Revitalizace v Oboře Hvězda
• V Hradišti má dešťovka zelenou
• Systém modro-zelené infrastruktury jako investice do měst: Konference POČÍTÁME S VODOU 2021