Novoměstská radnice, Praha, 16. května 2017

Hospodaření se srážkovými vodami: základní podmínka adaptace na změnu klimatu

V pořadí třetí pokračování konference Počítáme s vodou 2017 se uskutečnilo 16. května 2017 ve zcela zaplněném sále Novoměstské radnice. Konference se koná v rámci projektu Počítáme s vodou, jehož nositelem je Ekocentrum Koniklec a garanty jsou odborníci z Českého vysokého učení technického v Praze a Asociace pro vodu ČR. Hlavním cílem projektu je osvěta a vzdělávání české státní správy při prosazování principu hospodaření se srážkovými vodami, což zahrnuje i přenos znalostí od zvaných zahraničních řečníků především z řad vedoucích pracovníků městských vodohospodářských úřadů, projektantů, urbanistů či architektů.

Letošní konference nesla podtitul Hospodaření se srážkovými vodami: základní podmínka adaptace na změnu klimatu, kdy vedle vodohospodářských hledisek se diskutovala témata související se změnou klimatu a řešení modrozelené infrastruktury ve městech, která pomáhá zmírňovat dopady klimatické změny na městské mikroklima.

Po úvodním slově konference vystoupil ministr životního prostředí ČR Richard Brabec a předseda Asociace pro vodu ČR doc. David Stránský. Hlavní sjednocující myšlenku obou řečníků byla definice klimatické změny jako celospolečenského problému, na který je možno reagovat pouze za předpokladu společenské shody a široké spolupráce. V případě hospodaření se srážkovou vodou v krajině a v urbanizovaných sídlech je nutné nastavení motivačních nástrojů, podpůrných programů a intenzivní spolupráce s jednotlivými ministerstvy, především s ministerstvem zemědělství ČR a napříč jednotlivými dotčenými obory.

Prvním odborným řečníkem byl ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK prof. Miroslav Bárta, který je významným českým egyptologem a archeologem, u něhož lze zdánlivě těžko najít souvislost s tématikou konference. Nicméně prof. Bárta se rovněž zabývá studiem vývoje a kolapsů civilizací, které dává do souvislosti s dlouhodobými časovými řadami o vývoji klimatu, kdy velmi rychlé změny klimatu v minulosti vedly k civilizačním kolapsům. Na několika příkladech ukazuje, že lidstvo se vždy dokázalo na změny adaptovat především díky změně myšlení a změně společenských paradigmat.

Další obecnou přednášku s motivačním obsahem přednesl Michal Kravčík z organizace Ludia a voda, Slovensko, který se zabývá malými (krátkými) hydrologickými cykly a jejich změnám v souvislosti se změnou povrchu pokryvu Země (především díky masové urbanizaci). V přednášce se zaměřil na změny ve srážkové činnosti způsobené vytváření tepelných ostrovů nad urbanizovanými celky, kdy akcentoval především nutnost zadržování vody v souvislosti s výparem vody.

Následoval delší blok přednášek, kde vystoupili především zahraniční řečníci s příklady dobré praxe v oblasti plánování a provádění adaptačních změn ve městech.

Jako první vystoupil Thilo Lehmann z Magistrátu města Vídeň, Rakousko, který hovořil o metodických a koncepčních změnách v hospodaření se srážkovými vodami ve Vídni. Navázal výzkumný pracovník Martin Seidl z École de Ponts ParisTech Université Paris-Est, Francie, který představil několik pilotních projektů nové městské infrastruktury z pařížské metropole, na kterých spolupracují na místní úrovni výzkumné a komunální instituce.

Krajinný architekt Gerhard Hauber ze Studio Dreiseitl z Německa prezentoval adaptační změny z pozice krajinné architektury a trendů v současném městském urbanismu, kdy jedním z hlavních prostředků pro úspěšnou adaptaci je ekologická modrozelená infrastruktura, která citlivě pracuje s vodou a vytváří nový typ městské krajiny. Posledním odborným řečníkem v tomto bloku byl Tomáš Metelka z Ramboll ČR, který prezentoval adaptační změny z Kodaně především z pohledu vodohospodářského, kdy otázkou je zajištění bezpečné funkce modrozelené infrastruktury a její odolnosti vůči extrémním přívalovým srážkám.

V posledním bloku konference vystoupili odborníci z České republiky. Jiří Vítek z JV projekt VH, s.r.o., diskutoval nutnost podpory státu v této oblasti a nutnost zpracování koncepčních a systémových dokumentů na úrovni měst a obcí v ČR, které jsou nezbytné pro účinnou aplikaci a projektování modrozelené infrastruktury. Další navazující řečníci byli zástupci státní správy. Konrétně Jakub Horecký z Ministerstva životního prostřední hovořící o Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a o Národním akčním plánu na změnu klimatu. Posledním řečníkem byl zástupce Státního fondu životního prostředí ČR, který představil aktuální podpůrné programy na podporu hospodaření s dešťovou vodou – tzv. Dešťovka.

Konference Počítáme s vodou 2017 opět naplnila očekávání všech účastníků, přinesla do debaty o hospodaření se srážkovými vodami nová témata a nové informace a v pozitivním duchu motivovala představitele především státní správy pro zavádění a provádění koncepčních změn na úrovni měst a obcí v oblasti trvale udržitelné vodohospodářské infrastruktury.

Další informace o konferenci naleznete na internetových stránkách Počítáme s vodou
 

Další články v rubrice:

• Dešťové záhony. Oblíbený způsob zadržování vody se dostává i do ČR. Třeba na Prahu 3
• Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu
• Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě a kde tkví problém jejich realizace?
• Jaká je situace s modro-zelenou infrastrukturou v Písku?
• Víte, co je modro-zelená infrastruktura?
• Jak Berlín hospodaří s dešťovou vodou?
• Jihlava jde modrozelené infrastruktuře naproti
• V Praze 12 „počítáme s vodou“
• Revitalizace v Oboře Hvězda
• V Hradišti má dešťovka zelenou