Studená fáze ENSO (El Niño – Jižní oscilace) ovlivňuje od srpna loňského roku počasí na Zemi (s krátkou přestávkou letos v červnu a červenci, kdy byly podmínky blíže normálu). S odhadovanou pravděpodobností kolem 95 procent by La Niña měla pokračovat přinejmenším do jara 2022. Název La Niña pochází ze španělštiny a znamená „holčička“, teplá fáze cyklu se označuje jménem El Niño, což znamená „chlapeček“. Během epizod La Niñi, které mohou trvat i několik let, zesiluje studený Peruánský proud, povrchové teploty vody ve střední a východní rovníkové části Tichého oceánu klesají až o 5 stupňů Celsia pod průměr. Naopak u Austrálie a Indonésie se akumulují teplé povrchové vody hnané tlakem silnějších pasátů na západ.
Rozsáhlé interakce mezi atmosférou a Tichým oceánem mají globální význam a zasahují do počasí v různých částech světa. Cyklické střídání teplých a studených fází ENSO ovlivňuje i průměrnou globální teplotu na Zemi, a to až o dvě desetiny stupně Celsia. Během teplých epizod se tepelná energie z oceánu uvolňuje do atmosféry, oproti tomu ve studených epizodách nastává opačný proces a teplo z atmosféry se ukládá v oceánu.
Obě fáze ENSO způsobují posuny tryskového proudění (jet streamu) a více či méně ovlivňují počasí v různých částech světa. V Indonésii a Austrálii se mohou během studené fáze dramaticky zvýšit srážkové úhrny. Více prší také ve Střední Americe. V části Jižní Ameriky bývá naopak srážek nedostatek. V důsledku nízkého střihu větru a vyšších povrchových teplot moře vzniká během epizod La Niñi více hurikánů v Atlantském oceánu.
Odchylky výšky mořské hladiny v Tichém oceánu v období od 26. listopadu do 5. prosince 2021 ukazuje obrázek níže. Údaje získané družicí Sentinel 6 analyzovali odborníci z Laboratoře proudového pohonu (Jet Propulsion Laboratory, JPL), která je součástí amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V oblastech s odstíny modré barvy byla mořská hladina nižší, než je dlouhodobý průměr. V oblastech v odstínech červené barvy byla hladina oceánu nadprůměrně vysoká. Bílá nebo šedá barva signalizuje stav blízký normálu. Pozorované změny mořské hladiny odpovídají teplotním podmínkám, protože teplejší voda se rozpíná, aby zaplnila větší objem, zatímco chladnější voda se smršťuje. V listopadu byly teploty ve střední a východní rovníkové části Tichého oceánu podprůměrné s odchylkou 0,7 až 1,2 stupně Celsia.
„Tato středně silná La Niña se v datech získaných družicí Sentinel 6 projevuje jako oblast s nižší mořskou hladinou podél rovníku a pod ním ve středním a východním Pacifiku,“ vysvětlil Josh Willis, klimatolog a oceánograf z NASA/JPL. K uvedenému obrázku Willis poznamenal, že hluboké koryto nad rovníkem (tmavě modrá barva) znázorňuje severní rovníkový protiproud, který má tendenci během jevu La Niña zesilovat.
„Tato La Niña pravděpodobně znamená špatné zprávy pro americký jihozápad, kde by v zimě mělo spadnout méně srážek, než je obvyklé,“ pokračoval Willis. „Tato La Niña sice není nic strašného, ale i tak je to nevítané znamení pro oblast, která se již potýká s velkým suchem.“
Zatímco na jihu Spojených států a na severu Mexika bývá během jevu La Niña tepleji a dešťových srážek je málo, severozápad Severní Ameriky se může potýkat s chladnějším a bouřlivějším počasím.
Změny tryskového proudění mohou ovlivnit také počasí v Evropě. Zima v ČR by mohla být za určitých okolností chladnější než obvykle. Predikce pro Evropu, která je od Tichého oceánu velmi vzdálená, jsou ovšem nejisté a opírají se víceméně jen o zkušenosti z některých zimních sezón (1995/96, 2005/06, 2010/11), ačkoli v jiných zimních obdobích, kdy v Pacifiku působila La Niña, byly zimy v Evropě spíše teplé (1999/2000, 2007/08).
Současná chladná fáze ENSO zapadá do širšího klimatického vzorce, který probíhá již dvacet let, totiž do chladné (negativní) fáze Tichomořské dekádové oscilace (PDO). Po většinu 80. a 90. let 20. století se Pacifická dekádová oscilace nacházela v teplém režimu a ve shodě s tím se rozvinulo několik silných epizod El Niña, zvláště silné byly epizody v letech 1982/83 a 1997/98. Od roku 1999 dominuje chladný režim PDO, který nahrává častějším projevům La Niñi. Dlouhodobé sucho na jihozápadě USA odpovídá dopadům chladného režimu PDO. Pouze mezi lety 2014 a 2018 došlo k opačnému výkyvu a krátký teplý režim PDO přinesl velmi silné El Niño a napomohl sérii rekordně teplých let s vrcholem v roce 2016.
Měsíční teplotní odchylky v souvislosti s fázemi El Niño – Jižní oscilace (ENSO) v letech 1950 až 2020 (v náhledu 1980 až 2020).
Jak ukazuje tento obrázek, v období čtyř týdnů od 14. listopadu do 11. prosince 2021 byly povrchové teploty moře v rovníkové části Tichého oceánu podprůměrné. U východního pobřeží Austrálie, v okolí Indonésie a v Atlantském oceánu byly teploty nadprůměrné.
El Niño, projevy teplé fáze ENSO. Chladný Peruánský proud slábne, nedochází k výstupu studených vod z hloubky. Převládají teplé proudy. Termoklina neboli rozhraní mezi teplou povrchovou vodou a hlubší chladnější vodou se nachází níže pod hladinou než obvykle. Povrchové vrstvy vody ve střední a východní části Tichého oceánu se zahřívají a teploty vystupují až o 5 stupňů Celsia nad průměr. Slábne síla pasátů směřujících podél rovníku z východu na západ, případně začínají vanout z opačného směru.
La Niña, projevy studené fáze ENSO. Pasáty vanoucí od pobřeží Jižní Ameriky podél rovníku zesilují a ženou teplejší vody na západ k Austrálii a Indonésii. Termoklina na západě Pacifiku, kde je nyní více vody, se nachází níže než normálně, ale na východě u pobřeží Jižní Ameriky se dostává až k hladině. Zesiluje studený Peruánský proud. Povrchové teploty vody ve střední a východní rovníkové části Tichého oceánu jsou nižší, než je dlouhodobý průměr.
Typické dopady klimatického jevu El Niño na zimní počasí v Severní Americe. Subtropické tryskové proudění nad Pacifikem zesiluje, jeho dráha se napřimuje a posouvá se blíže k rovníku. V Kanadě a na severu Spojených států převládá sušší a teplejší počasí, ale na jihu a jihovýchodě USA je počasí pod vlivem tlakových níží směřujících ze západu na východ, častěji prší a následkem toho může docházet k povodním.
Typické dopady klimatického jevu La Niña na zimní počasí v Severní Americe. Tryskové proudění (zvláště polární jet stream) se více vlní a posouvá k severu. Na jihu Spojených států je minimum srážek a hrozí sucho, zatímco na severozápadě USA a v Kanadě převládá chladné počasí a srážky jsou nadprůměrně vysoké.
Index ONI (Oceanic Niño Index) od roku 1950. Odchylky povrchové teploty moře v regionu Niño 3.4 (oblast vymezená 5 stupněm severní a 5 stupněm jižní šířky, 120 až 170 stupněm západní délky). Tenká červená čára ukazuje hranici jevu El Niño (odchylky ≥ 0,5 stupně Celsia), modrá čára je hraniční pro jev La Niña (odchylky ≤ 0,5 stupně Celsia).
Pacifická dekádová oscilace (PDO) od roku 1854. Index NCEI PDO vychází z odchylek rekonstruovaných mořských povrchových teplot (Extended Reconstructed Sea Surface Temperature, ERSST) v Tichém oceánu.
Zdroje:
– NASA Earth Observatory (13.12.2021, La Niña Returns for a Second Winter)
– NOAA/CPC (ENSO: Recent Evolution, Current Status and Predictions)
– NOAA/NCEI (Equatorial Pacific Sea Surface Temperatures (SST))
– NOAA/NCEI (Pacific Decadal Oscillation (PDO))
– Climate.gov (El Niño and La Niña: Frequently asked questions)
– NOAA/NCDC (Global Climate Report – Annual 2020)
– Wikipedia (El Niño)
Další články v rubrice:
- Zablokované tryskové proudění, platí analogie s dopravními zácpami?
- Jev El Niño zesiluje, anomálie už je srovnatelná s rokem 1997
- Změny tryskového proudění a extrémní projevy počasí na severní polokouli v červnu 2013
- La Niňa a počátek chladné fáze Pacifické dekádové oscilace
- Jet streamy na obou polokoulích se posouvají k pólům
- Klimatické jevy a anomálie
