Okluzní fronta spojená s brázdou nízkého tlaku vzduchu přinesla v pátek 6. a v sobotu 7. srpna intenzivní dešťové srážky na území tří států – České republiky, Polska a Německa. Největší srážkové úhrny byly naměřeny v oblasti Jizerských a Lužických hor – místy spadlo až 290 milimetrů srážek. Vytrvalý déšť se projevil prudkým vzestupem hladin vodních toků, v průběhu dne byl dosažen stav ohrožení na říčkách Jeřice, Smědá, Lužická Nisa, Jizera, Kamenice, Mandava, Ploučnice, v jiných regionech pak na Úhlavě, Bílině, Stěnavě, Oslavě, Sázavce a Černovickém potoce.

V Čechách zahynulo při povodních podle informací Hasičského záchranného sboru a Zdravotnické záchranné služby pět lidí, v Německu se utopili tři lidé, z Polska jsou hlášena tři úmrtí včetně jednoho dobrovolného hasiče.

Srážky nejvíce zasáhly povodí vodních nádrží Fojtka a Mlýnice, u druhé jmenované hladina zhruba o 12 centimetrů přesáhla korunu hráze a hrozilo protržení. Na Mlýnici napršelo do sobotních 20:00 222 milimetrů vody, průtok zde dosáhl maxima 50 kubíků za sekundu, což je 1,5 krát více, než je tisíciletá voda. Přehrada Fojtka, kde spadlo do večera 268 milimetrů srážek, měla průtok 31 kubíků za sekundu, což je 1,5 krát více, než je stoletá voda. V Mníšku napršelo za dva dny 288 milimetrů, 239 milimetrů spadlo v Hejnicích, 212 milimetrů v Bedřichově. Tyto dvoudenní úhrny dvojnásobně převyšují průměrné množství srážek za celý srpen a tvoří zhruba 20 až 30 procent ročního úhrnu.

Povodňová situace na vodních tocích

Povodňovou situací bylo zasaženo 48 obcí v Libereckém kraji, 55 obcí v Ústeckém kraji a 21 obcí v Pardubickém kraji. Vydatnější srážky postihly i další části ČR (např. Chrudimsko a Olomoucko), avšak následky v těchto oblastech byly nesrovnatelně menší.

Extrémní množství vody se valilo především říčkami Smědá, Jeřice, Lužická Nisa a Kamenice.

Ve Frýdlantu kulminoval potok Řásnice v 16. hodin při výšce hladiny 251 centimetrů a průtoku 50 kubíků za sekundu, což je těsně pod úrovní stoleté vody. Potok se vlévá do Smědé.

Říčka Smědá, jež se vlévá do Lužické Nisy, měla v měrném profilu Předlánce v 15. hodin rekordní výšku 327 centimetrů.

K významnému překročení úrovně stoleté vody došlo na řece Jeřici pod přehradami Mlýnice a Fojtka. Jeřice se vlévá do Lužické Nisy.

Mandava, přítok Lužické Nisy, kulminovala ve Varnsdorfu v 17. hodin při druhé nejvyšší dosud zaznamenané výšce 237 centimetrů a průtoku 65 kubíků za sekundu. Tato hodnota je pod úrovní padesátileté vody.

Lužická Nisa v Hrádku nad Nisou měla nejvyšší průtok okolo 17. a 18. hodiny – vysoko nad 170 kubíků za sekundu při rekordní výšce 389 centimetrů.

Na Kamenici byla výrazně překročena úroveň stoleté vody. V Hřensku řeka kulminovala kolem 20. hodiny při bezprecedentně rekordní výšce 406 centimetrů. Druhý nejvyšší stav (228 cm) byl naměřen 4. července 2009.

Ploučnicí ve Stráži pod Ralskem protékalo rekordní množství vody ve 22. hodin, když měla hladina výšku 278 centimetrů. Rekordní výšku měla Ploučnice v neděli i v Mimoni (251 cm) a České Lípě (234 cm). Totéž platí o Svitávce v Zákupech (293 cm). Průtok Ploučnice v profilu Benešov nad Ploučnicí dosáhl při 180 metrech krychlových za sekundu úrovně padesátiletého průtoku.

Následky povodní

Povodněmi bylo zasaženo celkem 165 obcí, z toho v Libereckém kraji 65 obcí, v Ústeckém kraji 55 obcí a v Jihočeském kraji 45 obcí.

Liberecký a později také Ústecký kraj vyhlásily kvůli povodním stav nebezpečí. Do záchranných operací byli kromě hasičů povoláni i vojáci.

V Libereckém kraji proběhla v sobotu 7. srpna evakuace 1800 lidí. Na některých místech zasahovaly vrtulníky. Ze střech domů, ze stromů a dalších míst bylo zachráněno 168 lidí (z toho 130 osob na Frýdlantsku). O den později na Českolipsku proběhla evakuace dalších 36 osob.

V Ústeckém kraji na Děčínsku bylo zachráněno nebo evakuováno 193 osob. Pomocí vrtulníku bylo zachráněno 10 lidí.

Na Liberecku bylo zaplaveno 1500 objektů. Mimořádné škody napáchal vodní živel ve Frýdlantu, kde bylo celé centrum města zaplaveno do výšky 1,5 metru. Také v Chrastavě bylo poškozeno mnoho domů, v obci voda strhla dva mosty. V Hrádku nad Nisou zaplavila voda třetinu města, místy až do výšky 1. patra. Deset domů bylo poškozeno natolik, že je čeká demolice. Evakuováno bylo 400 osob.

Na Děčínsku bylo zatopeno celkem 1224 objektů, poškozeno bylo 80 mostků a mostů a více než 60 komunikací. Povodeň na Kamenici v Hřensku byla podle starosty desetkrát horší než ta, která se obcí prohnala před dvěma měsíci. V oblasti Děčínska byly nejvíce zasaženy obce Kytlice, Mlýny, Kunratice, kde bylo zaplaveno dohromady 80 domů, dále Hřensko, Jánská, Srbská Kamenice, Kytlice, Česká Kamenice, Varnsdorf a mnohé další obce. Byly zaplaveny silnice i železniční trať, poničeno elektrické vedení, mosty a další zařízení.

Akutní nebezpečí protržení hrází rybníků přimělo k evakuaci obyvatele několika vesnic na severu Čech. V sobotu 7. srpna večer a v noci došlo k provalení hrází rybníků v Markvarticích, v Holanech a u Cvikova.

Lokální záplavy se vyskytly i na Chrudimsku.

Silniční a železniční doprava v libereckém a ústeckém regionu byla ochromena. Uzavřeny byly desítky silnic a jedenáct úseků železničních tratí. Na některých místech byly zaznamenány sesuvy půdy. Masivní sesuv přerušil například silnici mezi Smědavou a Bílým potokem.

ČEZ vyhlásil v sobotu odpoledne s ohledem na rozsah přerušení dodávek elektřiny kalamitní stav pro okresy Liberec, Česká Lípa a Děčín. Večer vyhlásila pro okres Liberec stav nouze i plynárenská společnost RWE Gas Net. Bez plynu byly 4 tisíce domácností.

V neděli 8. srpna se situace začala na většině míst zklidňovat. Povodńová vlna na Ploučnici zaplavila několik ulic v centru Mimoně. Na evakuaci se připravovali v Benešově nad Ploučnicí, Františkově nad Ploučnicí a Starém Šachově. Na jihu Čech začaly odpoledne hrozit řeky Lužnice a Nežárka. Příprava na evakuaci začala ve Veselí nad Lužnicí. Stavu ohrožení dosáhly i řeky Sázava, Blanice, Želivka, Svitávka, k významnějšímu rozlití těchto toků však nedošlo. V oblastech poničených sobotními povodněmi se začalo s odtraňováním následků pohromy. Odhady způsobených škod se pohybují v řádu miliard korun. 6. září odhadl hejtman Stanislav Eichler škody způsobené v Libereckém kraji na 7,3 miliardy korun.

Povodně v Polsku

Povodně udeřily také v Polsku. Ze 75 procent bylo v sobotu odpoledne zaplaveno dvacetitisícové pohraniční město Bogatynia, které se nachází nedaleko Frýdlantu. Ve městě zaplaveném až do výšky čtyř metrů bylo zničeno nebo poškozeno asi 300 domů, 800 lidí se podařilo evakuovat, jeden člověk pod troskami zahynul. Druhá oběť je hlášena ze Zgorzelce. Třetí obětí se stal dobrovolný hasič, jehož strhl proud při zpevňování provizorní hráze. Situace v obci Bogatynia zůstává i po opadnutí vody špatná, město je bez elektřiny a pitné vody, silnice a mosty jsou ve špatném stavu.

„Nikdo nás nevaroval. Za necelou hodinu bylo naše město zaplaveno až do výšky prvního patra, mnoho domů se zhroutilo a byli jsme odříznuti od okolního světa,“ popsal apokalyptický zážitek starosta Bogatynie Andrzej Grzmielewicz. „Potřebujeme obojživelná vozidla a vrtulníky na pomoc pro nejméně 2 tisíce lidí, které povodeň postihla.“

Kvůli záplavám byly evakuovány i další obce – Markocice, Porajów, Opolno, Kopaczów, Leśna a Zgorzelec (Zhořelec). Ve Zgorzelci dosáhla Lužická Nisa rekordní výšky 740 centimetrů. Mnoho historických budov ve městě bylo poškozeno.

Povodně v Německu

Po silných deštích vystoupily z koryt řeky v Německu. V Neukirchenu na německé straně Krušných hor se při záchraně svého majetku utopili tři starší lidé. Největší problémy způsobily řeky Mandava a Lužická Nisa u českých hranic. Z několika obcí kolem těchto toků bylo evakuováno asi 1500 lidí. Zaplavena byla mimo jiné i část německého Görlitzu (Zhořelce). Hladina Nisy v Görlitzu neděli dopoledne vystoupila do výšky 707 centimetrů, což je nejvíce od počátku měření v roce 1912. Průměrná výška hladiny je 170 centimetrů. Podle německého ministerstva vnitra jde o nejhorší povodně v Sasku za posledních více než sto let.

Povodně v Rakousku

Deštivé počasí se neobešlo bez následků ani v Rakousku. V Dolním Rakousku zasahovalo v sobotu 2050 hasičů. V okrese Horn utrpěla největší škody vesnice Mold. V okrese Hollabrunn zaplavila stoletá voda na potoce Pulkau 90 domů v Zellerndorfu a 101 domů v Hadresu. V Obritzu byl větší počet domů zaplaven až do výšky dvou metrů.

Zdroje: ČHMÚ, HZS Libereckého kraje, HZS Ústeckého kraje, Liberecký kraj, Ústecký kraj, Povodí Labe, Mzp.cz (2), iDNES.cz, Novinky.cz, Gazeta.pl, TVP.pl, SZ-online.de, ORF.at, Handelsblatt.com, Novinky.cz

Další články v rubrice:

• Teplotní rekordy v ČR, přelom března a dubna byl extrémně teplý
• Rekordně teplý poslední únorový týden v ČR
• Povodeň na Uničovsku a Šumpersku
• Mrazivá rána na začátku dubna v ČR
• Horké léto roku 2018 – teplotní rekordy na severní polokouli
• Chladný únor v Evropě, velmi teplý v Arktidě a na východě USA
• Orkán Herwart se prohnal nad střední Evropou
• V Kuvajtu bylo 21. července naměřeno rekordních 54 stupňů Celsia, o den později v Iráku 53,9 stupně
• V dubnu a květnu byly naměřeny nejvyšší teploty za celou dobu měření v Indii, Thajsku, Laosu, Kambodži a na Maledivách
• Horké 1. září – absolutní rekordy za celý měsíc padly v ČR, Polsku, Rakousku i na Slovensku