Loňský rok byl Praze-Klementinu, kde se teplota zaznamenává soustavně od roku 1775, teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná roční teplota 12,6 stupně Celsia byla o 3 stupně vyšší, než je dluhodobý průměr 1775 až 2014. Oproti současnému teplotnímu normálu 1981 až 2010 bylo v Klementinu tepleji o 1,8 stupně, ve srovnání se starým normálem 1961 až 1990 o 2,6 stupně Celsia. Ještě teplejší byl rok 2018 s průměrnou teplotou 12,8 stupně Celsia. Poslední dva roky byly nejteplejší za celou dobu sledování.
Jako teplotně normální byly v loňském roce vyhodnoceny pouze měsíce leden a září. Mezi teplotně nadnormální měsíce patřil únor, duben, červenec, říjen, listopad a prosinec. Teplotně silně nadnormální byly březen a srpen.
Nejteplejším měsícem roku byl atypicky červen, který byl s odchylkou 5,7 stupně ve srovnání s normálem 1981 až 2010 teplotně mimořádně nadnormální. Průměrná teplota 24,5 stupně překonala druhý v pořadí červen 1811 o celé 2 stupně Celsia. Červen 2019 byl třetím nejteplejším měsícem od začátku měření vůbec – po srpnu 1807 a červenci 2006.
Jediným měsícem se zápornou teplotní odchylkou byl květen, zařadil se dokonce mezi silně podnormální měsíce. S průměrnou měsíční teplotou 13,8 stupně a odchylkou -2,1 stupně Celsia od normálu 1981 až 2010 se stal nejchladnějším květnem od roku 1991.
Údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
| Nejteplejší roky v Praze-Klementinu průměrné teploty (°C) za období leden až prosinec |
|||||
|---|---|---|---|---|---|
1. | 2018 | 12,8 | 7. | 2000 | 12,0 |
2. | 2019 | 12,6 | 8.-9. | 2016 | 11,8 |
3.-4. | 2014 | 12,5 | 8.-9. | 2017 | 11,8 |
3.-4. | 2015 | 12,5 | 10.-11. | 1994 | 11,7 |
5. | 2020 | 12,3 | 10.-11. | 2008 | 11,7 |
6. | 2007 | 12,1 | 12. | 2011 | 11,6 |
| Průměrné měsíční teploty v Praze-Klementinu v roce 2019 průměrná měsíční teplota (°C) v lednu až prosinci 2019 |
|||||
|---|---|---|---|---|---|
| měsíc | průměrná měsíční teplota | odchylka od normálu 1981-2010 | odchylka od normálu 1961-1990 | odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 (listopad a prosinec 1774-2014) | pořadí |
| leden | 1,6 | 0,7 | 1,8 | 2,4 | 64.-66. |
| únor | 4,6 | 2,5 | 3,2 | 3,9 | 16. |
| březen | 8,7 | 2,8 | 3,6 | 4,5 | 4.-6. |
| duben | 12,4 | 1,6 | 2,6 | 2,9 | 15.-16. |
| květen | 13,8 | -2,1 | -1,0 | -0,9 | 170.-173. |
| červen | 24,5 | 5,7 | 6,3 | 6,4 | 1. |
| červenec | 22,3 | 1,5 | 2,6 | 2,5 | 17. |
| srpen | 22,0 | 1,7 | 2,9 | 2,8 | 8.-11. |
| září | 16,4 | 0,8 | 1,2 | 1,2 | 51.-58. |
| říjen | 12,0 | 1,3 | 1,7 | 2,2 | 23.-25. |
| listopad | 7,8 | 2,4 | 2,7 | 3,4 | 7. |
| prosinec | 4,8 | 2,8 | 3,1 | 3,9 | 14.-15. |
| celý rok | 12,6 | 1,8 | 2,6 | 3,0 | 2. |
Průměrné roční teploty v Praze-Klementinu od roku 1775.
Zdroj: ČHMÚ/INFOMET (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11)
Další články v rubrice:
- Rok 2020 byl v Evropě, Asii a na celé severní polokouli nejteplejší v historii
- Rok 2020 byl v Praze-Klementinu pátý nejteplejší od roku 1775
- Rok 2020 byl v ČR teplotně silně nadnormální s průměrnou teplotou 9,1 stupně Celsia
- Rok 2020 bez prosince byl jen o 0,01 stupně Celsia chladnější než rekordní rok 2016
- Také říjen byl v Evropě nejteplejší od začátku sledování, v ČR byl ovšem teplotně normální
- Letošní září bylo nejteplejší v novodobé historii
- Období od ledna do srpna bylo na severní polokouli nejteplejší za celou dobu sledování
- První polovina letošního roku byla o 1,07 stupně Celsia teplejší než průměr v minulém století
- Červen 2020 byl v ČR nejdeštivější od začátku sledování
- V Evropě, Asii a Jižní Americe bylo období od ledna do května 2020 nejteplejší od začátku sledování
Graf teplota a srážek ČR 1961-2019 jsem dal na
http://zmeny-klima.wz.cz/Klementinum-2019/CR-1961-2019-teploty-srazky.jpg
Teploty rostou, proti normalu 1961-1990 je rok 2019 o 2°C teplejší. Srážky byly největší 2002 a 2010, pak klesají, málo srážek bylo 2015 a 2018. Čili máme sucho a málo podzemních vod. Dřív se meliorovaly pole a louky, dnes se s tím nic rozumného neudělá. Dnes vidím i melioraci zamokřených lesů, aby se tam mohlo technikou. A řeční se zadržování vody v krajině. A (jinde) usychají stromy.
Zvýšení teploty o 2°C znamená , že vzduchu nasyceném vodními parami je skoro o 2 g vodních par/m3 více. I kdyby 50% vlhkosti, tak to vychází na 100 m vysoký sloupec vzduchu 100 g vody vytažené do vzduchu. Právě v době, kdy ji vegetace nejvíc potřebuje.
Mám na mysli odvodňování rivinatých oblastí lesů, kde kdysi na konci doby ledové byla rozsáhlá rašeliniště, čili ideální desítky kilometrů čtverečních pro dlouhodobé zachycování vody v krajině. Zkoumají se globální změny (raději nejmenuji ústav s miliardovým rozpočtem) a jezdí se s přednáškami po republice jak nás ohrožuje sucho. Pár kilometrů vedle ochránců přírody a vody ( mají nejraději mokřady) jsou obrovské lesy, kde se dělají stoky o průřezu jak dveře 2×1 m. Časem se sesunou do V a slouží dobře k ODTOKU vody z lesa. Přitom v suchém létě na výstupu stok z takového lesa není ve stoce ani kapka. Ještě před 50 lety byly na stokách křižujících mezi rybníky funkční regulovatelné přehrady z vyjímatelných silných prken. To snad není třeba zkoumat. Desítky km dnešních obrovských stok mohou zadržet až 1 m3 vody na 1 m délky. Objem Rožmberka je asi 6,2 milionu m3, je to jiná kategorie, ale jde o vodu v krajině. Lesní rybníky se nechají ekologicky zarůstat a voda zadržená nikde. Zadržet vodu a postupně uvolnit v době vegetace, kdy je ji nejvíc třeba i kdesi dole na toku.
Mezopotámie zkolabovala, když do zavlažovacích kanálů se dostala slaná voda. Rýže se pěstuje na políčkách zavlažovaných soustavou kanálů vykopaných v Číně a Indonésii systém motyka celý den. A naše vyspělá civilizace nezládne zaplatit vytvoření a obsluhu pár hráziček s prken.