Rok 2019 byl v ČR druhý nejteplejší od začátku měření

Rok 2019 byl na území ČR teplotně mimořádně nadnormální, druhý nejteplejší od začátku sledování v roce 1961. Průměrná roční teplota 9,5 stupně Celsia byla jen o jednu desetinu stupně nižší než v loňském roce. Ve srovnání s normálem 1981 až 2010 bylo tepleji o 1,6 stupně, ve srovnání se starým normálem 1961 až 1990 bylo tepleji o 2 stupně Celsia.

Mezi teplotně normální lze zařadit pouze měsíce leden a září. Únor, červenec říjen a prosinec byly teplotně nadnormální. Březen, duben srpen a listopad byly silně nadnormální. Červen byl teplotně mimořádně nadnormální měsíc s rekordně vysokou odchylkou 4,9 stupně Celsia oproti normálu 1981 až 2010. Jediným měsícem se zápornou teplotní odchylkou byl květen.

Roční srážkový úhrn 637 milimetrů lze hodnotit jako srážkově normální. Normál za období 1981 až 2010 je 686 milimetrů. Nejvíce srážek (91 mm, 123 % normálu) spadlo v květnu, nejméně (25 mm, 53 % normálu) spadlo v dubnu. Srážkově nadnormální byl leden a květen, duben a červen byly podnormální. Ostatní měsíce byly srážkově normální.

Předběžné údaje zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).

Nejteplejší roky v ČR průměrné teploty (°C) na území ČR za období leden až prosinec od začátku měření v roce 1961
1.	2018	9,6	5.-6.	2007	9,1
2.	2019	9,5	7.-8.	1994	8,9
3.-4.	2014	9,4	7.-8.	2008	8,9
3.-4.	2015	9,4	9.-10.	2002	8,7
5.-6.	2000	9,1	9.-10.	2016	8,7

Průměrné měsíční teploty na území ČR v roce 2019 průměrná měsíční teplota (°C) v lednu až prosinci 2019 teplotní odchylky ve srovnání s dlouhodobými průměry pořadí - řazeno od nejteplejších měsíců - leden 1961 až leden 2019, atd.
měsíc	průměrná měsíční teplota	odchylka od normálu 1981-2010	odchylka od normálu 1961-1990	pořadí
leden	-1,8	0,2	1,0	32.-34.
únor	1,7	2,6	2,8	13.-14.
březen	5,6	2,7	3,1	5.-7.
duben	9,4	1,5	2,1	8.
květen	10,7	-2,3	-1,6	52.
červen	20,7	4,9	5,2	1.
červenec	18,8	1,0	1,9	11.-12.
srpen	18,9	1,6	2,5	5.
září	13,3	0,5	0,5	19.-20.
říjen	9,5	1,4	1,5	9.-10.
listopad	5,6	2,7	2,9	4.-5.
prosinec	1,9	2,8	2,9	7.-8.
celý rok	9,5	1,6	2,0	2.

Průměrná roční teplota v ČR v letech 1961 až 2019. Červeně označeny jsou roky s teplotou vyšší než 9,0 stupně Celsia.

Průměrná měsíční teplota v ČR v roce 2019 ve srovnání s normálem 1981-2010.

Zdroj: ČHMÚ, ČHMÚ/INFOMET (2) (3) (4) (5) (6) (7) (8) (9) (10) (11) (12) (13) (14)

Další články v rubrice:

Tisk

http://zmeny-klima.wz.cz/Klementinum-2019/Klementinum-teploty-1770-2019.html
Na tento WEB jsem dal graf a data ke Klementinu 1770-2019.
Klementinum – teploty roční 1770- 2019.
Sestavil jsem tabulku teplot 1770- 2019 a grafy s trendy teplot. Oficiální data jsou od roku 1775 a nejsou veřejně přístupná, Použil jsem data z vynikající knihy Svoboda: Velká kniha klimatu Zemí koruny české a dále roční data Klementina od 2003 dále, která se uvádí počátkem ledna jako roční průměr minulého roku. Neodvažuji se dělat v grafu trendy směrem dopředu, ale otepluje se. Jak to lze posuzovat různě.
Lineární trend grafu 2019 -1770 má rozdíl asi 0,77°C. Průměr teplot za 240 let je asi 9,6°C, čili o 3°C nižší, jak letošní 2019 teplota 12,6°C. Průměr teplot 1901-2000 je 9,77°C, průměr teplot 1975-2019 je 11,55°C a průměr teplot 2000-2019 je 11,57°C.
V grafu jsou další listy s trendy. Trend 2017/1998 představuje zvýšení teploty asi 12.1-10.9 =1.2° C.
Trend 2019/1974 představuje zvýšení teploty asi 12- 9,8 = 2,2°C.
Klementinum 1770-2019 graf.jpg Graf, trendy, 930 kB, velikost 2700×750
Klementinum-1770-2019.xlsx . Excel – graf, trendy, zdrojová data teplot.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/klimaticky-summit-podle-sefa-osn-lidstvo-riskuje-zivot-greta-vycetla-politikum-ztracene-detstvi-40297480
Ukradli jste mi dětství, vyčinila emotivně Greta Thunbergová světovým vůdcům, přesněji řečeno: „Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství.”

NEUKRADENÉ DĚTSTVÍ
Většinou jsme měli sny a dětství. Ani v době, kdy se kradlo ve jménu šílené kolektivizace zemědělství, mi nepřipadalo, že mi někdo krade sny a dětství už vůbec ne. Když na to vzpomínám, tak jsme dnešním dětem ukradli zimu, kterou jsme si i v nadmořské výšce kolem 500 m užívali. Byly mrazy a sníh, rybníky několik týdnů nepřetržitě zamrzlé. Bruslilo se na odhrnutém rybníku na návsi až do tmy a občas i při měsíčku. Přesto, že rodiče nesli těžce to, že někteří vstoupili do JZD dříve a nechali je osamocené v marném boji, tak nikdy nebránili tomu, aby děti celé vesnice rostly v houfu a přátelství, které dosud trvá. Takže jsme ukradené dětství neměli. Žili jsme ekologicky, energetická náročnost na jednoho obyvatele byla nižší, jak dnes, ušetřili jsme pro generaci naší malé Grety třeba zemní plyn, díky němuž se dá v městech v zimě dýchat bez dehtujících komínů.

Více lidí žilo na vesnici a ze záhumenkového hospodářství. Nakupovalo se jednou za týden v sousední vesnici – chleba, rohlíky, máslo a pro každého kus taveného sýra. Žádné přesuny potravin tisíce kilometrů. Na vánoce pomeranče, datle, fíky, hrozinky. Topilo se pořádně jen v obytné kuchyni, na noc se teplo pustilo dveřmi do sousední ložnice, kde se topilo krátce jen za mrazu. Tabulky oken byly zamrzlé a mezi vnitřním a vnějším oknem byly po zabíjačce pekáče s vepřovým, zatuhlou šťávou z masa s kmínem a navrch byla vrstva bílého sádla. Mráz pod mínus 20°C byl i takový, že drnčely elektrické dráty zakotvené ve štítě stavení. Peřina a pyžamo se před zavrtáním se do postele nahřívaly na židli u trouby kamen. Dříví se muselo řezat, štípat, sekat, nanosit k plotně. Jako nejmladší dítě jsem měl na starosti nosit dříví a prohazovat ve sněhu pěšinky po dvoře.
Vrátit se to nedá, nebylo všechno z hlediska dnešního ekologického šílení dobře, ale není třeba na to hystericky prskat a při tom si užívat životní zabezpečení, které předchozí generace nové připravila.
Ani rodiče si na nic nestěžovali. Prožili protektorát, kdy bylo sněhu spoustu, silnice se musely odhrnovat koňským potahem s pluhem a ručně odhazovat lopatou za každého počasí.
Pojem klima nikdo neznal, když tak se mluvilo o počasí, jaká byla kdy zima, kdy přišlo jaro a jaké bylo léto. Máma vzpomínala, že v roce 1929 v únoru byly takové mrazy, že v noci bylo slyšet jak „plačou“ ovocné stromy na sadě. Zdálo se, že jaro přijde dříve, stromy nabíraly mízu a pak udeřily silné mrazy, bylo slyšet, jak puká jejich kůra. Přežily jen dvě jabloně, které měly rouby od příbuzného z nadmořské výšky asi 700 m.
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1421464-minus-422-stupne-celsia-dosud-neprekonana-nejnizsi-teplota-v-cr
V zimě 1928/1929 uhodilo mimořádně mrazivé počasí – tehdejší zima patří dodnes na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku od počátku měření teploty vzduchu v Praze v Klementinu. Tou úplně nejtužší, nejen na území Česka, ale i ve střední Evropě, byla zima 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (tj. dnů, kdy teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů se zápornými denními průměry. Hned za ní se řadí krutá sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu.

Legendární arktická zima 1928/29, klimatology označovaná také za zimu století, měla ve srovnání s nimi ledových dnů „jen“ 62. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a „sibiřská“ zima trvala až do března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii (teplota kolísala v rozpětí minus 27 až minus 42 stupňů Celsia). Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali právě v Litvínovicích u Českých Budějovic – minus 42,2 stupně Celsia. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor na českobudějovickém gymnáziu v České ulici. Také jinde v jižních Čechách poklesla rtuť teploměru hluboko, v Třeboni až na minus 41,5 stupně Celsia.
Teplota tuhnutí rtuti je -38,8°C, takže se mohlo měřit jen lihovým teploměrem.
Ani děda neznal klima, takže si na ně ani nestěžoval. Jen občas šířil lidové moudrosti:
Jak je venku? – Pořád chčíje.
Prší tam? – Ne, prší odtad.
Kolik napadlo sněhu? – Po kolena, když si klekneš.

https://domaci.ihned.cz/c1-66701340-lonsky-rok-v-klementinu-byl-druhy-nejteplejsi-za-245-let-rekord-drzi-stale-2018
Loňský rok byl v pražském Klementinu druhý nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Loňská průměrná teplota 12,6 stupně Celsia zaostala za rekordním rokem 2018 o 0,2 stupně, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Oproti normálu z let 1981 až 2010 byl loňský rok teplejší o 1,8 stupně. „S touto odchylkou byl rok 2019 teplotně mimořádně nadnormální,“ uvedl meteorolog Pavel Jůza. „Odchylka od starého normálu 1961-1990 byla plus 2,6 stupně Celsia a podle tohoto normálu by samozřejmě byl (loňský rok) také mimořádně nadnormální. A teplotní odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 byla plus 3,0°C stupně Celsia“,
Na třetím a čtvrtém místě v žebříčku nejteplejších roků v Klementinu zůstávají roky 2014 a 2015 s průměrnou teplotou 12,5 stupně. Na páté příčce je rok 2007 s průměrnou teplotou 12,1 stupně Celsia. „Na prvních deseti místech se umístil pouze jeden rok dřívější než 2000, a to rok 1994, který se umístil na devátém místě,“ upozornil Jůza.

Odpovědět

1 komentář

Přidat komentář

Pardal napsal:

9.1.2020 (9:59)

http://zmeny-klima.wz.cz/Klementinum-2019/Klementinum-teploty-1770-2019.html
Na tento WEB jsem dal graf a data ke Klementinu 1770-2019.
Klementinum – teploty roční 1770- 2019.
Sestavil jsem tabulku teplot 1770- 2019 a grafy s trendy teplot. Oficiální data jsou od roku 1775 a nejsou veřejně přístupná, Použil jsem data z vynikající knihy Svoboda: Velká kniha klimatu Zemí koruny české a dále roční data Klementina od 2003 dále, která se uvádí počátkem ledna jako roční průměr minulého roku. Neodvažuji se dělat v grafu trendy směrem dopředu, ale otepluje se. Jak to lze posuzovat různě.
Lineární trend grafu 2019 -1770 má rozdíl asi 0,77°C. Průměr teplot za 240 let je asi 9,6°C, čili o 3°C nižší, jak letošní 2019 teplota 12,6°C. Průměr teplot 1901-2000 je 9,77°C, průměr teplot 1975-2019 je 11,55°C a průměr teplot 2000-2019 je 11,57°C.
V grafu jsou další listy s trendy. Trend 2017/1998 představuje zvýšení teploty asi 12.1-10.9 =1.2° C.
Trend 2019/1974 představuje zvýšení teploty asi 12- 9,8 = 2,2°C.
Klementinum 1770-2019 graf.jpg Graf, trendy, 930 kB, velikost 2700×750
Klementinum-1770-2019.xlsx . Excel – graf, trendy, zdrojová data teplot.
https://www.novinky.cz/zahranicni/svet/clanek/klimaticky-summit-podle-sefa-osn-lidstvo-riskuje-zivot-greta-vycetla-politikum-ztracene-detstvi-40297480
Ukradli jste mi dětství, vyčinila emotivně Greta Thunbergová světovým vůdcům, přesněji řečeno: „Vašimi prázdnými slovy jste mi ukradli mé sny a mé dětství.”

NEUKRADENÉ DĚTSTVÍ
Většinou jsme měli sny a dětství. Ani v době, kdy se kradlo ve jménu šílené kolektivizace zemědělství, mi nepřipadalo, že mi někdo krade sny a dětství už vůbec ne. Když na to vzpomínám, tak jsme dnešním dětem ukradli zimu, kterou jsme si i v nadmořské výšce kolem 500 m užívali. Byly mrazy a sníh, rybníky několik týdnů nepřetržitě zamrzlé. Bruslilo se na odhrnutém rybníku na návsi až do tmy a občas i při měsíčku. Přesto, že rodiče nesli těžce to, že někteří vstoupili do JZD dříve a nechali je osamocené v marném boji, tak nikdy nebránili tomu, aby děti celé vesnice rostly v houfu a přátelství, které dosud trvá. Takže jsme ukradené dětství neměli. Žili jsme ekologicky, energetická náročnost na jednoho obyvatele byla nižší, jak dnes, ušetřili jsme pro generaci naší malé Grety třeba zemní plyn, díky němuž se dá v městech v zimě dýchat bez dehtujících komínů.

Více lidí žilo na vesnici a ze záhumenkového hospodářství. Nakupovalo se jednou za týden v sousední vesnici – chleba, rohlíky, máslo a pro každého kus taveného sýra. Žádné přesuny potravin tisíce kilometrů. Na vánoce pomeranče, datle, fíky, hrozinky. Topilo se pořádně jen v obytné kuchyni, na noc se teplo pustilo dveřmi do sousední ložnice, kde se topilo krátce jen za mrazu. Tabulky oken byly zamrzlé a mezi vnitřním a vnějším oknem byly po zabíjačce pekáče s vepřovým, zatuhlou šťávou z masa s kmínem a navrch byla vrstva bílého sádla. Mráz pod mínus 20°C byl i takový, že drnčely elektrické dráty zakotvené ve štítě stavení. Peřina a pyžamo se před zavrtáním se do postele nahřívaly na židli u trouby kamen. Dříví se muselo řezat, štípat, sekat, nanosit k plotně. Jako nejmladší dítě jsem měl na starosti nosit dříví a prohazovat ve sněhu pěšinky po dvoře.
Vrátit se to nedá, nebylo všechno z hlediska dnešního ekologického šílení dobře, ale není třeba na to hystericky prskat a při tom si užívat životní zabezpečení, které předchozí generace nové připravila.
Ani rodiče si na nic nestěžovali. Prožili protektorát, kdy bylo sněhu spoustu, silnice se musely odhrnovat koňským potahem s pluhem a ručně odhazovat lopatou za každého počasí.
Pojem klima nikdo neznal, když tak se mluvilo o počasí, jaká byla kdy zima, kdy přišlo jaro a jaké bylo léto. Máma vzpomínala, že v roce 1929 v únoru byly takové mrazy, že v noci bylo slyšet jak „plačou“ ovocné stromy na sadě. Zdálo se, že jaro přijde dříve, stromy nabíraly mízu a pak udeřily silné mrazy, bylo slyšet, jak puká jejich kůra. Přežily jen dvě jabloně, které měly rouby od příbuzného z nadmořské výšky asi 700 m.
https://ct24.ceskatelevize.cz/archiv/1421464-minus-422-stupne-celsia-dosud-neprekonana-nejnizsi-teplota-v-cr
V zimě 1928/1929 uhodilo mimořádně mrazivé počasí – tehdejší zima patří dodnes na jedno z předních míst žebříčku nejstudenějších zim v Česku od počátku měření teploty vzduchu v Praze v Klementinu. Tou úplně nejtužší, nejen na území Česka, ale i ve střední Evropě, byla zima 1829/30. Lidé tehdy zažili 76 ledových dnů (tj. dnů, kdy teplota zůstává pod nulou celých 24 hodin) a 95 dnů se zápornými denními průměry. Hned za ní se řadí krutá sněžná zima 1783/84, která měla 73 ledových dnů a 93 dnů s minusovými denními průměry teploty vzduchu.

Legendární arktická zima 1928/29, klimatology označovaná také za zimu století, měla ve srovnání s nimi ledových dnů „jen“ 62. Po teplém prosinci uhodily na přelomu roku tuhé mrazy, celé Československo pokryla vysoká vrstva sněhu a „sibiřská“ zima trvala až do března. Mrazy vyvrcholily 11. února 1929, kdy na naprosté většině meteorologických stanic hlásili nejnižší teploty vzduchu v historii (teplota kolísala v rozpětí minus 27 až minus 42 stupňů Celsia). Absolutně nejnižší teplotu vzduchu, a tedy oficiální československý, respektive český rekord, zaznamenali právě v Litvínovicích u Českých Budějovic – minus 42,2 stupně Celsia. Rekord naměřil amatérský meteorolog Jaroslav Maňák, tehdy osmačtyřicetiletý profesor na českobudějovickém gymnáziu v České ulici. Také jinde v jižních Čechách poklesla rtuť teploměru hluboko, v Třeboni až na minus 41,5 stupně Celsia.
Teplota tuhnutí rtuti je -38,8°C, takže se mohlo měřit jen lihovým teploměrem.
Ani děda neznal klima, takže si na ně ani nestěžoval. Jen občas šířil lidové moudrosti:
Jak je venku? – Pořád chčíje.
Prší tam? – Ne, prší odtad.
Kolik napadlo sněhu? – Po kolena, když si klekneš.

https://domaci.ihned.cz/c1-66701340-lonsky-rok-v-klementinu-byl-druhy-nejteplejsi-za-245-let-rekord-drzi-stale-2018
Loňský rok byl v pražském Klementinu druhý nejteplejší od roku 1775, kdy tam začalo soustavné měření teplot. Loňská průměrná teplota 12,6 stupně Celsia zaostala za rekordním rokem 2018 o 0,2 stupně, uvedl v sobotu Český hydrometeorologický ústav na svém informačním webu.
Oproti normálu z let 1981 až 2010 byl loňský rok teplejší o 1,8 stupně. „S touto odchylkou byl rok 2019 teplotně mimořádně nadnormální,“ uvedl meteorolog Pavel Jůza. „Odchylka od starého normálu 1961-1990 byla plus 2,6 stupně Celsia a podle tohoto normálu by samozřejmě byl (loňský rok) také mimořádně nadnormální. A teplotní odchylka od dlouhodobého průměru 1775-2014 byla plus 3,0°C stupně Celsia“,
Na třetím a čtvrtém místě v žebříčku nejteplejších roků v Klementinu zůstávají roky 2014 a 2015 s průměrnou teplotou 12,5 stupně. Na páté příčce je rok 2007 s průměrnou teplotou 12,1 stupně Celsia. „Na prvních deseti místech se umístil pouze jeden rok dřívější než 2000, a to rok 1994, který se umístil na devátém místě,“ upozornil Jůza.

Odpovědět