Modro-zelená infrastruktura (dále jen „MZI“) je propojená síť vodních a zelených prvků aplikovaných v interiéru měst i mimo ně takovým způsobem, aby se v zájmové oblasti zadržela voda, zlepšilo ovzduší, mikroklima či situace s klimatickými dopady. MZI reaguje primárně na změny klimatu, velmi významná je však i v sekundárních dopadech, např. pozitivně ovlivňuje kvalitu vody v tocích. Aplikace tohoto typu opatření je pro životní prostředí a zdraví člověka významnou složkou.
 

Typy modro-zelené infrastruktury
 

Modrá infrastruktura

Opatření lze rozdělit do několika kategorií. Modrá infrastruktura je soubor prvků zadržujících vodu ve městě (obr. č. 1), ale i v krajině, což může mít zásadní vliv na mikroklima a koloběh vody v krajině. Mnohdy je tento typ také pojmenováván jako hospodaření s dešťovou vodou. Cílem je zadržet ve městě maximum srážkových vod. Bez realizace tohoto typu opatření všechna přitékající voda odtéká do podzemní kanalizace.  Dochází tak k jejímu přetížení, z toho důvodu je nutná výstavba odlehčovacích komor. V maximální možné míře je nutné napodobit přirozené odtokové charakteristiky. Návrh na hospodaření s dešťovou vodou by měl fungovat pro všechny typy srážkové aktivity. 
 

Zelená infrastruktura

Do kategorie zelené infrastruktury lze řadit vegetační střechy, vertikální zeleň nebo městské parky (obr. č. 2). Dle Davida Hory ze společnosti Treewalker byla zeleň dříve vnímána v první řadě jako estetický, případně kulturně-sociální prvek. Dnes převažují především adaptační cíle a správné začlenění zeleně do území. Vegetace je pro města velmi důležitá. Snižuje negativní vlivy dopadajícího záření, zachycuje škodlivé částice, snižuje teplotu v okolí, působí protihlukově, udržuje přirozený koloběh vody a má estetickou funkci. Cílem je dosáhnout určitého podílu zeleně tzv. MZI index, který je jistým měřítkem pro vytvoření žádaného mikroklimatu z hlediska zdraví. Stojí za zmínku, že právě aplikace prvků zelené infrastruktury zvyšuje hodnotu a efektivnost služeb.
 

Šedá infrastruktura

Vedle zelené a modré infrastruktury registrujeme také infrastrukturu šedou, která představuje stavebně-technická opatření. Jedná se například o permanentní či mobilní protipovodňové bariéry zabraňující rozlivu řek do zranitelných oblastí. Adaptaci lze za pomocí šedých opatření realizovat na úrovni jednotlivých budov, ulic, městských částí i celých měst. Výhodou je možnost uplatnění na omezeném prostoru, díky čemuž mají realizace velký potenciál při adaptaci urbanizovaných oblastí a sídel. Často se však jedná o specializovaná, statická či omezeně flexibilní opatření bez přesahu do dalších oblastí zranitelnosti či bez vedlejších přínosů. Snahou je tento typ infrastruktury implementovat společně s dalšími typy adaptačních opatření.

Mimo vyjmenované skupiny opatření je vhodné zmínit měkká opatření. Měkká neboli netechnická opatření jsou založena na chování lidí a jejich informovanosti.
 

Překážky realizace a právní rámec

Nedílnou součástí kvalitně odvedené práce je komplexní znalost zájmového území. Jak uvádí Klára Filaunová, specialistka pro strategie a urbánní procesy, je nutné určit, které zásahy je možné uskutečnit hned a které vzhledem k limitům území vyžadují delší časový rámec. Architekt Šimon Vojtík upozorňuje na to, že zejména u menších měst a obcí hrají velkou roli v realizaci dotace, které se vypisují z velké části na komplexnější řešení než jednotlivé segmenty modro-zelené infrastruktury.

Podmínky a možnosti adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modro-zelené infrastruktury jsou ukotveny v mnoha dokumentech. Kromě nového stavebního zákona existují na území České republiky legislativní i nelegislativní dokumenty, které s MZI souvisejí, např. zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, Politika architektury a stavební kultury České republiky nebo Plán adaptace měst na změnu klimatu prostřednictvím modro-zelené infrastruktury. Na mezinárodní úrovni se modro-zelené infrastruktuře věnuje například Strategie EU pro zelenou infrastrukturu.

Města a obce mají možnost vytvořit si vlastní předpisy dle principů udržitelného rozvoje. V případě vypracování pilotních projektů je možné ušetřit obecní peníze za poplatky odvodu srážkových vod, neboť na projekty je možné čerpat až 85 % dotací z OPŽP.
 

Autorka: Bc. Kateřina Králová, Počítáme s vodou

Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz
 

Zdroje:

[1] ASIO NEW, spol. s.r.o. Modro-zelená infrastruktura. https://www.mzi.cz/

[2] Boušková: Modrozelená infrastruktura: Jak s ní pracovat, aby sloužila svému účelu, 2021. ASB-portal. https://www.asb-portal.cz/architektura/urbanismus/modrozelena-infrastruktura-jak-s-ni-pracovat-aby-slouzila-svemu-ucelu

[3] Drabinová: Modro-zelená infrastruktura změní podobu měst – Pokud ji budeme umět vytvořit: Zásady hospodaření s dešťovou vodou a legislativa (David Stránský), 2021. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/modro-zelena-infrastruktura-zmeni-podobu-mest-pokud-ji-budeme-umet-vytvorit/

[4] Vítek: Zásady modrozelené infrastruktury, 2021. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/wp-content/uploads/2019/09/Jiri-Vitek.pdf

[5] Modro‑zelená infrastruktura Městská zeleň, 2020. MZI. https://www.mzi.cz/cz/mestska-zelen

[6] Herout, Nadace Partnerství, Povodí Moravy, Magistrát hlavního města Prahy Adapterra Awards 2021 Příjemné a odolné město; Nadace Partnerství, 2021. ISBN 978-80-87897-08-9th ed.

[7] Trnka, Žalud, Hlavinka, Bartošová; et al.: Mitigační a adaptační opatření, 2020. Klimatická změna. https://www.klimatickazmena.cz/cs/vse-o-klimaticke-zmene/pruvodce-zmenou-klimatu/

[8] Zahraniční exkurze Za příklady dobré praxe hospodaření s dešťovou vodou do Berlína 14.-16.6.2022. Odborný doprovod Dr.-Ing. Harald Sommer, Dipl.-Ing. Marco Schmidt, Dipl.-Phys.-Ing. Werner Wiartalla, Doc. Dr. Ing. Ivana Kabelková

[9] Vrabcová: Anketa: Český veřejný prostor, 2019. ASB. https://www.fbadvokati.cz/cs/clanky/8144-5-zasadnich-zmen-ktere-prinese-novy-stavebni-zakon

[11] Parlament ČR, překladatel Dolínek, Pozměňovací návrh k vládnímu návrhu stavebního zákona ve znění schváleného komplexního pozměňovacího návrhu stavebního zákona hospodářského výboru ze dne 3.2.2021. MODROZELENÁ INFRASTRUKTURA, březen 01, 2021

[12] John, Marrs, Neubert; et al.: Příručka zelené infrastruktury, 1th ed.; Drážďany, 2019.

[13] Vítek: Adaptace na změnu klimatu prostřednictvím modrozelené infrastruktury, 2018. Počítáme s vodou. https://www.pocitamesvodou.cz/wp- content/uploads/2018/10/3_VITEK-Adaptace-na-zm%C4%9Bnu-klimatu-prost%C5%99ednictv%C3%ADm-modrozelen%C3%A9-infrastruktury.pdf

[14] Pondělíček Michael, Vladislav Bízek: Adaptace na změnu klimatu, [online]; Civitas per Populi: Hradec Králové, 2016. ISBN: 978-80-87756-09-6th ed.
 

Další články v rubrice:

• Dešťové záhony. Oblíbený způsob zadržování vody se dostává i do ČR. Třeba na Prahu 3
• Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu
• Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě a kde tkví problém jejich realizace?
• Jaká je situace s modro-zelenou infrastrukturou v Písku?
• Jak Berlín hospodaří s dešťovou vodou?
• Jihlava jde modrozelené infrastruktuře naproti
• V Praze 12 „počítáme s vodou“
• Revitalizace v Oboře Hvězda
• V Hradišti má dešťovka zelenou
• Systém modro-zelené infrastruktury jako investice do měst: Konference POČÍTÁME S VODOU 2021