mapa stránek || vyhledávání

Co dělat, aby nám voda neutíkala?

Teplotní rekordy jsou na denním pořádku a je takové sucho, že trávníky jsou vyschlé přesně tak, jak je známe třeba z prázdninového subtropického Chorvatska, stromům žloutne a padá listí, jako bychom už dávno měli podzim. Koryta potoků a říček jsou prázdná, stav vody na řekách má k ideálu daleko a chovatelé stád zvažují porážky zvířat, protože schnou louky a dobytek přestává mít co žrát.

Stromy kvůli vleklému suchu vypadají, jako by měl být už konec září a ne počátek srpna.

Je sucho. Do popředí se tak opět dostávají otázky a témata týkající se zadržení vody v naší krajině. Před nějakou dobou jsem se v rámci jedné soutěže ptala středoškolských studentů na to, jaká klasická i originální opatření na zadržení dešťové vody by kdekoliv ve svém okolí vymysleli. A studenti se kolem sebe rozhlédli a začali projektovat různé nádrže, zasakovací průlehy, vytipovávali místa, kde by bylo vhodné rozbít betonem nebo asfaltem zbytečně zpevněný povrch a bohužel jen na papíře jej nahrazovali zatravňovací dlažbou nebo normálními trávníky.

Z několika originálních příspěvků stojí za zmínku úvaha nad tím, že na různých záhoncích je mezi rostlinami zbytečně mnoho volného místa a obnažených ploch. Takto vnějším vlivům exponovaná půda je zranitelná, snadněji podléhají erozi a volně vystavena slunci je tak náchylnější k vysychání. Navrhují proto použití živého zeleného mulče, který už tedy jedním z používaných prvků na permakulturních přírodních zahradách je, ale široce rozšířený rozhodně není.

Stromům kvůli suchu žloutne a padá listí, autor fotografie - Veronika KalníkováJen tak pro představu, v zeleninových záhonech se běžně jako podsev ve spodních patrech používá špenát nebo salát. Na zahrádkách s trvalkami a dřevinami lze volné plochy ozelenit polštářovými a plazivými rostlinami – například lichořeřišnicí větší, na stinných místech lze využít mařinku vonnou,  barvínek menší či břečťan popínavý. Další studenti se zaměřili na nevyužitý potenciál prázdných a přehřívajících se střech a navrhli, že by je pokryli mechy nebo lišejníky, které mají vysokou nasákavost, po určitou dobu by odtoku vody zabránily. Svůj účel by tak tato obdoba zelené střechy splnila, i když bohužel tedy v praxi moc reálná není.

Co dalšího nápaditého bychom dokázali sami vymyslet? Rozhlédněte se kolem sebe, prozkoumejte zahradu, část vnitrobloku nebo jiné okolí svého bydliště a zkuste zapřemýšlet, jak byste tam dostali a zadrželi co nejvíce dešťové vody a jak byste s ní poté naložili. Třeba už nějaký originální „vylepšovák“ máte. Pokud ano a měli byste chuť se o něj podělit s ostatními, tak nám o něm do Koniklece napište (veronika.kalnikova@ekocentrumkoniklec.cz). Nápad nám pošlete popsaný v emailu, ideálně jej doplňte fotografiemi a my ho zveřejníme na našich stránkách http://www.pocitamesvodou.cz/ v sekci dobrá praxe.

Publikováno 14.8.2015

Autor (text i fotografie): Veronika Kalníková
 

Článek vznikl v rámci projektu „Počítáme s vodou II “ financovaného z Programu švýcarsko-české spolupráce a za podpory Ministerstva životního prostředí ČR. Více informací na téma Hospodaření s dešťovou vodou (HDV) najdete na www.pocitamesvodou.cz a v případě dotazů kontaktujte naše poradce na poradna@ekocentrumkoniklec.cz.

Šipka http://www.pocitamesvodou.cz/
 

Další články v rubrice:

18.8.2015

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).

Chcete-li podpořit fungování těchto stránek, můžete si koupit knihu či jiné zboží z nabídky Knihkupectví Gnosis.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference