Co se děje na planetě Zemi. Zajímavé fotografie z družic a tématické ilustrace dokumentující meteorologické a jiné přírodní jevy, zajímavosti i činnost člověka. Chronologicky sestavený výběr.
2024 
Mlha nad Indoganžskou nížinou
Mlha nad Indoganžskou nížinou[15.01.2024] Ranní mlhy nad nížinami v povodí řek Indu a Gangy pohledem družice Terra 15. ledna 2024. Mlha pokrývá rozsáhlou oblast od pákistánského Islámábádu až po bangladéšskou Dháku. Pozoruhodné jsou díry, které v mlze vytvořily tepelné ostrovy nad některými městy, největší otvor ve střední části snímku ukazuje polohu indické metropole Nové Dillí, další otvory se shodují s pozicí měst Ágra, Mérath a Rohtak. O tomto fenoménu pojednává článek z roku 2018. Přestože je v Indii výskyt mlh v tomto ročním období (prosinec, leden) obvyklý, v posledních desetiletích dochází ke zvyšování jejich četnosti. Vědci to dávají do spojitosti se znečištěním ovzduší aerosoly, což jsou malé pevné a kapalné částice emitované řadou zdrojů, vznikají také v důsledku lidské činnosti, zejména při spalování fosilních paliv a biomasy.
2023 Požáry na Sicílii
Požáry na Sicílii[25.09.2023] Silný vítr a vysoké teploty napomohly na konci září šíření lesních požárů podél severního pobřeží Sicílie. Snímek družice Aqua z 22. září s červeně zvýrazněnými ohnisky ukazuje kouř směřující z ohněm zasažených míst nad Středozemní moře. Největší počet požárů postihl oblast u města Cefalù. V nedalekém Gratteri musely být uzavřeny školy.
2023 Kouř nad Grónskem a Arktidou
Kouř nad Grónskem a Arktidou[17.08.2023] Kouř z rozsáhlých požárů na západě Kanady nad Grónskem a Arktidou. Fotografie družice Aqua ze 17. srpna 2023. Kanadu postihly nejhorší požáry v historii celé Severní Ameriky. Do 17. srpna plameny spálily více než 13,7 milionů hektarů lesních porostů, což je sedminásobek dlouhodobého průměru (za posledních 25 let).
2023 Noční Praha pohledem z ICC
Noční Praha pohledem z ICC[21.03.2023] Noční snímek Prahy pořízený posádkou Mezinárodní vesmírné stanice (ICC) 21. března 2023.
2023 Rozpad ledovce A-76A
Rozpad ledovce A-76A[24.05.2023] Ledovec A-76 se odlomil od ledovcového šelfu Filchner-Ronneová v květnu 2021. V té době to byl největší plovoucí ledovec na světě. Uběhly dva roky a z gigantického bloku ledu o rozloze 4420 kilometrů čtverečních (170 km x 26 km) zůstaly jenom fragmenty. Družice Terra na fotografii z 24. května 2023 zaznamenala rozpadající se ledovec A-76A, který tvořil největší část z někdejšího ledovce A-76. Za dva roky ledovec urazil vzdálenost 2400 kilometrů. Ještě v říjnu 2022 měřil A-76A na délku 135 kilometrů a na šířku 26 kilometrů. Pak jej však proudy zanesly do Drakeova průlivu, který zpravidla pro ledovce znamená zlom v jejich putování. Rychlá cesta na sever do teplejších vod Atlantiku uspíší jejich konec. V době pořízení této fotografie měřila ledová kra na délku už jen 78 kilometrů a na šířku 11 kilometrů. Kusy rozlámaného ledu se postupně dále rozpadají na menší fragmenty. V pravé horní části snímku je vidět ostrov Jižní Georgie.
2023 Kármánovy víry u Guadalupe
Kármánovy víry u Guadalupe[27.04.2023] Zajímavý záběr družice Aqua z 27. dubna 2023 ukazuje narušenou kupovitou oblačnost nad mexickým ostrovem Guadalupe asi 240 kilometrů západně od Kalifornského poloostrova. Ostrov, který je tvořen dvěma štítovými sopkami, se nachází na okraji severoamerické tektonické desky. Dominantou ostrova je Monte Augusta (1324 m n. m.). Silné vzdušné proudění horu obtéká a vytváří periodicky se opakující víry. Za příhodných podmínek lze pak ve vrstvě kupovitých oblaků za ostrovem pozorovat krásné vzory. Tento jev je znám jako Kármánova vírová stezka.
2023 Cyklon Ilsa u Austrálie
Cyklon Ilsa u Austrálie[13.04.2023] 13. dubna 2023 kolem půnoci místního času dorazil k západnímu pobřeží Austrálie velmi silný cyklon Ilsa. Snímek družice Suomi NPP z téhož dne v 13:45 místního času ukazuje tropickou cyklónu přibližně v době, kdy dosahovala nejvyšší intenzity při rychlostí větru kolem 260 kilometrů za hodinu. Na ostrově Bedout u pobřeží naměřily přístroje desetiminutovou rychlost větru 218 kilometrů za hodinu. Padl tím australský rekord z roku 2007, kdy při cyklonu George meteorologové zaznamenali desetiminutovou rychlost větru 194 kilometrů za hodinu. Cyklon Ilsa zasáhl málo obydlenou oblast Západní Austrálie, takže způsobené škody nejsou příliš vysoké. Na fotografii se zvýrazněnými obrysy pobřeží si povšimněte relativně malého oka Ilsy. Tropické cyklóny s menšími oky rotují často rychleji a proudění vzduchu ve víru kolem středu bouře bývá silnější. Podobným příkladem je hurikán Maria, který v roce 2017 zpustošil Portoriko.
2023 Prachová bouře ve Východní Asii
Prachová bouře ve Východní Asii[11.04.2023] Fotografie družice Terra z 11. dubna 2023 se zvýrazněnými obrysy pobřeží ukazuje rozsáhlé mračno prachu nad Čínou a Korejským poloostrovem. Prašné bouře jsou v Číně běžné, zvláště na jaře, kdy silný vítr rozviřuje prach a písek z pouště Gobi. Letos od 10. března zasáhly Čínu už čtyři silné prachové bouře. Jejich počet a intenzita je vyšší, než bývá běžné. Kromě toho není obvyklé, aby tak silné bouře postihly i vzdálenější oblasti, jako je Korejský poloostrov a Japonsko. Vysoké koncentrace prachu v ovzduší mohou způsobovat závažné zdravotní problémy u lidí i u zvířat. 11. dubna dosáhla v Pekingu koncentrace částic PM10 (do velikosti 10 mikronů) více než 1321 mikrogramů na metr krychlový, což je téměř třicetinásobek denního imisního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (45 μg/m3).
2023 Oblačné ulice u Grónska
Oblačné ulice u Grónska[10.03.2023] Satelitní snímek družice Aqua z 10. března 2023 zachycuje zimní scenerii u východního pobřeží Grónska. Kombinace sněhu, mořského ledu a oblaků seskupených do dlouhých řad je zde typická pro mrazivé a větrné dny. Těsně za okrajem členitého, ledem a sněhem pokrytého grónského pobřeží lemovaného rámem z mořského ledu se oblaka formují v dlouhých rovnoběžných řadách zvaných oblačné ulice. Ty vznikají, když při teplotní inverzi silný vítr fouká v horizontálním směru nízko nad chladným povrchem a následně přes teplejší vody. Vzdušné proudy nabírají teplo a vlhkost z moře a stoupají vzhůru. Jsou však shora blokovány stabílním vzduchem při spodní hranici inverze. Ta působí jako víko, takže vlhké termické proudění naráží na vzduchovou hmotu nad sebou a převaluje se na sebe. Vznikají tak rovnoběžné horizontální válce rotujícího vzduchu.
2023 Rekordy cyklonu Freddy
Rekordy cyklonu Freddy[08.03.2023] Satelitní snímek družice NOAA-20 z 8. března 2023 ukazuje cyklon Freddy v Mosambickém průlivu mezi Mosambikem a ostrovem Madagaskar. Cyklon Freddy se stal nejdéle trvající tropickou cyklonou od začátku meteorologických záznamů. Dosáhl rovněž historicky nejvyšší akumulované cyklonové energie a během svého trvání prošel sedmkrát fází rychlé intenzifikace, což také nemá obdoby. O těchto a dalších pozoruhodných faktech s ním spojených si můžete přečíst v článku Cyklon Freddy překonal několik rekordů.
2023 Studený vzduch nad Austrálií
Studený vzduch nad Austrálií[02.02.2023] Satelitní snímek družice Terra z 2. února 2023. Až nad jih Austrálie pronikl začátkem února studený a vlhký polární vzduch z Antarktidy. Přestože je v tuto dobu v Austrálii léto, prudké ochlazení s sebou přineslo sněžení v horských polohách. V Melbourne se 2. února teploty pohybovaly mezi 10 a 15 stupni Celsia, hluboko pod obvyklými hodnotami.
2022 Etna nad mračnem prachu
Etna nad mračnem prachu[07.12.2022] Satelitní snímek družice Terra ze 7. prosince 2022. Nad mračnem prachu ze Sahary, který zahalil Sicílii, vystupuje zářivě bílý zasněžený vrcholek Etny. Menší erupce, která je u této velmi aktivní sopky pozorována od 27. listopadu, není na snímku vidět. Saharský prach je unášen větrem dále na sever nad Apeninský poloostrov.
2022 Hurikán Ian u pobřeží USA
Hurikán Ian u pobřeží USA[28.09.2022] Satelitní snímek hurikánu Ian z 28. září 2022. Tropická cyklóna udeřila na Floridu jako hurikán 4. kategorie o rychlosti větru 250 kilometrů za hodinu. Stala se tak pátou nejsilnější cyklónou, jaká kdy ve zdokumentované historii zasáhla pevninu USA. Způsobené škody jsou enormní a odadují se na 113 miliard dolarů, což je třetí nejhorší s počasím související katastrofa v historii. Miliony lidí zůstaly bez elektrické energie. Zahynulo 161 lidí. Podle guvernéra Floridy hurikán vyvolal nejhorší záplavy v tomto státě za posledních 500 let.
2022 Vlna veder na severní polokouli
Vlna veder na severní polokouli[13.07.2022] Vlny veder na severní polokouli v létě 2022. V červnu a červenci byla v Evropě, Asii a severní Africe překonána celá řada teplotních rekordů. Obrázek ukazuje, jak vysoké byly teploty 13. července 2022. V západní a jižní Evropě, kde již začátkem července panovalo velké sucho, způsobily vlny veder požáry v Portugalsku, Španělsku a Francii. V Itálii přispělo rekordní vedro ke kolapsu části ledovce Marmolada v Dolomitech. Lavina sněhu, ledu a kamenů se utrhla 3. července a zabila 11 turistů. V severoafrickém Tunisku poškodily požáry úrodu obilí. 13. července teplota v hlavním městě Tunisu vystoupila na 48 stupňů Celsia a překonala čtyřicetiletý rekord. V Iránu už koncem června zaznamenali meteorologové nejvyšší teplotu 52 stupňů Celsia. Také v čínské Šanghaji padl rekord. Naměřená teplota 40,9 stupně Celsia byla nejvyšší od začátku měření v roce 1873.
2022 Oblak nad Kaspickým mořem
Oblak nad Kaspickým mořem[28.05.2022] Oblak stratocumulus nad Kaspickým mořem na snímku družice Terra z 28. května 2022. Oblak, který patří do skupiny oblaků nízkého patra, se nacházel ve výšce asi 1500 metrů nad zemí. Vznikl pravděpodobně, když teplý, suchý vzduch – možná z Balkánu – narazil nad Kaspickým mořem na chladnější a vlhký vzduch. Poté se pohyboval nad mořem a rozplynul se, když dosáhl pevniny.
2022 Kolaps šelfového ledovce
Kolaps šelfového ledovce[21.03.2022] Kolaps šelfového ledovce v Antarktidě. Fotografie družice Aqua z 21. března 2022. Proces rozpadu byl velmi rychlý a proběhl během pouhých dvou týdnů. Mizející šelfové ledovce mohou urychlit tání pevninského ledu, protože fungují jako brzda bránící rychlému toku ledu z kontinentu. Přestože v tomto konkrétním případě je ohrožená oblast minimální, faktem je, že kolaps šelfového ledovce ve východní části Antarktidy byl zaznamenán poprvé a podle vědců signalizuje zvyšující se riziko destabilizace a rychlejšího tání v prostoru Východoantarktického ledového příkrovu.
2022 Lesní požáry v Jižní Koreji
Lesní požáry v Jižní Koreji[05.03.2022] Požáry lesů na jihokorejském pobřeží pohledem družice Aqua z 5. března 2022. Mračna kouře směřují na východ směrem k Japonsku. V suchém a větrném počasí oheň zasáhl území o rozloze přes 17 tisíc hektarů, zničil více než 300 domů a vynutil si evakuaci více než 7 tisicí lidí. Hasičům se podařilo zastavit šíření ohně směrem k nedaleké jaderné elektrárně a plynárenským zařízením.
2022 Cyklon Batsirai u Madagaskaru
Cyklon Batsirai u Madagaskaru[02.02.2022] Cyklon Batsirai na fotografii družice Aqua z 2. února 2022. Cyklon se v době pořízení snímku nacházel východně od ostrova Madagaskar a dosahoval maximální intenzity při rychlosti větru 230 kilometrů za hodinu. Rozbouřené živly usmrtily nejméně 123 lidí, 121 na Madagaskaru a dva na Mauriciu. Způsobené škody se odhadují na více než 190 milionů dolarů.
2022 Písek nad Kanárskými ostrovy
Písek nad Kanárskými ostrovy[14.01.2022] Písečná bouře nad Saharou na snímku družice Terra z 14. ledna 2022. Silný vítr odnášel velké množství prachu z africké pevniny nad Kanárské ostrovy a dále nad Atlantský oceán. Písečné bouře jsou v oblasti Sahary běžné a vzdušné proudy zanášejí každoročně miliony tun prachu až na druhou stranu Atlantiku. Velké množství prachu bohatého na minerály a živiny podporuje růst planktonu v oceánu a zlepšuje úrodnost půdy na ostrovech v Karibiku i na ještě vzdálenejší americké pevnině. Spolu s prachem se však také roznášejí plísně, které poškozují korálové útesy.
2021 Silné derecho nad USA
Silné derecho nad USA[15.12.2021] Nezvykle silné a v některých ohledech rekordní derecho se 15. prosince 2021 prohnalo z jihozápadu na středozápad Spojených států. Na snímku družice Aqua je zachycen postup bouřkového systému, který doprovázel velmi silný vítr o nárazové rychlosti až 160 kilometrů za hodinu. Zvířený prach v době pořízení fotografie pokrýval části amerických států Texas, Colorado, Oklahoma a Kansas. Meteorologové zaznamenali také více než dvacet tornád. Rozbouřený větrný živel způsobil rozsáhlé škody na budovách, vzidlech a elektrickém vedení. Zahynulo pět lidí. Bez elektřiny zůstalo asi 600 tisíc domácností. Jen o pět dnů dříve, od 10. do 11. prosince, se supercela provázená 62 tornády přehnala přes Arkansas, Missouri, Illinois, Tennessee a Kentucky. Kromě těžkých až katastrofálních škod v uvedených státech tornáda usmrtila nejméně 90 lidí, z toho 76 v Kentucky.
2021 Zatmění slunce v Antarktidě
Zatmění slunce v Antarktidě[04.12.2021] Úplné zatmění Slunce v Antarktidě. Snímek družice Deep Space Climate Observatory (DSCOVR) ze 4. prosince 2021. Sonda se nachází v gravitačně stabilním libračním centru (Lagrangeův bod) L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Snímek byl pořízen v 7:58 světového času a je na něm vidět stín Měsíce vržený na zemský povrch v oblasti Antarktidy.
2021 Erupce sopky Cumbre Vieja
Erupce sopky Cumbre Vieja[04.10.2021] Snímek družice Terra ze 4. října 2021 zachycuje husté mračno popela vyvržené během puklinové erupce sopky Cumbre Vieja na ostrově La Palma. Erupce začala 19. září 2021 a zatím nebyla natolik silná, aby popel a plyny pronikly až do stratosféry, kde by mohly mít výraznější účinky na podnebí. Aktivitu sopky nicméně doprovází vzhledem k jejímu charakteru poměrně výrazné výlevné projevy a velký počet zemětřesení. Erupce si nevyžádala žádné lidské oběti, vynutila si však evakuaci více než 6 tisíc lidí. Lávové proudy, z nichž nějvětší dosahuje na šířku zhruba jeden kilometr, zničily přes 1200 domů a 36 kilometrů silnic, přerušily i důležitou komunikaci na pobřeží a vytvořily nový poloostrov. Ze sopky do 1. října vyteklo asi 80 milionů metrů krychlových magmatu. I během října se otevíraly další pukliny a vznikaly nové mohutné lávové proudy. Zasažena byla celá jižní část ostrova, která tvoří cca jednu třetinu rozlohy. Také otřesy půdy pokračovaly s nesklesající intenzitou. 13. října bylo zaznamenáno dosud nejsilnější zemětřesení v hloubce 36 kilometrů o magnitudu 4,4.
2021 Intenzivní sněžení v Grónsku
Intenzivní sněžení v Grónsku[12.09.2021] Tlaková níže, která zbyla po hurikánu Larry, přinesla do Grónska 12. září 2021 intenzivní sněžení. Napadlo až 120 centimetrů sněhu. Množství sněhových srážek podle modelu Goddard Earth Observing System (GEOS) je na mapě znázorněno v milimetrech vody za 24 hodin. Post-tropická bouře postupovala přes jihovýchod Grónska k severu. Osady Kulusuk a Tasiilaq na východním pobřeží zasáhl kromě vydatného sněžení i silný vítr s nárazy až 160 kilometrů za hodinu. Není obvyklé, aby v Grónsku napadlo tolik sněhu krátce po konci sezónní doby tání. Tropické bouře z Atlantského oceánu sice občas směrem do Grónska zamíří, zpravidla se však rozpadnou dříve, než zaledněného ostrova dosáhnou. Sněžení způsobené post-tropickou bouří Larry by mohlo teoreticky vyvážit ztráty způsobené táním sněhu v létě. V červenci a srpnu byly zaznamenány tři extrémní epizody, kdy tání dosáhlo dramatického rozsahu. Podle vědců je nicméně možné, že grónský ledový příkrov bude mít i díky Larrymu za rok 2021 pozitivní hmotnostní bilanci.
2021 Ničivé požáry v Turecku
Ničivé požáry v Turecku[03.08.2021] Nejhorší požáry v historii zasáhly koncem července a začátkem srpna 2021 Turecko. Ve velmi suchém a horkém počasí spálilo více než dvě stě požárů vegetaci na ploše 95 tisíc hektarů. Zahynulo nejméně osm lidí. S ničivými požáry bojovali tisíce hasičů. Podobné problémy způsobil ohnivý živel také v sousedním Řecku a na jihu Itálie. Snímek družice Aqua z 3. srpna 2021 ukazuje kouř unášený z pevniny na jih nad Středozemní moře. Kouř pochází z požárů v okolí měst Antalya a Marmaris.
2024 Mlha nad Indoganžskou nížinou
Mlha nad Indoganžskou nížinou[15.01.2024] Ranní mlhy nad nížinami v povodí řek Indu a Gangy pohledem družice Terra 15. ledna 2024. Mlha pokrývá rozsáhlou oblast od pákistánského Islámábádu až po bangladéšskou Dháku. Pozoruhodné jsou díry, které v mlze vytvořily tepelné ostrovy nad některými městy, největší otvor ve střední části snímku ukazuje polohu indické metropole Nové Dillí, další otvory se shodují s pozicí měst Ágra, Mérath a Rohtak. O tomto fenoménu pojednává článek z roku 2018. Přestože je v Indii výskyt mlh v tomto ročním období (prosinec, leden) obvyklý, v posledních desetiletích dochází ke zvyšování jejich četnosti. Vědci to dávají do spojitosti se znečištěním ovzduší aerosoly, což jsou malé pevné a kapalné částice emitované řadou zdrojů, vznikají také v důsledku lidské činnosti, zejména při spalování fosilních paliv a biomasy.
2023 Požáry na Sicílii
Požáry na Sicílii[25.09.2023] Silný vítr a vysoké teploty napomohly na konci září šíření lesních požárů podél severního pobřeží Sicílie. Snímek družice Aqua z 22. září s červeně zvýrazněnými ohnisky ukazuje kouř směřující z ohněm zasažených míst nad Středozemní moře. Největší počet požárů postihl oblast u města Cefalù. V nedalekém Gratteri musely být uzavřeny školy.
2023 Kouř nad Grónskem a Arktidou
Kouř nad Grónskem a Arktidou[17.08.2023] Kouř z rozsáhlých požárů na západě Kanady nad Grónskem a Arktidou. Fotografie družice Aqua ze 17. srpna 2023. Kanadu postihly nejhorší požáry v historii celé Severní Ameriky. Do 17. srpna plameny spálily více než 13,7 milionů hektarů lesních porostů, což je sedminásobek dlouhodobého průměru (za posledních 25 let).
2023 Noční Praha pohledem z ICC
Noční Praha pohledem z ICC[21.03.2023] Noční snímek Prahy pořízený posádkou Mezinárodní vesmírné stanice (ICC) 21. března 2023.
2023 Rozpad ledovce A-76A
Rozpad ledovce A-76A[24.05.2023] Ledovec A-76 se odlomil od ledovcového šelfu Filchner-Ronneová v květnu 2021. V té době to byl největší plovoucí ledovec na světě. Uběhly dva roky a z gigantického bloku ledu o rozloze 4420 kilometrů čtverečních (170 km x 26 km) zůstaly jenom fragmenty. Družice Terra na fotografii z 24. května 2023 zaznamenala rozpadající se ledovec A-76A, který tvořil největší část z někdejšího ledovce A-76. Za dva roky ledovec urazil vzdálenost 2400 kilometrů. Ještě v říjnu 2022 měřil A-76A na délku 135 kilometrů a na šířku 26 kilometrů. Pak jej však proudy zanesly do Drakeova průlivu, který zpravidla pro ledovce znamená zlom v jejich putování. Rychlá cesta na sever do teplejších vod Atlantiku uspíší jejich konec. V době pořízení této fotografie měřila ledová kra na délku už jen 78 kilometrů a na šířku 11 kilometrů. Kusy rozlámaného ledu se postupně dále rozpadají na menší fragmenty. V pravé horní části snímku je vidět ostrov Jižní Georgie.
2023 Kármánovy víry u Guadalupe
Kármánovy víry u Guadalupe[27.04.2023] Zajímavý záběr družice Aqua z 27. dubna 2023 ukazuje narušenou kupovitou oblačnost nad mexickým ostrovem Guadalupe asi 240 kilometrů západně od Kalifornského poloostrova. Ostrov, který je tvořen dvěma štítovými sopkami, se nachází na okraji severoamerické tektonické desky. Dominantou ostrova je Monte Augusta (1324 m n. m.). Silné vzdušné proudění horu obtéká a vytváří periodicky se opakující víry. Za příhodných podmínek lze pak ve vrstvě kupovitých oblaků za ostrovem pozorovat krásné vzory. Tento jev je znám jako Kármánova vírová stezka.
2023 Cyklon Ilsa u Austrálie
Cyklon Ilsa u Austrálie [13.04.2023] 13. dubna 2023 kolem půnoci místního času dorazil k západnímu pobřeží Austrálie velmi silný cyklon Ilsa. Snímek družice Suomi NPP z téhož dne v 13:45 místního času ukazuje tropickou cyklónu přibližně v době, kdy dosahovala nejvyšší intenzity při rychlostí větru kolem 260 kilometrů za hodinu. Na ostrově Bedout u pobřeží naměřily přístroje desetiminutovou rychlost větru 218 kilometrů za hodinu. Padl tím australský rekord z roku 2007, kdy při cyklonu George meteorologové zaznamenali desetiminutovou rychlost větru 194 kilometrů za hodinu. Cyklon Ilsa zasáhl málo obydlenou oblast Západní Austrálie, takže způsobené škody nejsou příliš vysoké. Na fotografii se zvýrazněnými obrysy pobřeží si povšimněte relativně malého oka Ilsy. Tropické cyklóny s menšími oky rotují často rychleji a proudění vzduchu ve víru kolem středu bouře bývá silnější. Podobným příkladem je hurikán Maria, který v roce 2017 zpustošil Portoriko.
2023 Prachová bouře ve Východní Asii
Prachová bouře ve Východní Asii [11.04.2023] Fotografie družice Terra z 11. dubna 2023 se zvýrazněnými obrysy pobřeží ukazuje rozsáhlé mračno prachu nad Čínou a Korejským poloostrovem. Prašné bouře jsou v Číně běžné, zvláště na jaře, kdy silný vítr rozviřuje prach a písek z pouště Gobi. Letos od 10. března zasáhly Čínu už čtyři silné prachové bouře. Jejich počet a intenzita je vyšší, než bývá běžné. Kromě toho není obvyklé, aby tak silné bouře postihly i vzdálenější oblasti, jako je Korejský poloostrov a Japonsko. Vysoké koncentrace prachu v ovzduší mohou způsobovat závažné zdravotní problémy u lidí i u zvířat. 11. dubna dosáhla v Pekingu koncentrace částic PM10 (do velikosti 10 mikronů) více než 1321 mikrogramů na metr krychlový, což je téměř třicetinásobek denního imisního limitu doporučeného Světovou zdravotnickou organizací (45 μg/m3).
2023 Oblačné ulice u Grónska
Oblačné ulice u Grónska [10.03.2023] Satelitní snímek družice Aqua z 10. března 2023 zachycuje zimní scenerii u východního pobřeží Grónska. Kombinace sněhu, mořského ledu a oblaků seskupených do dlouhých řad je zde typická pro mrazivé a větrné dny. Těsně za okrajem členitého, ledem a sněhem pokrytého grónského pobřeží lemovaného rámem z mořského ledu se oblaka formují v dlouhých rovnoběžných řadách zvaných oblačné ulice. Ty vznikají, když při teplotní inverzi silný vítr fouká v horizontálním směru nízko nad chladným povrchem a následně přes teplejší vody. Vzdušné proudy nabírají teplo a vlhkost z moře a stoupají vzhůru. Jsou však shora blokovány stabílním vzduchem při spodní hranici inverze. Ta působí jako víko, takže vlhké termické proudění naráží na vzduchovou hmotu nad sebou a převaluje se na sebe. Vznikají tak rovnoběžné horizontální válce rotujícího vzduchu.
2023 Rekordy cyklonu Freddy
Rekordy cyklonu Freddy [08.03.2023] Satelitní snímek družice NOAA-20 z 8. března 2023 ukazuje cyklon Freddy v Mosambickém průlivu mezi Mosambikem a ostrovem Madagaskar. Cyklon Freddy se stal nejdéle trvající tropickou cyklonou od začátku meteorologických záznamů. Dosáhl rovněž historicky nejvyšší akumulované cyklonové energie a během svého trvání prošel sedmkrát fází rychlé intenzifikace, což také nemá obdoby. O těchto a dalších pozoruhodných faktech s ním spojených si můžete přečíst v článku Cyklon Freddy překonal několik rekordů.
2023 Studený vzduch nad Austrálií
Studený vzduch nad Austrálií [02.02.2023] Satelitní snímek družice Terra z 2. února 2023. Až nad jih Austrálie pronikl začátkem února studený a vlhký polární vzduch z Antarktidy. Přestože je v tuto dobu v Austrálii léto, prudké ochlazení s sebou přineslo sněžení v horských polohách. V Melbourne se 2. února teploty pohybovaly mezi 10 a 15 stupni Celsia, hluboko pod obvyklými hodnotami.
2022 Etna nad mračnem prachu
Etna nad mračnem prachu [07.12.2022] Satelitní snímek družice Terra ze 7. prosince 2022. Nad mračnem prachu ze Sahary, který zahalil Sicílii, vystupuje zářivě bílý zasněžený vrcholek Etny. Menší erupce, která je u této velmi aktivní sopky pozorována od 27. listopadu, není na snímku vidět. Saharský prach je unášen větrem dále na sever nad Apeninský poloostrov.
2022 Hurikán Ian u pobřeží USA
Hurikán Ian u pobřeží USA [28.09.2022] Satelitní snímek hurikánu Ian z 28. září 2022. Tropická cyklóna udeřila na Floridu jako hurikán 4. kategorie o rychlosti větru 250 kilometrů za hodinu. Stala se tak pátou nejsilnější cyklónou, jaká kdy ve zdokumentované historii zasáhla pevninu USA. Způsobené škody jsou enormní a odadují se na 113 miliard dolarů, což je třetí nejhorší s počasím související katastrofa v historii. Miliony lidí zůstaly bez elektrické energie. Zahynulo 161 lidí. Podle guvernéra Floridy hurikán vyvolal nejhorší záplavy v tomto státě za posledních 500 let.
2022 Vlna veder na severní polokouli
Vlna veder na severní polokouli [13.07.2022] Vlny veder na severní polokouli v létě 2022. V červnu a červenci byla v Evropě, Asii a severní Africe překonána celá řada teplotních rekordů. Obrázek ukazuje, jak vysoké byly teploty 13. července 2022. V západní a jižní Evropě, kde již začátkem července panovalo velké sucho, způsobily vlny veder požáry v Portugalsku, Španělsku a Francii. V Itálii přispělo rekordní vedro ke kolapsu části ledovce Marmolada v Dolomitech. Lavina sněhu, ledu a kamenů se utrhla 3. července a zabila 11 turistů. V severoafrickém Tunisku poškodily požáry úrodu obilí. 13. července teplota v hlavním městě Tunisu vystoupila na 48 stupňů Celsia a překonala čtyřicetiletý rekord. V Iránu už koncem června zaznamenali meteorologové nejvyšší teplotu 52 stupňů Celsia. Také v čínské Šanghaji padl rekord. Naměřená teplota 40,9 stupně Celsia byla nejvyšší od začátku měření v roce 1873.
2022 Oblak nad Kaspickým mořem
Oblak nad Kaspickým mořem [28.05.2022] Oblak stratocumulus nad Kaspickým mořem na snímku družice Terra z 28. května 2022. Oblak, který patří do skupiny oblaků nízkého patra, se nacházel ve výšce asi 1500 metrů nad zemí. Vznikl pravděpodobně, když teplý, suchý vzduch – možná z Balkánu – narazil nad Kaspickým mořem na chladnější a vlhký vzduch. Poté se pohyboval nad mořem a rozplynul se, když dosáhl pevniny.
2022 Kolaps šelfového ledovce
Kolaps šelfového ledovce [21.03.2022] Kolaps šelfového ledovce v Antarktidě. Fotografie družice Aqua z 21. března 2022. Proces rozpadu byl velmi rychlý a proběhl během pouhých dvou týdnů. Mizející šelfové ledovce mohou urychlit tání pevninského ledu, protože fungují jako brzda bránící rychlému toku ledu z kontinentu. Přestože v tomto konkrétním případě je ohrožená oblast minimální, faktem je, že kolaps šelfového ledovce ve východní části Antarktidy byl zaznamenán poprvé a podle vědců signalizuje zvyšující se riziko destabilizace a rychlejšího tání v prostoru Východoantarktického ledového příkrovu.
2022 Lesní požáry v Jižní Koreji
Lesní požáry v Jižní Koreji [05.03.2022] Požáry lesů na jihokorejském pobřeží pohledem družice Aqua z 5. března 2022. Mračna kouře směřují na východ směrem k Japonsku. V suchém a větrném počasí oheň zasáhl území o rozloze přes 17 tisíc hektarů, zničil více než 300 domů a vynutil si evakuaci více než 7 tisicí lidí. Hasičům se podařilo zastavit šíření ohně směrem k nedaleké jaderné elektrárně a plynárenským zařízením.
2022 Cyklon Batsirai u Madagaskaru
Cyklon Batsirai u Madagaskaru [02.02.2022] Cyklon Batsirai na fotografii družice Aqua z 2. února 2022. Cyklon se v době pořízení snímku nacházel východně od ostrova Madagaskar a dosahoval maximální intenzity při rychlosti větru 230 kilometrů za hodinu. Rozbouřené živly usmrtily nejméně 123 lidí, 121 na Madagaskaru a dva na Mauriciu. Způsobené škody se odhadují na více než 190 milionů dolarů.
2022 Písek nad Kanárskými ostrovy
Písek nad Kanárskými ostrovy [14.01.2022] Písečná bouře nad Saharou na snímku družice Terra z 14. ledna 2022. Silný vítr odnášel velké množství prachu z africké pevniny nad Kanárské ostrovy a dále nad Atlantský oceán. Písečné bouře jsou v oblasti Sahary běžné a vzdušné proudy zanášejí každoročně miliony tun prachu až na druhou stranu Atlantiku. Velké množství prachu bohatého na minerály a živiny podporuje růst planktonu v oceánu a zlepšuje úrodnost půdy na ostrovech v Karibiku i na ještě vzdálenejší americké pevnině. Spolu s prachem se však také roznášejí plísně, které poškozují korálové útesy.
2021 Silné derecho nad USA
Silné derecho nad USA [15.12.2021] Nezvykle silné a v některých ohledech rekordní derecho se 15. prosince 2021 prohnalo z jihozápadu na středozápad Spojených států. Na snímku družice Aqua je zachycen postup bouřkového systému, který doprovázel velmi silný vítr o nárazové rychlosti až 160 kilometrů za hodinu. Zvířený prach v době pořízení fotografie pokrýval části amerických států Texas, Colorado, Oklahoma a Kansas. Meteorologové zaznamenali také více než dvacet tornád. Rozbouřený větrný živel způsobil rozsáhlé škody na budovách, vzidlech a elektrickém vedení. Zahynulo pět lidí. Bez elektřiny zůstalo asi 600 tisíc domácností. Jen o pět dnů dříve, od 10. do 11. prosince, se supercela provázená 62 tornády přehnala přes Arkansas, Missouri, Illinois, Tennessee a Kentucky. Kromě těžkých až katastrofálních škod v uvedených státech tornáda usmrtila nejméně 90 lidí, z toho 76 v Kentucky.
2021 Zatmění slunce v Antarktidě
Zatmění slunce v Antarktidě [04.12.2021] Úplné zatmění Slunce v Antarktidě. Snímek družice Deep Space Climate Observatory (DSCOVR) ze 4. prosince 2021. Sonda se nachází v gravitačně stabilním libračním centru (Lagrangeův bod) L1 soustavy Slunce-Země ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země. Snímek byl pořízen v 7:58 světového času a je na něm vidět stín Měsíce vržený na zemský povrch v oblasti Antarktidy.
2021 Erupce sopky Cumbre Vieja
Erupce sopky Cumbre Vieja [04.10.2021] Snímek družice Terra ze 4. října 2021 zachycuje husté mračno popela vyvržené během puklinové erupce sopky Cumbre Vieja na ostrově La Palma. Erupce začala 19. září 2021 a zatím nebyla natolik silná, aby popel a plyny pronikly až do stratosféry, kde by mohly mít výraznější účinky na podnebí. Aktivitu sopky nicméně doprovází vzhledem k jejímu charakteru poměrně výrazné výlevné projevy a velký počet zemětřesení. Erupce si nevyžádala žádné lidské oběti, vynutila si však evakuaci více než 6 tisíc lidí. Lávové proudy, z nichž nějvětší dosahuje na šířku zhruba jeden kilometr, zničily přes 1200 domů a 36 kilometrů silnic, přerušily i důležitou komunikaci na pobřeží a vytvořily nový poloostrov. Ze sopky do 1. října vyteklo asi 80 milionů metrů krychlových magmatu. I během října se otevíraly další pukliny a vznikaly nové mohutné lávové proudy. Zasažena byla celá jižní část ostrova, která tvoří cca jednu třetinu rozlohy. Také otřesy půdy pokračovaly s nesklesající intenzitou. 13. října bylo zaznamenáno dosud nejsilnější zemětřesení v hloubce 36 kilometrů o magnitudu 4,4.
2021 Intenzivní sněžení v Grónsku
Intenzivní sněžení v Grónsku [12.09.2021] Tlaková níže, která zbyla po hurikánu Larry, přinesla do Grónska 12. září 2021 intenzivní sněžení. Napadlo až 120 centimetrů sněhu. Množství sněhových srážek podle modelu Goddard Earth Observing System (GEOS) je na mapě znázorněno v milimetrech vody za 24 hodin. Post-tropická bouře postupovala přes jihovýchod Grónska k severu. Osady Kulusuk a Tasiilaq na východním pobřeží zasáhl kromě vydatného sněžení i silný vítr s nárazy až 160 kilometrů za hodinu. Není obvyklé, aby v Grónsku napadlo tolik sněhu krátce po konci sezónní doby tání. Tropické bouře z Atlantského oceánu sice občas směrem do Grónska zamíří, zpravidla se však rozpadnou dříve, než zaledněného ostrova dosáhnou. Sněžení způsobené post-tropickou bouří Larry by mohlo teoreticky vyvážit ztráty způsobené táním sněhu v létě. V červenci a srpnu byly zaznamenány tři extrémní epizody, kdy tání dosáhlo dramatického rozsahu. Podle vědců je nicméně možné, že grónský ledový příkrov bude mít i díky Larrymu za rok 2021 pozitivní hmotnostní bilanci.
2021 Ničivé požáry v Turecku
Ničivé požáry v Turecku [03.08.2021] Nejhorší požáry v historii zasáhly koncem července a začátkem srpna 2021 Turecko. Ve velmi suchém a horkém počasí spálilo více než dvě stě požárů vegetaci na ploše 95 tisíc hektarů. Zahynulo nejméně osm lidí. S ničivými požáry bojovali tisíce hasičů. Podobné problémy způsobil ohnivý živel také v sousedním Řecku a na jihu Itálie. Snímek družice Aqua z 3. srpna 2021 ukazuje kouř unášený z pevniny na jih nad Středozemní moře. Kouř pochází z požárů v okolí měst Antalya a Marmaris.
2021 Jasné nebe nad Evropou
Jasné nebe nad Evropou [13.06.2021] Téměř bezmračná obloha v části Evropy na fotografii družice Terra z 13.6.2021. Zachycena je část Anglie vlevo nahoře, směrem na východ pak Francie, Belgie, Nizozemsko, Lucembursko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko a Německo. Vlevo dole je vidět kousek Španělska a vpravo dole část Itálie. Ve Středozemním moři je na fotce ostrov Korsika a po ním i severní část Sardinie.
2021 Ostrovy v Egejském moři
Ostrovy v Egejském moři [30.04.2021] Ostrovy v Egejském moři pohledem družice Terra z 30. dubna 2021. V Egejském moři, jež je součástí Středozemního moře, se náchází velké množství ostrovů, z nichž velká většina patří Řecku, menší část Turecku. Několik ostrovů si nárokují obě země. Pevninská část Řecka je na fotografii vlevo, vpravo Turecko. Jako šedá šmouha na řeckém pobřeží se jeví hlavní město Řecka Athény. Egejské moře měří 612 kilometrů v severojižním směru a 306 kilometrů od východu na západ.
2021 Prach ze Sahary nad Evropou
Prach ze Sahary nad Evropou [31.03.2021] Fotografie družice Aqua z 31. března 2021. Koncem března zanesly vzdušné proudy ze severu Afriky nad Pyrenejský poloostrov prach ze Sahary. Největší koncentrace prachových částic byla pozorována od 25. do 30. března 2021, kdy byla obloha ve Španělsku a Portugalsku zbarvena do oranžova a viditelnost byla snížená. Poslední den v březnu, kdy byl snímek pořízen, se už mračno prachu nacházelo z větší části dále na sever nad Biskajským zálivem.
2021 Evropa z oběžné dráhy
Evropa z oběžné dráhy [24.03.2021] Fotografie družice Terra z 24. března 2021. Pohled směřuje na evropský kontinent od Belgie a Nizozemska přes Francii, Německo a Švýcarsko po Česko a Rakousko. Mraky se nacházejí nad Velkou Británii a Lamanšským průlivem na západě, také nad částí Německa a ČR na východě. V západních oblastech kontinentu si lze povšimnout šedavých skvrn mlhy. Spodní části snímku dominují Alpy s bělostnou sněhovou pokrývkou. V záběru je i sever Itálie. Většina krajiny je již zbarvena v odstínech zelené (lesy, louky, pole).
2021 Erupce sopky Etna na Sicílii
Erupce sopky Etna na Sicílii [12.03.2021] Erupce sopky Etna na Sicílii pohledem družice Terra z 12. března 2021. Na fotografii je vidět mračno popela vyvržené do výšky cca 10 kilometrů, které směřuje na východ nad Jónské moře. Etna, jejíž vznik souvisí s podsouváním africké litosférické desky pod desku euroasijskou, patří mezi nejaktivnější sopky na světě. Její současná eruptivní činnost trvá prakticky nepřetržitě od roku 2011.
2021 Saharský prach nad Evropou
Saharský prach nad Evropou [23.02.2021] Mračno prachu ze Sahary na záběru družice Terra z 23. února 2021. Vítr díky vhodným meteorologickým podmínkám zanesl prach ze severu Afriky přes Španělsko, Francii, Itálii, Rakousko, Německo, Česko, Polsko a Pobaltí až do Skandinávie, tedy na vzdálenost více než 2900 kilometrů. Každoročně je vzdušnými proudy ze Sahary odneseno přes 180 milionů tun prachu.
2021 Rychlost pohybu ledu v Grónsku
Rychlost pohybu ledu v Grónsku [02.01.2021] Mapa ukazuje rychlost pohybu ledu v Grónsku v letech 1985 až 2015. Studie vědců z amerického NSIDC sledovala změny u 225 grónských ledovců v uvedeném období za pomocí satelitních údajů, mj. z družic Landsat 7 a Landsat 8. Ze závěrů studie vyplývá, že po roce 2000 se žádný ze sledovaných ledovců významně nerozšířil, ale naopak 200 z nich ustoupilo. Studie dokládá zrychlující se tempo tání ledu a narušování ledového příkrovu s dalekosáhlými důsledky nejen pro místní ekosystémy, ale i pro globální vzestup mořské hladiny.
2020 Ledová kra A-68A
Ledová kra A-68A [14.12.2020] Ledová kra A-68A na snímku družice družice Suomi NPP z 14. prosince 2020 se blíží k ostrovu Jižní Georgie v Jižním Atlantském oceánu. Na ostrově britského zámořského území sídlí významné kolonie tučnáků, tuleňů a lachtanů. Vědci se obávají, že by obrovská ledová kra o rozloze 4200 kilometrů čtverečních, která se od antarktického ledového šelfu oddělila v roce 2017, mohla na mělkém dně v okolí ostrova uvíznout a zablokovat přístup tučnáků k potravě v oceánu. Na fotografii z 5. listopadu byla ledová kra ještě 500 kilometrů daleko od ostrova. O pět týdnů později už se nacházela necelých 100 kilometrů od pobřeží. Pokud by masa ledu u ostrova uvízla, mohlo by trvat až deset let, než by se led rozpustil nebo rozpadl na menší části. Takový scénář však naštěstí není jistý. Složitý systém oceánských proudů může ledovou kru odnést jiným směrem. V roce 2004 se na podobném místě v blízkosti ostrova zastavila jiná obří ledová kra A-43B. Po několika měsících však došlo k jejímu uvolnění a následně kolem ostrova bez potíží proplula. Jestli se bude situace opakovat, to ukážou až následující týdny a měsíce.
2020 Ústup Sverdrupova ledovce
Ústup Sverdrupova ledovce [21.09.2020] Obrázek ukazuje ústup čela Sverdrupova ledovce na severozápadě Grónska. Fotografie družice Landsat 8 zachycuje čelo ledovce 21. září 2020. Pro srovnání jsou barevně vyznačeny i okraje ledovce v letech 2000 až 2019. Od poloviny 80. let do konce 20. století zůstávalo čelo ledovce přibližně na stejném místě. V té době byla teplota mořské vody poměrně stabilní. Avšak v letech 1998 až 2007 se teplota vody v okolí Grónska zvýšila téměř o 2 stupně Celsia. Od přelomu století začala teplejší vrstva slané mořské vody na dně hlubokých fjordů led rozpouštět a ledovce se daly na ústup. Z 226 sledovaných grónských ledovců se 74 nachází v hlubokých fjordech. A právě tyto ledovce odpovídají za téměř polovinu celkového úbytku ledu v Grónsku. Naopak skupina 51 monitorovaných ledovců v mělkých fjordech odpovídá jen za 15 procent z celkového úbytku ledu. Výzkum, jak změny teploty mořské vody ovlivňují stav pobřežních ledovců, je zásadní pro zpřesňování prognóz dalšího vývoje nejenom v Grónsku, ale i v Antarktidě.
2020 Kalifornie po požárech
Kalifornie po požárech [08.10.2020] Plná nezhojených jizev – tak vypadá krajina v Kalifornii po letošních požárech. Na snímku družice Terra v nepravých barvách z 8. října 2020 jsou místa, kde byla vegetace sežehlá ohněm, zřetelně viditelná v odstínech hnědé, černé a cihlově červené barvy. Dvě takové skvrny se nacházejí i poblíž Sanfranciského zálivu. Celkem požáry na západě USA v letošním roce zasáhly plochu u velikosti přes 17 tisíc kilometrů čtverečních, což je nejvíce v historii. Vědci dávají rekordní požáry do přímé souvislosti se stále výraznějšími dopady klimatických změn.
2020 Kouř z požárů v Kalifornii
Kouř z požárů v Kalifornii [19.08.2020] Na snímku družice Terra z 19. srpna 2020 můžete vidět mračna kouře z požárů v Kalifornii. Úmorná horka, suchá vegetace, silný vítr a občasné bouřky vytvořily ideální podmínky pro vznik a šíření ničivých požárů. Sucho a vlny veder sužují Kalifornii pravidelně. V posledních desetiletích se však zintenzivňují. A výhled do budoucna není vzhledem k očekávaným dopadům klimatických změn příznivý. Letos 16. srpna byla v Údolí smrti naměřena teplota 54,4 stupně Celsia, což je světový rekord. Ve druhé polovině srpna hasiči v celé oblasti evidovali téměř 600 aktivních požárů, z nichž dva označily úřady za druhý a třetí nejrozsáhlejší v historii Kalifornie. Oheň dosud spálil přes 5800 kilometrů čtverečních plochy, zničeno bylo přes 3100 budov, zahynulo nejméně šest osob. Padly mu za oběť i více než dva tisíce let staré sekvoje v Big Basin Redwoods State Park. Některé z nich dosahovaly výšky 100 metrů. S požáry bojuje každý den přes 10 tisíc hasičů, jejich snaha zabránit šíření ničivého živlu je však často marná. V Kalifornii platí nouzový stav. Horko a špatná kvalita ovzduší kvůli kouři přímo ovlivňují životy desítek milionů lidí. Kalifornský guvernér Gavin Newsom označil požáry za katastrofu, jakou tento stát ještě nezažil.
2020 Saharský prach nad Kapverdami
Saharský prach nad Kapverdami [09.06.2020] Rozsáhlé mračno prachu směřuje ze Sahary přes Kapverdské ostrovy dále nad Atlantský oceán. Jak dokumentuje i tento snímek družice Terra z 9. června 2020 vzdušné proudy každoročně transportují stovky milionů tun prachu ze saharské pouště, část se dostává až do Karibiku a Mexického zálivu. Prach na jedné straně obohacuje oceán živinami a podporuje růst planktonu, na druhé straně se tímto způsobem roznášejí i plísně a mikroorganismy, které poškozují korálové útesy.
2020 Erupce sopky Anak Krakatoa
Erupce sopky Anak Krakatoa [13.04.2020] Indonéská sopka Anak Krakatoa (Dítě Krakatoi) na záběru družice Landsat 8 z 13. dubna 2020. Nad sopkou se vznáší oblak tvořený především vodní párou a sopečnými plyny. Vulkán Anak Krakatoa, který vznikl po katastrofální erupci původní Krakatoa v roce 1883, je aktivní již několik let a menšími erupcemi se projevuje poměrně často. 22. prosince 2018 jedna taková nevelká erupce způsobila sesuv velké části sopečného kužele a následná vlna tsunami vzala život 437 lidem v okolí Sundského zálivu.
2020 Čistější ovzduší v Číně
Čistější ovzduší v Číně [25.02.2020] Šíření koronaviru SARS-CoV-2, které začalo koncem minulého roku v čínském Wu-chanu, paralyzovalo do dosud nevídané míry normální chod společnosti v nejlidnatějším státě světa. V důsledku přísných karanténních opatření byla výrazně omezena doprava a průmyslové aktivity v Číně. Na této dvojici obrázků je srovnána koncentrace oxidu dusičitého v ovzduší v období od 1. do 20. ledna 2020, než byla vyhlášena karanténa, s obdobím od 10. do 25. února 2020, kdy byla protiepidemická opatření nejpřísnější. S klesajícím počtem nově nakažených osob a uvolňováním karantény v méně dotčených regionech se v březnu koncentrace oxidu dosičitého v Číně začala znovu zvyšovat. Srovnání vytvořené na základě měření družice Sentinel 5 zveřejnil americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA).
2020 Povodně v Austrálii
Povodně v Austrálii [15.02.2020] Nebývale ničivé požáry, které od června 2019 sužuvaly zejména jihovýchod Austrálie, vystřídal v únoru 2020 opačný extrém. Po intenzivních deštích ve státech Queensland a Nový Jižní Wales se rozvodnily řeky a zaplavily oblasti spálené v předcházejících měsících ohněm. Nejvydatnější deště za posledních 30 let sice uhasily většinu požárů, způsobily však také masivní erozi půdy. Níže položená místa zaplavila voda s bahnem. Tisíce lidí musely opustit své domovy. Meteorologové zaznamenali během jediného týdne srážkové úhrny přesahující 300 milimetrů, na některých místech 500 až 700 milimetrů. Například v Sydney od 7. do 10. února napršelo 391,6 milimetrů srážek, což odpovdá čtyřměsíčnímu srážkovému úhrnu. Na fotografii družice Landsat 8 z 10. února 2020 je rozvodněná řeka Shoalhaven v Novém Jižním Walesu. Na další fotografii pro srovnání je stejná oblast o dva týdny dříve – 25. ledna 2020.
2020 Povodně v Austrálii (srovnání)
Povodně v Austrálii (srovnání) [25.01.2020] Fotografii z 25. ledna 2020 pro srovnání. Všimněte si hnědé plochy v levé části snímku, to je oblast spálená ohněm.
2020 Následky požárů v Austrálii
Následky požárů v Austrálii [03.02.2020] Fotografie v nepravých barvách pořízená spektroradiometrem MODIS družice Aqua 3. února 2020. Na snímku jsou jasně viditelné hnědé jizvy, což jsou oblasti spálené vegetace na jihovýchodě Austrálie. Ničivé požáry v Austrálii od června 2019 do začátku února 2020 zasáhly území o rozloze 186 tisíc kilometrů čtverečních, tedy více než dvojnásobek rozlohy České republiky. Zničeno bylo téměř 6 tisíc domů. Zahynulo nejméně 34 lidí včetně tří hasičů a tří Američanů, členů posádky letadla, které pomáhalo s hašením požarů. Ohnivému živlu padla za oběť také jedna miliarda volně žijících zvířat. Do atmosféry se uvolnilo přes 300 milionů tun oxidu uhličitého. Podle klimatalogů k nebývalému rozsahu a závažnosti požárů v Austrálii přispěla značnou měrou také změna podnebí.
2020 Ničivé požáry v Austrálii
Ničivé požáry v Austrálii [01.01.2020] Jedny z nejničivějších požárů v historii zuří už několik měsíců na jihovýchodě Austrálie. Snímek družice Aqua z 1. ledna 2020 ukazuje hustým kouřem zahalené pobřeží Nového Jižního Walesu. Ohnivý živel zničil do 5. ledna už více než 2500 domů, zahynulo nejméně 25 lidí a spálena byla plocha o velikosti 6,3 milionu hektarů. Podle vědců si oheň dosud vyžádal životy asi půl miliardy volně žijících zvířat. Společným jmenovatelem rozsáhlých požárů je úmorné vedro a sucho. Teploty i na začátku ledna atakují rekordy a vystupují až na 50 stupňů Celsia. Do boje s ohněm se zapojily tisíce hasičů a vojáků. Úřady se však obávají, že dramatická situace bude pokračovat ještě celé měsíce. Devastující požáry jsou dávány do souvislosti se stále výraznějšími dopady změny klimatu. Loňský rok byl v Austrálii nejteplejší od počátku měření s odchylkou 1,52 stupě ve srovnání s normálem.
2019 Rozsáhlé požáry v Austrálii
Rozsáhlé požáry v Austrálii [04.12.2019] Rozsáhlé požáry buše na jihovýchodě Austrálie pohledem družice Suomi NPP ze 4.12.2019. Fotografie zachycuje požáry v blízkosti pobřeží v Novém Jižním Walesu a severně od hranic s Queenslandem. Od října způsobil ohnivý živel smrt nejméně šesti lidí a zničil přes 700 budov. V Novém Jižním Walesu, kde je situace nejhorší, byla spálena vegetace na ploše o velikosti 1,6 milionu hektarů. Další požáry zuří v Queenslandu, Victorii, Jižní a Západní Austrálii a Tasmánii. Hasičům se zatím na řadě míst nedaří oheň uhasit ani kontrolovat. Léto v Austrálii je suché a velmi horké, teploty tam vystupují i nad 40 stupňů Celsia. Popel pokryl pláže, voda u pobřeží podle zpráv z médií zcela zčernala. Dým z požárů také výrazně zhoršil kvalitu ovzduší, a to i ve velkých australských městech, jako je Sydney.
2019 Cyklón Kyarr nad Arabským mořem
Cyklón Kyarr nad Arabským mořem [27.10.2019] Cyklón Kyarr u Arabského poloostrova. Snímek družice Aqua z 27. října 2019. Tropická bouře, která se zformovala 24. října, dosáhla největší intenzity 27. října při rychlosti větru 250 kilometrů za hodinu a s nárazy až 305 kilometrů za hodinu. Po cyklónu Gonu z roku 2007 jde o nejsilnější tropickou bouři, jaká byla kdy zaznamenána v Indickém oceánu na sever od rovníku. Cyklón způsobil záplavy podél své trasy od Indického subkontinentu po Arabský poloostrov. Materiální škody byly hlášeny z Indie, Pákistánu, Ománu a Spojených arabských emirátů.
2019 Ústup ledovců v Alpách
Ústup ledovců v Alpách [25.08.2019] V důsledku zvyšujích se teplot na Zemi ustupují mj. také horské ledovce v Alpách. Na tomto snímku družice Landsat 8 v nepravých barvách z 25. srpna 2019 je zachycen současný stav ledovců v Montblanském masivu. Na další fotografii se nabízí pohled na stejné místo, jak jej pořídila družice Landsat 5 o 34 let dříve – 18. srpna 1985. Všechny ledovce mezitím výrazně ustoupily. V poslední době se hovoří například o ledovci Planpincieux na italské straně Alp. V letošním horkém létě ledovec ustupoval rychlostí až 50 centimetrů za den. Experti se obávají, že by mohlo dojít k odlomení kusu ledu o rozloze až 250 tisíc metrů krychlových. Úřady proto koncem září nařídily uzavřít silnici v údolí Val Ferret a evakuovat horské chaty v okolí. Podle glaciologů by alpské ledovce mohly kompletně roztát do konce tohoto století.
1985 Ústup ledovců v Alpách (srovnání)
Ústup ledovců v Alpách (srovnání) [18.08.1985] Stav ledovců v Montblanském masivu k 18. srpnu 1985. Na předchozím obrázku je srovnání se stavem k 25. srpnu 2019. Všechny ledovce za 34 let výrazně ustoupily.
2019 Hurikán Dorian u Floridy
Hurikán Dorian u Floridy [03.09.2019] Hurikán Dorian u pobřeží Floridy. Snímek družice Terra z 3. září 2019 16:15 UT. Oko hurikánu se nacházelo v blízkosti Bahamských ostrovů. 29. srpna hurikán dosáhl své nejvyšší intenzity při rychlostí větru 295 kilometrů za hodinu a tlakem vzduchu 910 milibarů ve středu bouře. Dorian se stal nejsilnějším hurikánem, jaký kdy zasáhl Bahamy (záznamy od roku 1851). Hurikán si vyžádal nejméně pět lidských životů a způsobil velké materiální škody na bahamských ostrovech Great Abaco a Grand Bahama. Zničeno nebo vážně poškozeno bylo až 11 tisíc domů.
2019 Vlna veder v Evropě
Vlna veder v Evropě [25.07.2019] Vlna veder v Evropě v létě 2019. Na obrázku teploty vzduchu 25. července 2019. Teplotní rekordy včetně absolutních byly překonány v řadě států napříč Evropou – ve Velké Británii (38,1 °C), Německu (41,7 °C), Belgii (41,8 °C), Francii (42,6 °C), Lucembursku (40,8 °C), Nizozemsku (40,7 °C) či Skotsku (31,6 °C).
2019 Písek nad Rudým mořem
Písek nad Rudým mořem [06.06.2019] Písek ze Sahary nad Rudým mořem. Snímek družice Terra ze 6. června 2019. V létě převažují na severu Afriky větry vanoucí od západu na východ, ty často zvedají velké objemy saharského písku a odnášejí ho nad Rudé moře a dále na východ.
2019 Cyklon Fani u Indie
Cyklon Fani u Indie [02.05.2019] Cyklon Fani u východního pobřeží Indie. Snímek družice Aqua z 2. května 2019. Vítr v blízkosti středu bouře dosahoval rychlosti až 215 kilometrů za hodinu, v nárazech až 250 kilometrů za hodinu. Zasažen byl severovýchod Indie a Bangladéš. Zahynulo nejméně 60 lidí, statisíce obyvatel přišly o střechu nad hlavou.
2019 Evropa v dubnu
Evropa v dubnu [06.06.2019] Část severní a střední Evropy v polovině dubna. Zatímco Skandinávii ještě z větší části pokrývá sníh, v České republice (na fotografii dole od středu do prava) leží sníh už pouze v nejvyšších horských polohách. Snímek družice Terra z 15. dubna 2019.
2019 Fytoplankton v Severním moři
Fytoplankton v Severním moři [29.03.2019] Fytoplankton v Severním moři. Jednobuněčně fotosyntetizující mikroorganismy se za příhodných podmínek rychle množí a ve vysokých počtech se volně vznášejí v povrchových vodách moří. Při pohledu z výšky vytvářejí barevné plochy v odstínech zelené a modré. Tak je tomu i na snímku družice Terra z 29. března 2019.
2019 Povodně na Mississippi
Povodně na Mississippi [25.02.2019] Rozsáhlé povodně na řece Mississippi na záběru družice Landsat 8 z 25. února 2019. Fotografie v nepravých barvách ukazuje rozvodněnou řeku v blízkosti města Memphis ve státě Tennessee (USA).
2014 Povodně na Mississippi (srovnání)
Povodně na Mississippi (srovnání) [27.02.2014] Snímek pro srovnání z 27. února 2014.
2019 Vyschlé koryto řeky Murray
Vyschlé koryto řeky Murray [01.02.2019] S rekordně vysokými teplotami a katastrofálním suchem se potýkají obyvatelé na jihu Austrálie. Na snímku družice Terra z 1. února 2019 je vidět vyschlé koryto největší australské řeky Murray.
2018 Erupce Etny na Sicílii
Erupce Etny na Sicílii [28.12.2018] Erupce Etny, pořízeno družicí Aqua 28. prosince 2018.
2018 Erupce sopky Veniaminof
Erupce sopky Veniaminof [23.11.2018] Sopka Veniaminof na fotografii družice Aqua z 23. listopadu 2018. Jedna z nejvyšších a největších sopek na Aljašském poloostrově chrlí oblak popela a sopečných plynů do výšky 4,6 kilometru. Oblak se nad Aljašským zálivem táhne do vzdálenosti 400 kilometrů.
2018 Sněhem pokryté Alpy
Sněhem pokryté Alpy [14.11.2018] Sněhem pokryté Alpy na snímku družice Aqua ze 14. listopadu 2018.
2018 Hurikán Michael u Floridy
Hurikán Michael u Floridy [10.10.2018] Hurikán Michael u pobřeží Floridy 10. října 2018 ze zorného úhlu družice GOES 16. Hurikán se stal třetím nejsilnějším hurikánem (podle tlaku ve středu bouře 919 hPa), jaký v zaznamenané historii zasáhl území USA. Rychlost větru dosahovala až 270 km/h. Zahynulo nejméně 34 lidí, z toho 19 v USA.
2018 Supertajfun Trami u Japonska
Supertajfun Trami u Japonska [25.09.2018] Supertajfun Trami u japonského ostrova Okinawa v době, kdy dosahoval maximální intenzity při rychlosti větru 260 kilometrů za hodinu.
2018 Suché léto 2018 v Evropě
Suché léto 2018 v Evropě [31.08.2018] Suché léto 2018 v Evropě. Obrázek, který vychází z údajů získaných spektroradiometrem MODIS družice Terra, ukazuje odchylky normalizovaného diferenčního vegetačního indexu (NDVI) v období od června do srpna ve srovnání s průměrem 2000 až 2013. Rekordně teplé a ve značné části Evropy také suché léto nepříznivě ovlivnilo stav vegetace v rozsáhlém prostoru od Anglie a Francie po Polsko a Českou republiku.
2018 Monzunové deště v JV Asii
Monzunové deště v JV Asii [18.08.2018] Abnormálně silné monzunové deště postihly během léta státy na jihovýchodě Asie. V indickém státě Kérala po extrémních deštích vyhnala velká voda z domovů milióny obyvatel, stovky lidí zahynuly, poškozeno bylo více než 50 tisíc domů. Záplavy byly nejhorší od roku 1924. V Myanmaru bylo kvůli nejhorším záplavám za posledních 30 let evakuováno 150 tisíc obyvatel. Obrázek ukazuje srážkové úhrny podle satelitních měření v oblasti od Pákistánu po Laos a Thajsko v období od 19. července do 18. srpna 2018.
2018 Fytoplankton ve Finském zálivu
Fytoplankton ve Finském zálivu [31.08.2018] Kvetoucí fytoplankton ve Finském zálivu, který je součástí Baltského moře. Snímek družice Landsat 8 z 18. července 2018. Stále častější a masivnější šíření fytoplanktonu spolu s oteplováním vody v Baltském moři ohrožuje existenci řady druhů ryb a dalších organismů v této oblasti. Množení vodních řas a sinic snižuje obsah kyslíku ve vodě a způsobuje vznik tzv. mrtvých zón, jejichž rozloha se letos odhaduje na 70 tisíc kilometrů čtverečních. Podle vědedeckých studií je hladina kyslíku v Baltském moři v současnosti nejnižší za posledních 1500 let.
2018 Hurikán Chris u USA
Hurikán Chris u USA [10.07.2018] Hurikán Chris u východního pobřeží USA, záběr družice Suomi NPP z 10. července 2018.
