Paleocensko-eocénské teplotní maximum před 55 miliony lety, kdy se během relativně krátkého časového rozmezí (v řádu několika stovek nebo tisíců let) oteplilo o 5 až 8 stupňů Celsia, bylo obdobím velkého vymírání. Náhlou teplotní změnu zdůvodňuje většina teorií vyšší koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Jak ukázala studie britských a amerických vědců, z rašelinišť se tehdy uvolnil metan, což zřejmě přispělo k zesílení globálního oteplování. Biogeochemická reakce mokřadních ekosystémů na vyšší teploty je varováním před podobnou odezvou v budoucnosti. Studii britských a amerických vědců představil 20. září 2007 časopis Nature.
Výzkumníci provedli geochemickou analýzu usazenin z prastarého mokřadu Cobham Lignite. Toto místo se nachází v hrabství Kent na jihovýchodě Anglie a objeveno bylo během ražení tunelu pod kanálem La Manche. Z rozborů vyplynulo, že na počátku teplotního maxima v třetihorách podstatně přibylo metanotrofních bakterií. Teplé a vlhké počasí pravděpodobně urychlilo rozklad rostlinného materiálu. Pokud metan ve stejné míře unikal i z ostatních mokřadů, dá se předpokládat, že to prohloubilo klimatické změny.
„Před 55 miliony lety vyvolaly masivní úniky metanu do atmosféry významné globální oteplování. Je pravděpodobné, že toto oteplování a s tím spojená změna podnebí měly za následek změnu enviromentálních podmínek a to pak vedlo k dalšímu zvýšení emisí metanu,“ řekl jeden z autorů studie Richard Pancost z univerzity v Bristolu.
„Metan je mnohem silnější skleníkový plyn než oxid uhličitý, takže velký a rychlý únik metanu z mokřadů by znamenal obrovskou a rychlou pozitivní zpětnou vazbu,“ komentoval výsledky výzkumu Dave Reay z univerzity v Edinburghu.
V bažinách je vázáno mnoho miliard tun uhlíku a mluví se o tom, že stoupání teplot může už v tomto století vyústit v podobnou zpětnovazební smyčku.
„Mnoho metanu v mokřadech se uvolňuje při mikrobiální aktivitě. Oteplování nebo více dešťových srážek by mohly prostřednictvím mikrobiální činnosti produkci metanu urychlit,“ připustil Dr. Pancost.
Několik dní před zveřejněním studie ruští experti upozornili, že z rozmrzajícího permafrostu na Sibiři už metan uniká (K tomu viz článek Zimov: Tání permafrostu na Sibiři se stává globální hrozbou.
„Naše měření objevila v bažinách na východě Sibiře místa s emisemi metanu,“ řekl pro National Geographic Sergej Kirpotin ze Státní univerzity v Tomsku. „Zamrzlá rašeliniště bývala pokrytá bílým lišejníkem, který odrážel sluneční záření. Nyní je zde více hnědé povrchové vody, která se otepluje a způsobuje úniky metanu… Situace je opravdu vážná a vyžaduje naléhavé šetření.
Zdroje:
– Bristol University (19.09.2007, Ancient British bog provides clue to global warming)
– Nature (20.09.2007, Increased terrestrial methane cycling at the Palaeocene–Eocene thermal maximum)
– BBC News (19.09.2007, Bog helps build climate insights)
– EcoMonitor (27.09.2007, National Geographic: Úniky metanu z bažin zrychlily dávné globální oteplování)
– Wikipedia (Paleocene-Eocene Thermal Maximum)
Další články v rubrice:
- Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v roce 2019, letošní pandemie ovlivní další růst jen minimálně
- Vědci varují před masivním únikem metanu z permafrostu v Arktidě
- Globální emise oxidu uhličitého kvůli pandemii koronaviru výrazně poklesly
- Koncentrace oxidu uhličitého se meziročně zvýšila o 3,3 ppm
- Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla v roce 2015 úrovně 400 ppm
- Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře se stále zvyšuje
- Yellowstonský supervulkán soptil častěji, ale s menší intenzitou
- Ruská vláda se obává katastrofy způsobené rozmrzáním permafrostu
- Za náhlou změnou podnebí před 635 milióny roky může zřejmě metan
- Ze Severního ledového oceánu začal unikat metan
