Dvojice družic GRACE-FO (Gravity Recovery and Climate Experiment Follow-On) obíhá Zemi po polární dráze ve výšce 490 kilometrů. Družice se pohybují rychlostí přes 27 tisíc km/hod a měřením přesné vzdálenosti mezi sebou (kolem 220 km) pomocí mikrovln a laseru umožňují určovat odchylky v zemském gravitačním poli. Díky tomu mohou vědci sledovat úbytek ledu v Grónsku a Antarktidě, stoupající hladinu oceánů, posuny v zemské kůře, změny v rozložení podpovrchové vody, apod.
Tání ledu však rozhodně neprobíhá konstatní rychlostí a meziroční výkyvy v různých regionech mohou být a také bývají značné. Například v letech 2016 až 2018 měl Západoantarktický ledový štít pozitivní hmotnostní bilanci díky masivní akumulaci sněhu ve vnitrozemí. Naopak tání v prostoru Východoantarktického ledového štítu ve stejném období převážilo nad přírůstkem ze sněhových srážek a pevninského ledu tam ubylo, stejně tak i v Antarktidě jako celku.
I přes uvedenou variabilitu je trend jasný a s postupujícím globálním oteplováním ani jiný být nemůže. Led z pevninských ledovců na obou polokoulích mizí a mořská hladina se zvyšuje.
Za poslední století se průměrná úroveň oceánů zvýšila o necelých 20 centimetrů. To se nemusí zdát mnoho. Ale se zrychlujícím se oteplováním zrychluje také tempo zvyšování mořské hladiny.
Podle nedávno zveřejněné studie britských vědců roztálo na Zemi mezi lety 1994 a 2017 28 bilionů tun ledu. Takové množství by stačilo na pokrytí celého Spojeného království Velké Británie a Severního Irska vrstvou ledu o tloušťce 100 metrů.
58 procent z celkového úbytku ledu připadá na severní polokouli, 42 procent na polokouli jižní.
Ledový blok odlamující se od čela Getzova šelfového ledovce v západní Antarktidě. Tento proces se nazývá telení ledovců. Fotografie z 5.11.2016 — NASA/Jeremy Harbeck.
Rychlost úbytku ledu se podle autorů studie zvýšila z 0,8 bilionu tun ledu za rok v 90. letech na 1,3 bilionu tun v roce 2017.
Úbytek 7,6 bilionu tun za celé sledované období připadá na mořský led v Arktidě a 6,5 bilionu tun na šelfový led v Antarktidě, úbytek mořského ledu v Jižním oceánu dosáhl 0,9 bilionu tun. Mizející mořský led a šelfové ledovce sice ke zvyšování mořské hladiny nepřispívají, jejich ztráta však mimo jiné urychluje oteplování v polárních oblastech, protože místo bílé plochy ledu, která odráží sluneční záření, stoupá podíl otevřeného moře s tmavším a sluneční energii více absorbujícím povrchem.
Horské ledovce, kterých je na Zemi přes 215 tisíc, ztratily mezi lety 1994 až 2017 6,1 bilionu tun ledu. Úbytek u pevninského ledového příkrovu v Grónsku činil do roku 2017 3,8 bilionu tun a ledové štíty v Antarktidě přišly o 2,5 bilionu tun ledu. Voda z těchto zdrojů zvýšila průměrnou hladinu světových oceánů ve sledovaném období o 3,5 centimetru. (Cca 42 procent z nárůstu je přičítáno teplotní roztažnosti vody.)
Autoři studie upozornili, že ztráta ledu z pevninských ledovců nabírá na rychlosti, s jakou pracují jen horší zvažované scénáře Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC).
Poslední zvláštní zpráva IPCC z roku 2019 odhaduje možné zvýšení mořské hladiny v tomto století na 30 až 110 centimetrů, což znamená, že oproti předchozím zprávám je výhled méně optimistický. Mnoho vědeckých studií předpovídá ještě dramatičtější vývoj, podle některých by se mohla hladina do roku 2100 zvednout v průměru až o 270 centimetrů. A dlužno dodat, že i podle konzervativních odhadů každé zvýšení globální teploty o jeden stupeň Celsia povede v delším časovém horizontu kolem 2 tisíc let k vzestupu mořské hladiny o 2,3 metru.
Změna hmotnosti pevninského ledovce v Antarktidě od dubna 2002 do listopadu 2020 v miliardách tun. Srovnání se stavem v dubnu 2002. Od dubna 2002 do listopadu 2020 se hmotnost pevninského ledovce v Antarktidě snížila o 2,587 bilionu tun (v průměru o 149 miliard tun za rok). Satelitní měření neprobíhala v období od července 2017 do května 2018.
Změna hmotnosti Grónského ledového příkrovu od dubna 2002 do listopadu 2020 v miliardách tun. Srovnání se stavem v dubnu 2002. Od dubna 2002 do listopadu 2020 se hmotnost pevninského ledovce v Grónsku snížila o 4,920 bilionu tun (v průměru o 278 miliard tun za rok). Satelitní měření neprobíhala v období od července 2017 do května 2018.
Změna globální průměrné výšky mořské hladiny v letech 1900 až 2020. Údaje do roku 1992 vycházejí pouze z lokálních mareografických měření. Od roku 1993 se využívají oceánografické družice vybavené výškoměry. V období let 1900 až 1930 stoupala mořská hladina v průměru o 0,6 milimetru za rok. Mezi lety 1930 až 1992 se tempo zvýšilo na průměrných 1,4 milimetru za rok. Od roku 1993 se hladina světového oceánu zvyšuje v průměru o 3,4 milimetru za rok (dle údajů CNES/AVISO).
Zdroje:
– Columbia University (Makiko Sato & James Hansen) (Ice Sheet)
– NASA (Climate – Ice Sheets)
– Columbia University (Makiko Sato & James Hansen) (Sea Level)
– NASA/PO.DAAC (Integrated Multi-Mission Ocean Altimeter Data for Climate Research)
– Ohio State University (01.02.2021, Antarctica’s ice melt isn’t consistent, new analysis shows)
– Geophysical Research Letters (11.12.2020, Complex Patterns of Antarctic Ice Sheet Mass Change Resolved by Time‐Dependent Rate Modeling of GRACE and GRACE Follow‐On Observations)
– The Cryosphere (25.01.2021, Review article: Earth’s ice imbalance)
– University of Leeds (25.01.2021, Global ice loss increases at record rate)
– IPCC (25.09.2019, Choices made now are critical for the future of our ocean and cryosphere)
– Wikipedia (Sea level rise)
– Wikimedia Commons (05.11.2016, Soon to be iceberg)
– NASA (GRACE FO)
Další články v rubrice:
- Minimální rozloha mořského ledu v Antarktidě byla letos třetí nejnižší v histori sledování
- Maximální roční rozloha mořského ledu v Arktidě byla v roce 2023 pátá nejnižší od začátku sledování
- Rozloha mořského ledu v Antarktidě poklesla na rekordní minimum
- Minimální rozloha mořského ledu v Arktidě v roce 2022
- Rozloha mořského ledu na severní polokouli dosáhla letošního minima
- Rozloha mořského ledu v Arktidě se blíží svému letošnímu minimu
- 21. března měl mořský led v Arktidě maximální letošní rozlohu 14,77 mil. km2
- Jehličnaté lesy v Grónsku? Ledový příkrov v minulosti opakovaně mizel, dokazuje studie
- Rozloha mořského ledu v Arktidě je na nejnižší úrovni od rekordu v roce 2012
- Rozloha mořského ledu v Arktidě poklesla na druhé nejnižší minimum od začátku satelitního sledování
