mapa stránek || vyhledávání

Modro-zelená infrastruktura změní podobu měst. Pokud ji budeme umět vytvořit

Do života měst se postupně zavádějí opatření modro-zelené infrastruktury. Ne příliš systémově, ale města si alespoň zkoušejí jednotlivé prvky, které umožňují adaptovat jejich prostředí na změnu klimatu. A modro-zelená infrastruktura (MZI) má v přizpůsobování měst klimatu zásadní roli. Vystavět vědomostní základy tohoto systémového opatření se pokoušejí odborníci v projektu „Počítáme s vodou“, který tentokrát přinesl online seminář.

Virtuální prostor umožnil účast většího množství zájemců, i když nebyl první volbou, ale náhradou za plánovaný seminář v Mostě, který se nemohl uskutečnit kvůli koronavirové pandemii. Spolupráci města Most a Nadace Proměny Karla Komárka bylo možné využít i v online prostředí.

Na programu byly následující témata:

  • Zásady hospodaření s dešťovou vodou a legislativa (David Stránský)
  • Zásady zelené infrastruktury (David Hora)
  • Zásady modrozelené infrastruktury – HDV (Jiří Vítek)
  • Hospodaření s dešťovou vodou v projektech Rehwaldt Landscape Architects (Richard Labanc a Eliška Nováková)

Účastníci měli možnost dozvědět se nejenom nejnovější poznatky, ale také informace o praktických zkušenostech se zaváděním systémových opatření MZI do života měst a využívání dotací na tato opatření.

Zásady hospodaření s dešťovou a vodou legislativa (prezentace ke stažení ZDE).

David Stránský z fakulty stavební ČVUT v Praze představil legislativu, která hospodaření s dešťovou vodou v urbanizovaném prostředí upravuje. Urbanizace je jednou z příčin změn přirozeného vodního režimu. A důsledky tohoto jsou umocněny klimatickými změnami jako vyšší teplota ovzduší, snižování zásob podzemních vod, přetěžování jednotné kanalizace atd. Snahou přírodě blízkého hospodaření s dešťovou vodou (HDV) je napodobit přirozené odtokové charakteristiky míst před urbanizací (výpar, vsakování, akumulace a decentrální způsob odvodnění). Obecným cílem HDV je vytvořit rámec, který umožní zlepšení vodního režimu urbanizovaných území za účelem jejich adaptace na změnu klimatu a zvýšení kvality života v nich. Dobře funkční HDV by mělo fungovat pro všechny typy srážkové aktivity. Opatření ve vybavenosti staveb mohou být například zelené střechy, akumulace a retence, využívání vod, propustné a polopropustné povrchy, vsakování vody do půdních vrstev atd. Opatření ve vybavenosti obcí mohou být například vodní plochy, plošné vegetační prvky, dodatečné retenční prostory atd.

Dalším bodem přednášky bylo právní prostředí HDV jak na úrovni evropské, tak české. Evropský právní rámec vychází z Rámcové směrnice o vodách 2000/60/ES. V České republice je právní rámec HDV zmiňován v Plánech hlavních povodí ČR, Politice územního rozvoje ČR, Národním plánu povodí Labe, Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národním akčním plánu Strategii přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR. V rámci tohoto byl v roce 2019 vydán „Akční plán hospodaření se srážkovými vodami v urbanizovaných územích“, jehož zpracovatelem byla Asociace pro vodu ČR (CzWA). Dále je právní rámec HDV uveden i ve Vodním zákoně (§5, odst. 3, 254/2001 Sb.) a ve stavebním zákoně (resp. Vyhláška 501/2006 Sb.). V metodických nástrojích HDV – ČSN 75 9010 a TNV 75 9011 je rozebraná přípustnost a proveditelnost – vsakování, odvodnění do povrchových vod, odvodnění do jednotné kanalizace. Pro zlepšení situace je potřeba motivace a osvěta.
 

Obr. 1 – Výčet důsledků, které sebou rostoucí urbanizace přináší. Zdroje: Prezentace D. Stránský.

 

Obr. 2 – Výčet strategických cílů hospodaření s dešťovou vodou. Zdroje: Prezentace D. Stránský.

 

Obr. 3 – Ukázka opatření v rámci „Technické infrastruktury“ a „Modrozelené Infrastruktury“. Zdroje: Prezentace D. Stránský.

 

Zásady zelené infrastruktury (prezentace ke stažení ZDE).

Arborista David Hora ze společnosti Treewalker promluvil o zásadách zelené infrastruktury, především o tom, jak zeleň do měst správně včlenit. V minulosti byla zelená infrastruktura oceňována zejména pro své estetické, kulturně – sociální a rekreační funkce. A dnes převažují adaptační cíle. Je potřeba si uvědomit, že zelená i modrá infrastruktura, pokud je správně implementovaná, pracuje pro nás. Pojem infrastruktury odkazuje na funkce a služby, které zelená infrastruktura společnosti přináší.

Naším požadavkem by mělo být mít ve městě funkční stromy. Funkčnost stromů je daná jak objemem koruny stromu, tak kvalitou olistnění jednotlivých stromů. Cílem je nikoli mít ve městě více stromů, ale mít ve městě více stromů, které fungují.

Prvky zelené infrastruktury patří mezi jedny z mála opatření, u kterých po jejich dokončení hodnota a efektivnost služeb vzrůstá s postupujícím časem. Výhoda zelené infrastruktury spočívá v tom, že je založena na samo obnovovacích procesech. Jedním z hlavních principů MZI je maximální využití přírodních a trvale udržitelných procesů, které doplňujeme o technické prvky pro maximalizaci přirozených funkcí.

Mezi nejvýznamnější prvky zelené infrastruktury patří trávník, vegetační střecha a stromy. Mezi opatření na podporu MZI patří:

  • managementová opatření (péče),
  • komplexní řešení (realizace prvků MZI),
  • systémová opatření (nastavení procesů).

Systémová opatření na podporu MZI zapojují managementová a komplexní opatření do kontextu celého sídelního útvaru a definují kvalitativní a kvantitativní parametry jednotlivých opatření v rámci strategických cílů daného sídelního útvaru.
 

Obr. 4 – Nejvýznamnější prvky zelené infrastruktury včetně příkladů. Zdroje: Prezentace D. Hora.

 

Obr. 5 – Stromy jsou velmi důležité v městské zástavbě. Na obrázku jsou znázorněny důležité funkce stromu. Zdroje: Prezentace D. Hora.

 

Zásady modrozelené infrastruktury – HDV (prezentace ke stažení).

Jiří Vítek ze společnosti JV PROJEKT VH se zabýval problematikou modrozelené infrastruktury z pohledu jejího projektanta. Základem adaptace na změnu klimatu ve městě je změnit náš vztah k vodě a zeleni. Je pro to ale potřeba politická vůle a zájem společnosti. Městu pomáhá vytvořit si koncepční dokument a hledat motivaci ho naplňovat.

K implementaci MZI je potřeba účinného nástroje – koncepční dokument:

  • ve kterém budou zkoordinovány právní a technické předpisy ČR,
  • který bude projednán se všemi dotčenými organizacemi a orgány,
  • který bude mít status závazného dokumentu pro město a zajistí vymahatelnost systémových opatření MZI.

V Česku vzniká řada nefunkčních koncepčních dokumentů, které bohužel neposkytují státní správě účinný podklad, kterým by se mohla řídit.

Jiří Vítek vidí jeden z problémů ve stavebnictví, a to v prostorové normě, která nepočítá se zelení. Není v ní uvedená poloha zeleně ani vztah k objektům zadržujícím vodu.

V rámci prezentace představil jedno z nových technických řešení, kterým jsou TTE panely, jakožto inovativní materiál na zpevněné plochy umožňující zasakovat dešťovou vodu, včetně příkladu realizací. TTE panely (TTE Grün a TTE Pflaster) jsou zasakovací rošty, viz fotografie níže. Tyto zasakovací rošty mají řadu výhod oproti použití tradičních materiálů na
zpevněné povrchy. Výměna nepropustných povrchů za propustné je nyní součástí dotační výzvy “Velká dešťovka”.

Dále „PLÁN ADAPTACE NA ZMĚNU KLIMATU PROSTŘEDNICTVÍM MODROZELENÉ INFRASTRUKTURY“, jehož obsahem je:

A. koncepce hospodaření s dešťovou vodou,
B. stanovení a vyhodnocení požadované míry bezpečnosti,
C. městské stavební standardy integrované s MZI,
D. adaptační indikátory MZI,
E. metodická příručka pro aplikaci MZI.

V tomto plánu Jiří Vítek a jeho tým zapracoval všechny své doposud získané zkušenosti, jak může MZI pomoc při adaptaci na změnu klimatu. Jednotlivé body si zaslouží bližší komentář:

ad A: Principy HDV lze účinně aplikovat pouze systémově. Zavedení tohoto univerzálního systému je nutné aplikovat se znalostí konkrétních podmínek.

ad B: Simulace srážkoodtokového děje dle principů HDV ukáže účinnost opatření na stokové síti. Historické řady dešťů je nutné doplnit předpokládaným vývojem klimatu.

ad C: Městské stavební standardy (MSS) koordinují právní i technické předpisy. Projednání MSS se všemi dotčenými orgány a organizacemi nastaví jednotný přístup pro výstavbu na katastru
města. MSS by měly směřovat k nastavení měřítka účinnosti modro-zelené infrastruktury.

ad D:

  • index MZI (iMZI) – vyjádření evapotranspirační efektivity zeleně a účinnosti HDV
  • mapa iMZI – nastavení min. efektu MZI podle typu zástavby – každá ulice bude mít svůj min. iMZI

A následné vyhodnocení účinnosti MZI.

Ad E: Když už víme, co chceme, a existuje politická vůle, je velmi důležité, aby měli aktéři po ruce nástroj pro účinné zavádění opatření MZI.

Odborníci zapojení do vytváření tohoto plánu sestavili i katalog opatření, kde je na příkladech uvedeno, jak má takové opatření vypadat.
 

Obr. 6 – Zasakovací panely TTE. Zdroje: Prezentace J. Vítek.

 

Obr. 7 – Ukázka správného pěstování stromů v uličním profilu. Zdroje: Prezentace J. Vítek.

Obr. 8 – Možná technická řešení z katalogu opatření (ukázka na příkladech). Zdroje: Prezentace J. Vítek.

 

Využití systémů Hospodaření s Dešťovou Vodou v koncepčních úlohách společnosti CHEVAK

V praktické části, představili architekti Richard Labanc a Eliška Nováková z Rehwaldt Landscape Architects projekt znovuzrození parku Střed v Mostě (prezentace ke stažení ZDE) a revitalizaci Masarykova náměstí v Mnichově Hradišti (prezentace ke stažení ZDE).

Park Střed v Mostě je v současné době ve fázi studie. Autoři se inspirovali z urbanistických vztahů v okolí parku, současnou starou zástavbou ve městě Most a lidskou činnosti v této oblasti (důlní činnost). Snahou projektantů bylo oživit i okrajové části parku, vodní prvky zachovali, pouze je zmenšili. V okolí vodního prvku je kavárna a podium, obojí s vegetační střechou. Dále se zde nachází multifunkční hřiště v blízkosti multifunkční haly (stávající). V parku budou mimo jiné travnaté plochy, stromy a květnaté louky. Zvažuje se i vybudování studny v blízkosti kavárny. Dále se zde nachází kaskády a průlehy, kde se může dešťová voda zasakovat.

Obr. 9 – Vizualizace – pohled shora. Zdroje: Prezentace E. Nováková.

 

Obr. 10 – Ukázka řešení zeleně v parku. Zdroje: Prezentace E. Nováková.

 

Revitalizace Masaryková náměstí v Mnichově Hradišti má dvě etapy, a to severní a jižní. Jedna etapa se v současné době již realizuje. Z části plochy náměstí (6000 m²) je dešťová voda sváděna ke kořenům stromů a ze zbylé části plochy náměstí je dešťová voda zasakovaná přímo, mimo jiné díky volbě propustné dlažby.

Obr. 11 – Vizualizace náměstí jak bude vypadat po revitalizaci. Zdroje: Prezentace R. Labanc.

 

Obr. 12 – Znázornění vsakování v zájmové lokalitě – náměstí. Zdroje: Prezentace R. Labanc.

 

Obr. 13 – Příklady/ ukázky použitých materiálu na zpevněné povrchy rekonstruovaného náměstí. Zdroje: Prezentace R. Labanc.

 

Obr. 14 – Foto z realizace I. etapy, které již probíhá. Zdroje: Prezentace R. Labanc.

 

V závěrečné debatě s přednášejícími měli účastníci možnost pokládat dotazy a dozvědět se více o připravované mezinárodní konferenci POČÍTÁME S VODOU 2021 – SYSTÉM MODRO-ZELENÉ INFRASTRUKTURY JAKO INVESTICE DO MĚST. Konference proběhne ve čtvrtek 11. 2. 2021 (9:00-15:00) online. Podrobnosti o programu naleznete na stránkách:
https://www.pocitamesvodou.cz/akce/konference/
 

Autor: Ing. Silvie Drabinová

Článek vznikl díky projektu „Počítáme s vodou“ www.pocitamesvodou.cz.
 

Další články v rubrice:

6.2.2021

Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).

Chcete-li podpořit fungování těchto stránek, můžete si koupit knihu či jiné zboží z nabídky Knihkupectví Gnosis.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference