James Lovelock (88 let) je britským vědcem a autorem teorie Gaia. Jakožto člověk, který vystudoval medicínu a přes 40 let zkoumal zdravotní stav naší planety, se cítí kvalifikovaný na to, aby určil její diagnózu. Podle něj svět, tak jak ho známe dnes, přestane existovat. Procesy nastartované lidskou činností jej změní k nepoznání. Znečištění, přelidnění a emise uhlíku dostaly citlivé zemské regulační systémy za hranici, odkud není návratu. Katastrofa je nevyhnutelná. Můžeme ji nanejvýš oddálit.

Všechno jsme si to způsobili sami, tvrdí Lovelock. Tu pomyslnou spoušt jsme stiskli my, my jsme rozhodli o směru, jakým jsme se vydali.

Do roku 2020 se sucho a extrémní počasí stanou samozřejmostí. Na lidstvo dolehne tíha všeobecné devastace. Do roku 2040 se do Evropy rozšíří Sahara a většina kontinentu nebude obyvatelná. Části Londýna a dalších velkých měst zatopí moře. Jinde na Zemi to nebude o nic lepší. Čeká nás stěhování národů, hladomory a epidemie. Populace bude rychle klesat. Koncem století se ztenčí asi na 500 milionů lidí soustředěných v klimaticky snesitelných zónách kolem pólů.

Prognózy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) jsou chybné. Zorný úhel odborníků je totiž příliš úzký a omezený.

„V IPCC jsou převážně lidé specializovaní na fyziku atmosféry. Jsou dobří v předpovídání počasí, avšak nejsem si jist, že by zrovna vynikali v předpovídání budoucnosti Země,“ prohlásil Lovelock. „Stejně tak biologové, kteří by s nimi měli spolupracovat, pracují odděleně a sepsali dokument Hodnocení ekosystémů na přelomu tisíciletí (Millennium Ecosystem Assessment) a ten je úplně odlišný od závěrů IPCC a věnuje se většinou biodiverzitě a podobným věcem.“

Vědci si myslí, že ještě máme šanci na úspěch. Ve skutečnosti ji nemáme, o našem osudu už bylo rozhodnuto. Volání po ekologii a změně životního stylu je marné. Nemůžeme zabránit katastrofě, to je falešná iluze, míní Lovelock. „Na to je příliš pozdě,“ pokračoval. „Možná, kdybychom něco začali dělat tak v roce 1967, mohlo to pomoci. Ale teď už nemáme čas. Všechny ty obvyklé zelené fráze jako ‚trvale udržitelný rozvoj‘, jsou, domnívám se, jen prázdná slova. Mnoho lidí za mnou chodí s tím, že tak přece nemůžu mluvit, protože bychom propadli nečinnosti. Ale já říkám – naopak, ukazuje nám to hodně věcí, jež bychom měli vykonat. Ovšem není to ten druh činnosti, který chcete dělat vy.“

James Lovelock není příznivcem ekologických aktivistů. Na otázku, jestli třeba omezil počet letů letadlem, odpovídá, že ne. A co recyklace? To je téměř jisté plýtvání časem a energií. Zákaz plastových sáčků? Tak to je na první pohled dobrá myšlenka. Ale pro mne je to jen nové přeskupení lehátek na Titanicu. Obnovitelná energie? „Větrné elektrárny!? Och, ne! To není žádná cesta. Můžete těmi zatracenými krámy osázet celou krajinu, můžou jich být třeba milióny, ale je to jen ztráta času. Nikdy nemůžete získat dost energie z větru, abyste udrželi v chodu společnost, jako je ta naše,“ reagoval Lovelock. Hloupost lidí podle něj nezná mezí. Takzvaný ‚zelený životní styl‘ je jen ‚okázalé velkohubé gesto‘.

„Vidím to pořád,“ konstatoval suše. Lidi jen chtějí pokračovat v tom, co dělají. Chtějí, aby všechno fungovalo normálně dál. Tvrdí – ano, před námi je problém, ale nechtějí nic měnit. Přitom už všem teče do bot. Místo větrných turbín bychom měli plánovat, jak přežít. Naší nadějí není návrat do lůna přírody, jak hlásají někteří blouznivci, ale vývoj nových technologií. Jen jaderná energetika dokáže vyřešit problém s energií. Těžko řešitelným problémem je jídlo. „Možná se budou syntetizovat potraviny. Nevím. Syntetizovat potraviny není žádný šílený vizionářský nápad, můžete to koupit v Tescu, jmenuje se to Quorn. Není to chuťově dobré, ale lidi to kupují. Dá se na tom přežít.“

Je však jen malá pravděpodobnost, že bychom potřebné technologie vyvinuli včas. „Lidé předpovídají armageddon od nepaměti, ale teď je to fakt,“ pokýval hlavou Lovelock. K tomu, že už nemůžeme situaci zvrátit, jsem dospěl definitivně v roce 2004. Nejsem škarohlíd. Jsem optimista, věřím, že na má slova dojde, dodal ironicky.

I kdybychom se uchýlili k extrémnímu řešení a pokusili se ve stratosféře vytvořit vrstvu z částic aerosolů, která by odrážela část slunečního záření, nijak zásadně by nám to nepomohlo. Získali bychom tím odklad o několik dekád, víc ne.

Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že to, co děláme, je i přes všechny tragické důsledky nicotné ve srovnání s tím, co všechno se už odehrálo v minulosti. Země je silná a odolná, takže si s těmito problémy poradí. Gaia je ohromný seberegulující organismus, jenž v sobě spojuje geosféru, biosféru i atmosféru. Existovala už dávno před námi a lidé jsou její součástí. Měli bychom si to uvědomit, abychom poznali své místo ve vesmíru. Čeká nás nejistá budoucnost, ale Gaia bude žít dál.

Procházíme přelomovým obdobím, podobně, jako tomu bylo v letech 1938-39, kdy jsme stáli na prahu globální krize. „Všichni jsme věděli, že se stane něco hrozného, ale nevěděli jsme, co proti tomu můžeme dělat.“ Historie se opakuje. „Užívejte život, dokud můžete. Protože budete-li mít štěstí, budete mít tak dvacet let, než začne být pořádné dusno.“

„Od doby, kdy na Zemi přišli lidé, došlo k sedmi velkým katastrofám. Byly srovnatelné s tím, co se stane nyní. Myslím si, že tyto události oddělují zrno od plev. Nakonec tady bude člověk, který své planetě opravdu rozumí a bude s ní žít v souladu. To je pramen mého optimismu,“ uzavřel Lovelock.

Zdroje:
– CNN (18.04.2008, Gaia straits: Planetary doctor says condition terminal)
– The Guardian (01.03.2008, James Lovelock: ‚Enjoy life while you can: in 20 years global warming will hit the fan‘)
– Britské listy (03.03.2008, James Lovelock: Ekologická katastrofa je nevyhnutelná, užívejte si života, pokud to ještě jde)
– Wikipedia (James Lovelock)
– Wikipedia (Teorie Gaia)

Další články v rubrice:

• Rekordně teplý únor v Evropě
• Minimální rozloha mořského ledu v Antarktidě byla letos třetí nejnižší v histori sledování
• Rok 2023 byl s teplotní odchylkou 1,18 stupně nejteplejší v historii
• První čtvrtletí 2023 s teplotní odchylkou 1,04 stupně Celsia
• Maximální roční rozloha mořského ledu v Arktidě byla v roce 2023 pátá nejnižší od začátku sledování
• Cyklon Freddy překonal několik rekordů
• Rozloha mořského ledu v Antarktidě poklesla na rekordní minimum
• Rok 2022 byl s odchylkou 0,86 stupně šestý nejteplejší od roku 1880
• Minimální rozloha mořského ledu v Arktidě v roce 2022
• První polovina roku 2022 byla v Asii druhá nejteplejší od začátku sledování