Magnetické pole slunce a sluneční vítr, které vytvářejí jakýsi štít chránící sluneční soustavu před kosmickým zářením, zeslábly během současného velmi slabého slunečního cyklu (nejslabšího za poslední století) na rekordně nízké hodnoty, nejnižší za celou dobu sledování. K Zemi tak proniká více kosmického záření než v minulých dekádách. Měření pomocí meteorologickýh balónů ve stratosféře prokázalo zvýšení radiace (záření beta a gama) od ledna 2015 do března 2018 o 13 procent.
Silnější bombardování zemské atmosféry proudy vysokoenergetických částic může mimo jiné ovlivnit podnebí na Zemi. Podle některých vědeckých studií totiž podněcuje tvorbu oblačnosti. Jiné studie dávají například do souvislosti kosmické paprsky a výskyt srdečních arytmií v lidské populaci.
S klesající sluneční aktivitou klesá i množství slunečního záření dopadajícího na Zemi. Přestože jde o nepatrnou změnu o cca jednu desetinu procenta, při déle trvajícím snížení by takový pokles nepochybně měl určitý vliv na klimatický systém. I kdyby nás však v tomto století opravdu čekalo dlouhé období nízké sluneční aktivity, jak předpovídají někteří odborníci, nebo kdyby dokonce nastalo velké sluneční minimum srovnatelné s Maunderovým minimem v 17. a 18. století, celkový ochlazující účinek na podnebí by asi nebyl příliš významný, podle propočtů klimatologů jen kolem jedné desetiny stupně Celsia, což by rozhodně nemohlo zvrátit ani zpomalit globální oteplování. Výraznější by však mohly být klimatické změny v některých regionech, jako je severní Evropa nebo východ USA a Kanady.
Zdroje: Spaceweather.com, SPACE WEATHER ARCHIVE, Wiley Online Library, NOAA/NWS/SWPC, Makiko Sato & James Hansen – Solar Irradiance
Další články v rubrice: