mapa stránek || vyhledávání

Oceánská cirkulace v Atlantiku slábne, pokles nemá obdoby za posledních nejméně 1 až 2 tisíce let

Atlantická meridionální cirkulace (Atlantic Meridional Overturning Circulation, AMOC), jeden z hlavních systémů hlubokomořských proudů na naší planetě, přerozděluje tepelnou energii z nižších do vyšších zeměpisných šířek na severní polokouli a má zásadní regulační funkci na zemské podnebí. Mezinárodní studie, která pomocí proxy dat rekonstruovala vývoj AMOC přibližně od roku 400 našeho letopočtu, dospěla k závěru, že po dlouhém a relativně stabilním období došlo ve druhé polovině 19. století k počátečnímu oslabení a v 60. letech 20. století k dalšímu ještě výraznějšímu poklesu v intenzitě proudění. I přes krátkodobé oživení patrné ještě v 90. letech 20. století je pokles probíhající znovu od poloviny prvního desetiletí 21. století největší přinejmenším za posledních 1 až 2 tisíce let.

Atlantická meridionální cirkulace je velmi důležitá pro charakter počasí v Evropě a její slábnutí má už nyní své důsledky. Souvisí také s rychlejším zvyšováním hladiny oceánu na východním pobřeží Severní Ameriky a s výskytem oblasti chladnějších povrchových vod v severním Atlantiku.

„Systém Golfského proudu funguje jako obrovský dopravníkový pás, který transportuje teplou povrchovou vodu z rovníku na sever a posílá studenou hlubinnou vodu s nízkým obsahem soli zpět na jih. Takto je v pohybu téměř 20 milionů metrů krychlových vody za sekundu, což je téměř stokrát více, než jaký je průtok Amazonky,“ vysvětlil Stefan Rahmstorf, spoluautor studie z Institutu pro zkoumání změn klimatu v německé Postupimi. Předchozí výzkum Rahmstorfa a jeho kolegů prokázal oslabení AMOC asi o 15 procent od poloviny 20. století.

Zpomalení termohalinní cirkulace v Atlantiku je v souladu s tím, co předpovídali klimatické modely. Globální oteplování s sebou nese i vyšší srážky v Grónsku a rychlejší odtávání ledu z ledového příkrovu. Silný proud teplé a slané vody z jihu, která se cestou na sever ochlazuje a houstne, klesá poblíž Grónska do hlubších vrstev a teče zpět na jih. U grónského pobřeží však v důsledku tání a vyšších srážek přibývá sladké vody, která snižuje slanost a tím i hustotu vody. To brání vertikálnímu promíchávání vodních mas a celý systém oceánské cirkulace zpomaluje.

„Golfský proud transportuje vodní masy doprava, dál od východního pobřeží USA. Je to způsobeno rotací Země, která odvádí pohybující se objekty, jako jsou proudy, na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva. Jak se proud zpomaluje, tento účinek slábne a na východním pobřeží USA se může hromadit více vody, což vede ke zvýšenému nárůstu hladiny moře,“ vysvětlila Levke Caesar, spoluautorka studie z irské Maynooth University. Zvyšuje se rovněž teplota vody a pravděpodobnost silnějších hurikánů u východního pobřeží USA.

Pro Evropu zpomalující se cirkulace v Atlantiku znamená častější výskyt extrémních výkyvů počasí, jako jsou delší a silnější vlny veder a suchých období v létě a častější mrazy a sněhové bouře v zimě. Vyšší četnost extrémů v počasí na severní polokouli v posledních desetiletích souvisí nicméně především s oslabením a zvlněním tryskového proudění.

Slábnutí meridionální cirkulace může mít kromě dopadů na podnebí také vážné důsledky pro mořské ekosystémy a ohrozit populace ryb a dalších mořských organismů v Atlantiku.

„Pokud budeme i nadále zesilovat globální oteplování, systém Golfského proudu bude i nadále slábnout – podle nejnovější generace klimatických modelů o 34 až 45 procent do roku 2100,“ upozornil Rahmstorf. „To by nás mohlo nebezpečně přiblížit k bodu zlomu, po kterém by již bylo proudění nestabilní.“ Podle Rahmstorfa riskujeme překroční bodu zlomu už v průběhu tohoto století.

„AMOC má zásadní vliv na globální klima, zejména v Severní Americe a Evropě, takže tento důkaz o pokračujícím slábnutí cirkulace je novým kriticky důležitým poznatkem pro interpretaci projekcí budoucího vývoje klimatu na regionální i globální úrovni,“ poznamenal Andrew Meijers z British Antarctic Survey pro deník The Guardian. „Z modelování AMOC to vypadá tak, že při určité intenzitě cirkulace nastává bod zlomu, bod, ve kterém se dosud relativně stabilní termohalinní cirkulace mění v nestabilní nebo se dokonce zhroutí.“ Dosažení tohoto bodu by mělo dalekosáhlé a pravděpodobně nezvratné dopady na podnebí nejenom v Evropě.
 

Zdroje:
Nature Geoscience (25.02.2021, Current Atlantic Meridional Overturning Circulation weakest in last millennium)
Potsdam Institute for Climate Impact Research (25.02.2021, Gulf Stream System at its weakest in over a millennium)
Maynooth University> (26.02.2021, Gulf Stream System at its weakest in over a millennium)
The Guardian (26.02.2021, Atlantic Ocean circulation at weakest in a millennium, say scientists)
 

Další články v rubrice:

1.3.2021

Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2021

Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).

Chcete-li podpořit fungování těchto stránek, můžete si koupit knihu či jiné zboží z nabídky Knihkupectví Gnosis.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference