Golfský proud, který je významným zdrojem tepla pro evropský kontinent, zeslábl o 30 procent. Pokud bude tento trend pokračovat, teploty na severu a západě Evropy v blízké budoucnosti poklesnou. Informovali o tom vědci z Národního oceánografického centra (National Oceanography Centre, NOC) v anglickém Southamptonu. Na studii upozornilo poslední vydání časopisu Nature.

Tepelná energie, přenášená prostřednictvím jednoho z nejsilnějších oceánských proudů na Zemi, ovlivňuje charakter počasí na většině evropského kontinentu. Od rovníku směřují k severozápadnímu pobřeží Evropy nepřetržitě miliardy tun ohřáté vody. „Je to jako radiátor předávající teplo do vzduchu v pokoji,“ přirovnal působení proudu oceánograf Harry Bryden. „Teplo, které tento radiátor vydává, odpovídá zhruba výkonu jednoho milionu elektráren.“

Jenomže v posledních době vědci zaznamenali řadu změn včetně poklesu objemu pohybující se teplé vody o 30 procent. Je pravda, že síla Golfského proudu přirozeně kolísá, a to ve zhruba sedmdesátiletých cyklech. Jak ale zdůraznil profesor Michael Schlessinger z univerzity v Illinois, jeho nynější slábnutí je zcela v rozporu s tímto dlouhodobým cyklem, protože od poloviny 70. let by měl naopak sílit.

Zpomalení a slábnutí se týká především jižního vratného proudu, který odvádí chladnou vodu ze severozápadního Atlantiku na jih. V tropických oblastech se voda ohřívá, stoupá k hladině a jako Golfský proud se vydává napříč oceánem. Hlavní proud tvoří subtropickou cirkulaci, zatímco slabší směřuje na severovýchod až na úroveň Grónska a Islandu.

Oceánologové měří intenzitu atlantických proudů od roku 1957. Ještě v roce 1992 se zdálo, že je všechno v pořádku. Menší změny byly zaznamenány při monitoringu v roce 1998. Ovšem údaje z roku 2004 vědce šokovaly. Intenzita Golfského proudu se snížila z 20 sverdrupů na 14. (Sverdrup je jednotka pro přenos objemu, používá se v oceánografii pro měření objemu mořských proudů. 1 sverdrup = 1 milion tun vody za sekundu.) Zkušební měření se provádějí v různých hloubkách oceánu podél 25 rovnoběžky od Bahamských ostrovů a Floridy až po Kanárské ostrovy a Maroko.

Obavy z kolapsu Atlantického výměníku zaznívaly v posledních letech opakovaně. Funkci dopravníkovéhopásu narušuje zvýšený úhrn dešťových srážek a tání ledovců. Snižuje se tím slanost a hustota vody v oceánech. Rozředěná voda nemůže klesnout a vrátit se zpět na jih k rovníku. Přírodní pumpy u pobřeží Grónska selhávají.

„Až donedávna jsme mohli najít v moři obrovské ‚komíny‘, kterými proudy studené vody směřovaly z povrchu ke dnu do hloubky asi 3 tisíce metrů, nyní ale zmizely,“ varoval letos v květnu profesor Peter Wadhams z Cambridgské univerzity. „Je to poprvé, co pozorujeme změny v časovém horizontu lidského života,“ řekl profesor Bryden, který je členem britské Královské společnosti.

Se svým neblahým tušením budoucího dění se netajil ani Phil Newton z britské Rady pro výzkum přírody a životního prostředí (Natural Environment Research Council, NERC): „Jsou to důkazy toho, že zřejmě dochází k velkým změnám v proudění oceánů, které paradoxně přinesou velké ochlazení celého regionu.“

Snížení teploty v Evropě by bylo doprovázeno zvýšením teploty v rovníkových oblastech, odkud se teplo přestane odčerpávat. V našich zeměpisných šířkách by se slábnutí Golfského proudu projevilo pozvolným ochalzováním v zimě. „Efekt nebude působit po celou sezonu. Většina ochlazení se projeví v zimě,“ prohlásil profesor Tim Osborn z Východoanglické univerzity. Poslední zejména letní sezóny ukázaly, že systém ztrácí stabilitu a má sklon k extrémním výkyvům.

Úplné zastavení Golfského proudu by během jedné nebo dvou dekád způsobilo pokles průměrných zimních teplot v západní Evropě o 4, 6 i více stupňů Celsia. Léta by byla krátká a horká, zimy by byly mnohem chladnější než dnes.

Změnu charakteru počasí by pocítli i lidé v Africe, v prostoru Karibského moře a ve Středoamerickém regionu. Je ovšem těžké cokoli konkrétního s určitostí předpovědět.

„Nechci šířit paniku. Stále ale plně nechápeme, jak systém klimatických změn funguje,“ řekl agentuře Reuters profesor Stefan Rahmstorf, oceánolog z východoněmecké Postupimi. „Něco se skutečně děje,“ doplnil ho Joachim Marotzke z Meteorologického institutu Maxe Plancka v Hamburku.

Detlef Quadfasel z hamburské univerzity vnesl do celé věci i politický rozměr: „Je to sama o sobě senzační vědecká informace,“ uvedl v časopise Nature. „Je to ale i důležitý vzkaz politikům, jednajícím o pokračování Kjótského protokolu a o omezení emisí skleníkových plynů. Je to tak, lidstvo mění podnebí.
 

Zdroje:
– University of Southampton (01.12.2005, Could the Atlantic current switch off?)
– NBC News (30.11.2005, Scientists: Key Atlantic current slowing)
– Nature (30.11.2005, Atlantic currents show signs of weakening)
– EcoMonitor (02.12.2005, MSNBC: Golfský proud se zastavuje, tvrdí britský vědec)
– Aktuálně.cz (01.12.2005, Slábne golfský proud, Evropa se ochladí)
 

Další články v rubrice:

• Oceánská cirkulace v Atlantiku slábne, pokles nemá obdoby za posledních nejméně 1 až 2 tisíce let
• Golfský proud ovlivňuje troposféru více, než se předpokládalo
• Cirkulace mořských proudů v Arktidě slábne, kolaps je nepředvídatelný
• Kataklyzma před 55 miliony lety je výstrahou pro lidstvo