Globální oteplování by mohlo do roku 2030 způsobit „strašlivou zkázu“ severních partií Ruska, řekl náměstek ministra pro nouzové situace Ruslan Calikov. Jeho proslov v parlamentu z 19. června 2008 citovala agentura RIA Novosti. Podle Calikova se vrstva permafrostu na západě Sibiře ztenčuje o čtyři centimetry ročně a během 20-25 let se oblast podléhající rozmrzání posune o 30-80 kilometrů k severu, do poloviny století o 150-200 kilometrů.
„Je možné, že do roku 2030 bude v souvislosti s globálním oteplováním míra destrukce katastrofální. Na severu země může být zničena například více než čtvrtina bytového fondu,“ prohlásil Calikov. Romrzání půdy narušuje infrastrukturu. Toto nebezpečí se týká i letištních ploch, nádrží s ropou a skladišť.
„Po zvýšení průměrných ročních teplot o jeden až dva stupně se nosnost podpěr usazených v permafrostu sníží o 50 procent,“ varoval náměstek. A po oteplení o čtyři stupně nastanou nezvratné změny.
Potenciálně nejnebezpečnější důsledky by mohl mít masivní únik metanu z půdy. Na ruském území se jeho množství odhaduje na 70 miliard tun, tedy asi dvě třetiny světových zásob.
Ministerstvo se znepokojením sleduje i další ukazatele. Kvůli vyššímu odtoku vody a kratšímu období, kdy řeky zamrzají, se riziko povodní do roku 2015 zdvojnásobí.
V nejbližší době budou vládou vyslány dvě expedice, aby zhodnotily aktuální stav a provedly výzkum u souostroví Nová země, kolem Novosibiřských ostrovů a na jiných místech podél pobřeží Severního ledového oceánu.
Úřady si uvědomují, že obyvatele v Rusku čekají nelehké časy. Životní podmínky i dostupnost nerostného bohatství se na řadě míst zhorší.
„Úkol zajistit bezpečnost obyvatel na severu země je pro nejbližší roky jednou z priorit Ministerstva pro nouzové situace,“ zdůraznil Calikov. Z tohoto důvodu je třeba přijmout včasná opatření, aby se předešlo některým sociálním a hospodářským problémům.
„Jedním z vážných následků rozmrzání věčně zmrzlé půdy je podmáčení osídlených stanovišť, přeměna území ve vodní plochu a také eroze, což může vést k ohrožení epidemického rozsahu,“ vysvětlil Vladislav Bolov z ministerstva.
„Životní podmínky obyvatel budou ovlivněny velmi výrazně,“ dodal Calikov a poukázal na dramatický úbytek mořského ledu. Zatímco v roce 1979 pokrývalo Arktidu na konci letní sezóny 7,2 milionů čtverčních kilometrů ledu (o rok později skoro 8 mil. km²), v roce 2007 to bylo jen 4,3 milionů km².
„Vidíte, že se rozloha téměř o polovinu zmenšila. Navíc podstatně klesla i tloušťka ledu – také skoro o polovinu. To je sice plus pro lodní dopravu, avšak zároveň se zvyšují další rizika,“ řekl náměstek.
Škody způsobené přírodními katastrofami přesáhly v globálu během poslední dekády bilion dolarů. Živelné pohromy postihly více než miliardu lidí.
I když se v minulém století průměrné teploty v Rusku zvýšily „pouze“ o jeden stupeň Celsia, 40 procent z tohoto oteplení připadlo na devadesátá léta. A posledních sedm let obsadilo přední příčky v žebříčku nejteplejších roků vůbec. Tento vývoj je pro Rusko velice nebezpečný, vždyť dvě třetiny území se nachází v pásmu věčného mrazu, připomněl Ruslan Calikov.
Zdroje:
– RIA Novosti (03.08.2008, При глобальном потеплении север России ждут страшные разрушения – МЧС)
– MCHS.gov.ru
Další články v rubrice:
- Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v roce 2019, letošní pandemie ovlivní další růst jen minimálně
- Vědci varují před masivním únikem metanu z permafrostu v Arktidě
- Globální emise oxidu uhličitého kvůli pandemii koronaviru výrazně poklesly
- Koncentrace oxidu uhličitého se meziročně zvýšila o 3,3 ppm
- Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla v roce 2015 úrovně 400 ppm
- Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře se stále zvyšuje
- Za náhlou změnou podnebí před 635 milióny roky může zřejmě metan
- Ze Severního ledového oceánu začal unikat metan
- Koncentrace metanu se zvyšuje, může za to rozmrzání permafrostu?
- Hansen: Oteplování zašlo příliš daleko, musíme snížit koncentraci oxidu uhličitého