mapa stránek || vyhledávání

Mořský led v Arktidě během léta ustupuje, teploty jsou však většinou podprůměrné

Zatímco nad Velkou Británií a Skandinávii setrvávala v červenci oblast vysokého tlaku vzduchu a teploty vystupovaly vysoko nad normál, počasí v prostoru Grónska a Severního ledového oceánu bylo spíše chladné a pod vlivem tlakových níží. I přesto se ve druhé polovině měsíce rozloha mořského ledu v Arktidě rychle snižovala.

Teploty vzduchu v Arktidě se pohybovaly 0,5 stupně až 4 stupně Celsia pod průměrem (Karské moře, Moře Laptěvů, Beaufortovo moře). V okolí severního pólu byly teploty průměrné až mírně nadprůměrné s odchylkou 0,5 až 1 stupeň Celsia. Ve středním a severním Grónsku bylo oproti normálu chladněji o 0,5 stupně až 3 stupně Celsia.

Ve stejné době byly ve Skandinávii překonávány historické teplotní rekordy. Ve finském Turku bylo 17. července 33,3 stupně Celsia, což je nejvyšší teplota zaznamenaná v tomto městě od začátku měření v roce 1914. V norském Trondheimu bylo 16. července 32,4 stupně. Meteorologové ve městě Bardufoss za polárním kruhem oznámili dosažení nového absolutního rekordu 18. července, když teplota vystoupila na 33,5 stupně Celsia. Nebývalá vlna veder umožnila šíření více než čtyřiceti lesních požárů ve Švédsku. Lesy hořely také v Laponsku a Lotyšsku.

V červenci pokrývalo Severní ledový oceán v průměru 8,22 milionu kilometrů čtverečních ledu. Tato hodnota je 1,25 milionu kilometrů čtverečních pod dlouhodobým průměrem 1981-2010. V pořadí let s nejnižší červencovou rozlohou je letošní rok až na devátém místě. Při rekordně nízké rozloze v roce 2012 byla zaledněná plocha o 550 tisíc kilometrů menší.

Celkově během července roztál led o rozloze 3,27 milionů kilometrů čtverečních. Úbytek za jeden den činil v průměru 105 400 kilometrů čtverečních. Průměrné tempo v letech 1981 až 2010 bylo nižší – 86 800 kilometrů čtverečních.

Led ustoupil především v Hudsonově zálivu, v Karském a Čukotském moři a Moři Laptěvů, o něco pomaleji tál led v Baffinově moři, ve východní části Grónského moře a podél sibiřského pobřeží. V Beaufortově moři se plocha ledu v červenci mírně zvětšila, i když koncentrace ledu zůstala na nízké úrovni a v závislosti na změně povětrnostních podmínek během srpna či září by zde mohlo dojít k rychlému rozpadu ledové vrstvy.

Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě v červnu 1979 až 2018. Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě byla v červnu o 1,05 milionů kilometrů čtverečních menší, než je dlouhodobý průměr 1981-2010. Led pokrýval 10,7 milionů kilometrů čtverečních plochy. Rekord padl v roce 2016, kdy byla pod ledem o 360 tisíc kilometrů čtverečních menší plocha. Během června 2018 ubylo celkem 1,6 milionu kilometrů čtverečních ledu, což je o trochu pomalejší tempo, než je dlouhodobý průměr (1981-2010) 1,7 milionu kilometrů čtverečních. Lineární rychlost poklesu rozlohy mořského ledu za červen je 48 tisíc kilometrů čtverečních za rok, neboli 4,1 procenta za deset let. Vztaženo relativně k průměru za období let 1981 až 2010.

Průměrná měsíční rozloha mořského ledu v Arktidě v červenci 1979 až 2018. Lineární rychlost poklesu rozlohy mořského ledu za červenec je 68 700 kilometrů čtverečních za rok, neboli 7,2 procenta za desetiletí. Vztaženo relativně k průměru za období let 1981 až 2010.

Rozloha mořského ledu v Arktidě od dubna do srpna, údaje za rok 2018 do konce července (denní průměry). Srovnání roku 2018 s předchozími lety a mediánem 1981 až 2010.

Rozloha mořského ledu v Karském a Barentsově moři od roku 1289 do současnosti. Rekonstrukce rozlohy ledu mezi lety 1289 a 1993 (červená čára) byla provedena čínskými vědci na základě analýz ledovcových jader a letokruhů stromů v pobřežních lesích. Vyznačen je i třicetiletý vyhlazený průměr (šedá čára), trend (zelená čára) a údaje získané novodobým měřením (modrá čára). Z grafu je zřejmé, že od 13. do 18. století se rozloha mořského ledu zvyšovala. Na konci 18. století se trend obrátil a ledu začalo ubývat. V posledních desetiletích 19. století se tempo zrychlovalo a ústup gradoval v prvních desetiletích 20. století. Pak následovalo přechodné období od 40. do 70. let 20. století, kdy se plocha pokrytá ledem zvětšovala. Od konce 70. let však rozloha opět klesá, v posledních dvaceti letech velmi rychle. Současný úbytek v Karském a Barenstově moři je považován za bezprecedentní.

Zdroj: NSIDC (2)

Další články v rubrice:

7.8.2018

1 komentář

Přidat komentář

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2018

Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.

Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).

Chcete-li podpořit fungování těchto stránek, můžete si koupit knihu či jiné zboží z nabídky Knihkupectví Gnosis.

Odkazy:

Slunovrat Záhady-Zdraví.cz slunecnikvet-anna.blog.cz Bylinkové království PERSONÁLNÍ BIODYNAMIKA AOD - průvodce transformací Rahunta Společnost pro mezioborová studia, z.s. Česká Konference