Objem skleníkových plynů, uvolňovaných do atmosféry při rozsáhlém mýcení lesů v povodí Amazonky, byl silně podhodnocen. Dosavadní odhady uváděly, že Brazílie ročně vyprodukuje 200 až 250 milionů tun oxidu uhličitého. Ve skutečnosti je tato hodnota až dvojnásobná. Tvrdí to vědci z brazilského Národního institutu pro výzkum Amazonie (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazônia, INPA). V roce 2003 podle nich dosáhly emise z hořících pralesů celkové hmotnosti 400 milionů tun oxid uhličitého.

Experti jsou z prudkého nárůstu uvolňovaného plynu znepokojeni. Příčinou je zřejmě klesající schopnost stromů pohlcovat oxid uhličitý. „Emise jsou daleko vyšší než schopnost lesů absorbovat škodlivé látky,“vysvětlil Philip Fearnside z INPA.

Odborníci se domnívají, že by mezi zdroje skleníkového znečištění měly být započítány také lesy zaplavené při napouštění vodních nádrží, které pohánějí hydroelektrárny na řece Amazonce. Z těchto míst se do ovzduší nuvolňuje metan. „Čtyři velké hráze na největší řece světa mají na svědomí vyšší emise skleníkových plynů než největší město Brazílie Sao Paulo,“ argumentoval Philip Fearnside. Brazílie se tak podle něj řadí mezi pět států, které mají největší podíl na globálním oteplování (USA, Rusko, Austrálie, Japonsko).

Informace zazněly na konferenci o deforestraci (odlesňování), kde se hlavním tématem jednání staly výsledky dosud nejrozsáhlejšího projektu s názvem „Velký experiment – biosféra a atmosféra v Amazonii“ (Large Scale Biosphere-Atmosphere Experiment in Amazonia). Projekt byl zahájen v roce 1998 a podílejí se na něm četné instituce z různých států včetně amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA). Konečné výsledky by měly být představeny v roce 2006.

Amazonské pralesy se rozprostírají na ploše srovnatelné s rozlohou USA. Kácení a vypalování však každým rokem ukrajují z rozlohy miliony čtverečních kilometrů.

Podle oficiálních statistik brazilské vlády je ročně vypálena oblast pralesa o rozloze 20 až 25 tisíc čtverečních kilometrů. Od 70. let tak ubylo už 630 tisíc kilometrů čtverečních z celkových 3,68 milionů kilometrů čtverečních amazonských pralesů. Jen v roce 2002 bylo v Amazonii napočítáno na 160 tisíc ohnisek požárů. Přitom z oblačnosti vytvořené nad pralesem téměř neprší. Je to způsobeno částicemi vynášenými do vzduchu při hoření. Mraky pak putují nad jižní Atlantik nebo Tichomoří a teprve tam se snesou k povrchu Země v podobě kyselých dešťů.

Mnozí vědci se domnívají, že existuje spojitost mezi děním v Amazonii a klimatickými anomáliemi v Evropě nebo USA.

S tímto názorem nedávno vystoupil na veřejnosti Pedro Leite Silva Dias z univerzity v Sau Paulu. Vzájemná provázanost se však netýká jenom Amazonie. Britský expert brian Kaskins se 20 let věnoval specifickému výzkumu, na jehož základě ndospěl k přesvědčení, že exituje pojítko mezi tak vzdálenými událostmi, jako jsou monzunové deště v Indii, záplavy v Evropě nebo sucho v Austrálii.
 

Zdroje:
– EcoMonitor (02.08.2004, Hořící lesy Amazonie ničí planetu víc, než se myslelo)
– Aljazeera.net (30.07.2004, Amazon gas emissions fuel debate)
– INPA (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazônia)
 

Další články v rubrice:

• Zachrání zalesňování korálové útesy před katastrofou?
• Zvyšující se koncentrace skleníkových plynů v atmosféře v roce 2019, letošní pandemie ovlivní další růst jen minimálně
• Vědci varují před masivním únikem metanu z permafrostu v Arktidě
• Globální emise oxidu uhličitého kvůli pandemii koronaviru výrazně poklesly
• Koncentrace oxidu uhličitého se meziročně zvýšila o 3,3 ppm
• Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla v roce 2015 úrovně 400 ppm
• Koncentrace skleníkových plynů v atmosféře se stále zvyšuje
• WWF: Lidstvo neúnosně vyčerpává přírodní zdroje
• Ruská vláda se obává katastrofy způsobené rozmrzáním permafrostu
• Za náhlou změnou podnebí před 635 milióny roky může zřejmě metan