Město České Budějovice se nachází na soutoku řek Vltavy a Malše. V širším slova smyslu by se dalo říci, že se jeho větší část nachází v údolní nivě těchto řek. Tento fakt by měl mít velmi pozitivní vliv na dostupnost hladiny spodní vody pro její čerpání, ale také pro rostliny. Přesto u nás máme vážný problém s usycháním jak nových výsadeb, tak vzrostlých dřevin. Tato skutečnost nás vedla k potřebě definovat problémy s vodou.

Vycházíme především z principu, že k tomu, aby u nás ve městě prosperovaly dřeviny a aby mohly plnit své funkce, je nutné zachovat dostatek vody pro jejich život a malý koloběh vody. Z tohoto důvodu jsme začali spolupracovat s Jihočeskou univerzitou na zjištění stavu intravilánu a jeho připravenost na klimatickou změnu. S kolegy z Jihočeské univerzity jsme začali pracovat na popisu energetické bilance našeho města. V současné době máme za sebou několik diplomových a bakalářských prací, které se zaměřily především na teplotní mapy města v průběhu času a na konkrétní lokality v rámci distribuce zjevné teploty.

Tyto práce jasně ukázaly na přehřátá místa v rámci intravilánu města, která se nacházejí především v hustě zastavěných oblastech bez soukromé zeleně, v místech průmyslových areálů a nákupních center (viz. obrázek 1-3). Také je celkem zřejmé, že u nás dochází k silnému termickému (vertikálnímu) proudění teplého vzduchu, který odnáší vlhkost směrem do vyšších vrstev atmosféry. Tento jev je nazýván teplotním ostrovem a je zodpovědný za ztrátu vody (vodní páry) z intravilánu. Stoupavý proud má také na svědomí menší úhrn trvalejších srážek ve prospěch, rychlých intenzivních dešťů, zodpovědných za náhlé povodně.

Město České Budějovice má správní území o rozloze zhruba 5 560 ha, z čehož je necelá polovina zastavěna. Zbývající plochy jsou veřejnou a soukromou zelení, vodou, nebo patří do zemědělského půdního fondu či jsou lesem. Pro nás, z hlediska ochrany životního prostředí, je důležitá položka veřejná zeleň, na kterou máme největší vliv a která se rozkládá na ploše 268 ha. Z tohoto čísla je necelá polovina ve formě parků. Město má relativně málo veřejné zeleně, a ještě velmi nerovnoměrně rozprostřené. Dalším paradoxem Českých Budějovic je, že dle počtu obyvatel jsme 7. největší město v ČR, dle rozlohy až na 86. To má za důsledek velký tlak na plochy zeleně.

Dostáváme se do situace, kdy jsme nuceni velmi intenzivně chránit veškeré volné nezastavěné plochy. Ty jediné mohou umožnit život zeleni, která má velmi dobrou schopnost ochladit město pomocí odparu vody z listů. Všechny získané vědomosti rovněž musíme přetavit v soubor opatření, které mají pozitivní vliv na energetickou bilanci a snižování pocitové teploty ve městě. Cílem je zajistit snížení odtoku srážek ze zpevněných ploch, jejich vsakování v místě dopadu a tím umožnění růstu dřevin ležících ve vedlejších zelených pásech. Tato opatření musíme zařadit do územně plánovacích dokumentací. Je nutné zajistit ochranu stávající zeleně, vymezit nové plochy zeleně a nastavit v zastavitelném území správné procentuální rozložení vegetačních a zpevněných ploch.

Dalším krokem je spolupráce s projektanty na změně uvažování nad hospodaření s dešťovou vodou. Ta musí být zadržena v místě jejího dopadu, odvedena do ploch, kde jí mohou využít dřeviny pro ochlazení prostředí a až následně může být svedena do dešťové kanalizace.

Ing. Radek Kyrian
vedoucí oddělení ochrany životního prostředí, České Budějovice
 

Článek vznikl díky projektu Počítáme s vodou – www.pocitamesvodou.cz

Další články v rubrice:

• Dešťové záhony. Oblíbený způsob zadržování vody se dostává i do ČR. Třeba na Prahu 3
• Praha má první podzemní vsakovací rýhu na dešťovou vodu
• Jaké jsou nejužívanější prvky modro-zelené infrastruktury ve městě a kde tkví problém jejich realizace?
• Jaká je situace s modro-zelenou infrastrukturou v Písku?
• Víte, co je modro-zelená infrastruktura?
• Jak Berlín hospodaří s dešťovou vodou?
• Jihlava jde modrozelené infrastruktuře naproti
• V Praze 12 „počítáme s vodou“
• Revitalizace v Oboře Hvězda
• V Hradišti má dešťovka zelenou