Rychlé tání ledu v Arktickém oceánu uspíšilo oteplování na severu Aljašky, Kanady a Ruska. Bude-li úbytek pokračovat, tempo oteplování se oproti dosavadním prognózám zvýší více než trojnásobně. Tím by stouplo riziko degradace permafrostu a úniku velkého množství skleníkových plynů do atmosféry. Oznámili to vědci z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) a Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC). Studii zveřejnil 13. června 2008 časopis Geophysical Research Letters.
„Naše studie ukazuje, že pokud bude v příštích několika letech pokračovat prudký úbytek ledu, oteplování arktické půdy a tání permafrostu se pravděpodobně urychlí,“ prohlásil hlavní autor studie David Lawrence z NCAR. „Důležitou nezodpovězenou otázkou je, jak na toto rychlé oteplování zareaguje křehká rovnováha života v Arktidě. Staneme se svědky intenzivnější eroze pobřeží, emisí metanu a šíření keřovitých porostů v tundře?“
„Ztráta mořského ledu by mohla odstartovat širokou škálu změn, které by pocítil celý arktický region,“ dodal spoluautor studie Andrew Slater z NSIDC.
Díky rekordnímu zmenšení rozlohy zalednění v minulém roce dokončili vědci svůj výzkum o něco dříve než plánovali. Od srpna do října 2007 byly v západní Arktidě naměřeny abnormálně vysoké teploty, které nad pevninou o více než 2 stupně překračovaly dlouhodobý průměr (1978-2006). Spojitost mezi menší plochou ledu a vyššími teplotami vzduchu potvrdily i klimatické modely. Kvůli enormním ztrátám ledové pokrývky je oteplování v regionu asi 3,5 krát rychlejší, než odborníci předpovídali. Teplotní posun je patrný po většinu roku (zejména však na podzim) a to i ve vzdálenosti 1500 kilometrů od pobřeží.
Zhruba čtvrtina souše na severní polokouli je pokrytá permafrostem. Novodobé změny klimatu už v některých oblastech způsobily roztopení permafrostu a pohyby půdy, čímž došlo k narušení infrastruktury, statiky budov i vertikální orientace stromů.
Jediné desetiletí provázené rychlým ztenčováním mořského ledu může zvednout podzimní teploty podél pobřeží Aljašky, Kanady a Ruska až o 5 stupňů Celsia.
„Očekáváme, že se Arktida bude oteplovat rychleji než zbytek světa a tohle nám zjednodušeně řečeno signalizuje, že se během 5 až 10 let může tempo oteplování opravdu vystupňovat,“ vysvětlil Dr. Lawrence. „To znamená, že bychom velkou část z teplotní změny zažili už během příštích deseti nebo dvaceti let. To by byly skutečné skoky.“
Půda v Arktidě zadržuje nejméně 30 procent z globálního množství uhlíku obsaženého v půdní vrstvě. Přestože si výzkumníci nejsou úplně jisti tím, co se s tímto uhlíkem stane, až se povrch zahřeje a permafrost rozmrzne, máme dost důvodů k tomu, abychom se obávali, že se do atmosféry uvolní miliardy tun oxidu uhličitého a metanu. V takovém případě by nás čekala velice nebezpečná změna klimatu a to bez ohledu na to, jak se postavíme k problému spalování fosilních paliv.
„Z mého pohledu je teď největší nejistotou, zda stoupnou emise metanu. A pokud ano, o kolik,“ řekl Lawrence.
Srovnání modelových simulací oteplování v Arktidě. Vlevo při rychlém úbytku mořského ledu (trvajícím 5 až 10 let), vpravo při mírném nebo žádném úbytku. Při rychlých ztrátách bude oteplení v podzimních měsících nad pevninou více než trojnásobně větší. K rychlejšímu zvyšování teplot dojde i v oblastech vzdálených 1600 kilometrů od pobřeží.
Zdroje:
– NCAR (10.06.2008, Permafrost Threatened by Rapid Retreat of Arctic Sea Ice, NCAR Study Finds)
– Geophysical Research Letters (13.06.2008, Accelerated Arctic land warming and permafrost degradation during rapid sea ice loss)
– Science (10.06.2008, Sea Ice Melt Could Thaw Permafrost, Too)
Další články v rubrice:
- Minimální rozloha mořského ledu v Antarktidě byla letos třetí nejnižší v histori sledování
- Maximální roční rozloha mořského ledu v Arktidě byla v roce 2023 pátá nejnižší od začátku sledování
- Rozloha mořského ledu v Antarktidě poklesla na rekordní minimum
- Minimální rozloha mořského ledu v Arktidě v roce 2022
- Rozloha mořského ledu na severní polokouli dosáhla letošního minima
- Rozloha mořského ledu v Arktidě se blíží svému letošnímu minimu
- 21. března měl mořský led v Arktidě maximální letošní rozlohu 14,77 mil. km2
- Jehličnaté lesy v Grónsku? Ledový příkrov v minulosti opakovaně mizel, dokazuje studie
- Led na obou polokoulích mizí stále rychleji, mořská hladina se zvyšuje
- Rozloha mořského ledu v Arktidě je na nejnižší úrovni od rekordu v roce 2012
