Kniha Tomášova (nebo též Kniha Tomáše zápasníka) vznikla pravděpodobně v syrském prostředí ve druhé polovině 2. století nebo počátkem 3. století našeho letopočtu. Do dnešní doby se zachovala v jediném koptskému překladu ze 4. století, který byl objeven společně s dalšími křesťansko-gnostickými rukopisy v egyptském Nag Hammádí (NHC II/7 138,1-145,23). Kvůli částečnému poškození kodexu některé věty v textu nejsou úplné, několik pasáží zcela chybí. […]
Apokryfy
Evangelium Egypťanů
Evangelium Egypťanů se do dnešních dnů v původní podobě nedochovalo. Na několik kratých citací narazíme pouze v řecky psané knize Stromata od Kleménta Alexandrijského (150-215). Ježíš v nich odpovídá na otázky Salómé. Existenci této ženy v kánonické literatuře výslovně připomíná evangelista Marek (Mk 15,40 a Mk 16,1). O apokryfu se ve svých protikacířských pamfletech zmínili církevní hodnostáři Hippolyt Římský […]
Evangelium Ebionitů
Evangelium Ebionitů (z hebr. Evjóním – chudí) je druhotným názvem, který se ve starověké literatuře nepoužíval. Je možné, že spis byl znám pod jménem Evangelium dvanácti apoštolů, o němž se zmiňoval Órigenés (185-253). Autor žil pravděpodobně v Palestině nebo Sýrii a dílo napsal mezi lety 100 až 160. Ebionité byli Židé, kteří věřili v Ježíše a dodržovali židovský […]
Evangelium Oxyrhynchus 1224
U středoegyptského města Oxyrhynchus bylo počátkem 20. století při archeologických vykopávkách nalezeno více než 400 tisíc fragmentů starověkých listin nejrůznějšího obsahu a zaměření. Byly mezi nimi i dva malé a dosti poničené zlomky z konce 3. nebo počátku 4. století s řecky psaným evangeliem neznámého původu. Nezdá se, že by text vycházel ze čtveřice kanonických evangelií, spekuluje se spíše o […]
Evangelium podle Jidáše
Časopis National Geographic ve spolupráci se švýcarskou nadací Mecenáš pro antické umění (Maecenas Stiftung für antike Kunst) zveřejnil počátkem dubna 2006 obsah Jidášova evangelia. Vydání apokryfu ve třech světových jazycích (němčině, angličtině a francouzštině) bylo avizováno déle než rok. Práci na překladu se věnoval odborný tým pod vedením profesora Rodoplha Kassera z Ženevské univerzity. I přes […]
Apokryfní evangelia v Koránu
Korán je svatou knihou islámu. Muslimové věří, že byl doslovně zjeven proroku Mohamedovi mezi lety 611 a 632. Jednotlivá slova mu podle tradice diktoval archanděl Gabriel. Text je rozdělen do 114. kapitol zvaných súry. Řazení není chronologické, súry se liší počtem veršů a s výjimkou první kapitoly jsou nejdelší súry umístěny zpravidla na začátku a nejkratší na […]
Esejské evangelium míru
Esejské evangelium míru (Evangelium esejských) se od ostatních apokryfů liší, a to nejen po obsahové stránce. Nejasný je především původ a autorství spisu. Staroslověnský překlad objevil podle svých slov Dr. Edmond Bordeaux Székely (1905-1979), maďarský lingvista, filozof a psycholog, který vystudoval univerzity v Paříži, Vídni a Lipsku a kromě několika moderních jazyků ovládal i sanskrt, aramejštinu, […]
Zjevení Petrovo
Řecký originál Zjevení Petrova vznikl nejspíše koncem 2. století nebo počátkem 3. století. Někdy se uvádí rozpětí od roku 100 do roku 200. V té době koloval mezi církevními sbory i jiný apokryf se stejným názvem. Koptský překlad, který je předmětem našeho zájmu, je datován do 4. století a je součástí sedmého kodexu sbírky z Nag Hammádí. Apokalypsa vypravuje o […]
Evangelium Oxyrhynchus 840
Jediný zlomek s textem tohoto evangelia se dochoval na malém a z obou stran popsaném papyru nalezeném v prosinci 1905 u středoegyptského města Oxyrhynchus asi 160 kilometrů jihozápadně od Káhiry. Oxyrhynchus byl v prvních staletích regionálním centrem s šesti tisíci obyvateli. Dnes na stejném místě ve vesnici el-Bahnasa žije několik desítek lidí. Lokalitu proslavily archeologické objevy britských vědců, jejichž pozornost […]
Podstata archontů
Koptský spis ze 4. století nazvaný „Podstata (dosl. Hypostasis) archontů“ je součástí druhého kodexu nalezeného před šedesáti lety v Nag Hammádí. Předlohou koptského překladu byl nade vší pochybnost starší řecký text (asi z 2. nebo 3. století), který se ovšem do dnešní doby nedochoval. Po obsahové stránce dílo čerpá z předkřesťanské gnóse a snaží se o výklad prvních sedmi kapitol starozákonní […]