Kniha Tomášova (nebo též Kniha Tomáše zápasníka) vznikla pravděpodobně v syrském prostředí ve druhé polovině 2. století nebo počátkem 3. století našeho letopočtu. Do dnešní doby se zachovala v jediném koptskému překladu ze 4. století, který byl objeven společně s dalšími křesťansko-gnostickými rukopisy v egyptském Nag Hammádí (NHC II/7 138,1-145,23). Kvůli částečnému poškození kodexu některé věty v textu nejsou úplné, několik pasáží zcela chybí. […]
Evangelium Egypťanů se do dnešních dnů v původní podobě nedochovalo. Na několik kratých citací narazíme pouze v řecky psané knize Stromata od Kleménta Alexandrijského (150-215). Ježíš v nich odpovídá na otázky Salómé. Existenci této ženy v kánonické literatuře výslovně připomíná evangelista Marek (Mk 15,40 a Mk 16,1). O apokryfu se ve svých protikacířských pamfletech zmínili církevní hodnostáři Hippolyt Římský […]
Evangelium Ebionitů (z hebr. Evjóním – chudí) je druhotným názvem, který se ve starověké literatuře nepoužíval. Je možné, že spis byl znám pod jménem Evangelium dvanácti apoštolů, o němž se zmiňoval Órigenés (185-253). Autor žil pravděpodobně v Palestině nebo Sýrii a dílo napsal mezi lety 100 až 160. Ebionité byli Židé, kteří věřili v Ježíše a dodržovali židovský […]
U středoegyptského města Oxyrhynchus bylo počátkem 20. století při archeologických vykopávkách nalezeno více než 400 tisíc fragmentů starověkých listin nejrůznějšího obsahu a zaměření. Byly mezi nimi i dva malé a dosti poničené zlomky z konce 3. nebo počátku 4. století s řecky psaným evangeliem neznámého původu. Nezdá se, že by text vycházel ze čtveřice kanonických evangelií, spekuluje se spíše o […]
Časopis National Geographic ve spolupráci se švýcarskou nadací Mecenáš pro antické umění (Maecenas Stiftung für antike Kunst) zveřejnil počátkem dubna 2006 obsah Jidášova evangelia. Vydání apokryfu ve třech světových jazycích (němčině, angličtině a francouzštině) bylo avizováno déle než rok. Práci na překladu se věnoval odborný tým pod vedením profesora Rodoplha Kassera z Ženevské univerzity. I přes […]
Korán je svatou knihou islámu. Muslimové věří, že byl doslovně zjeven proroku Mohamedovi mezi lety 611 a 632. Jednotlivá slova mu podle tradice diktoval archanděl Gabriel. Text je rozdělen do 114. kapitol zvaných súry. Řazení není chronologické, súry se liší počtem veršů a s výjimkou první kapitoly jsou nejdelší súry umístěny zpravidla na začátku a nejkratší na […]
Esejské evangelium míru (Evangelium esejských) se od ostatních apokryfů liší, a to nejen po obsahové stránce. Nejasný je především původ a autorství spisu. Staroslověnský překlad objevil podle svých slov Dr. Edmond Bordeaux Székely (1905-1979), maďarský lingvista, filozof a psycholog, který vystudoval univerzity v Paříži, Vídni a Lipsku a kromě několika moderních jazyků ovládal i sanskrt, aramejštinu, […]
Řecký originál Zjevení Petrova vznikl nejspíše koncem 2. století nebo počátkem 3. století. Někdy se uvádí rozpětí od roku 100 do roku 200. V té době koloval mezi církevními sbory i jiný apokryf se stejným názvem. Koptský překlad, který je předmětem našeho zájmu, je datován do 4. století a je součástí sedmého kodexu sbírky z Nag Hammádí. Apokalypsa vypravuje o […]
Jediný zlomek s textem tohoto evangelia se dochoval na malém a z obou stran popsaném papyru nalezeném v prosinci 1905 u středoegyptského města Oxyrhynchus asi 160 kilometrů jihozápadně od Káhiry. Oxyrhynchus byl v prvních staletích regionálním centrem s šesti tisíci obyvateli. Dnes na stejném místě ve vesnici el-Bahnasa žije několik desítek lidí. Lokalitu proslavily archeologické objevy britských vědců, jejichž pozornost […]
Koptský spis ze 4. století nazvaný „Podstata (dosl. Hypostasis) archontů“ je součástí druhého kodexu nalezeného před šedesáti lety v Nag Hammádí. Předlohou koptského překladu byl nade vší pochybnost starší řecký text (asi z 2. nebo 3. století), který se ovšem do dnešní doby nedochoval. Po obsahové stránce dílo čerpá z předkřesťanské gnóse a snaží se o výklad prvních sedmi kapitol starozákonní […]
Egyptský vesničan Muhammad Ali Samman v roce 1945 objevil ve skalách poblíž Nag Hammádí asi metr vysoký hliněný džbán s papyrovými kodexy. Několik textů bylo hned v zápětí nenávratně ztraceno, když je egypťan použil na zátop. Další části spálila matka nálezce v obavě, že by mohly přinést rodině neštěstí. I přes tento barbarský přístup zůstala většina spisů zachována. V […]
Píseň o perle je součástí apokryfních Skutků Tomášových, které měly podle soudobých poznatků vzniknout v syrském prostředí na počátku 3. století. Originální název se nedochoval, ve Skutcích jsou verše nadepsány větou: „Píseň apoštola Judy v zemi indické“. Apoštol měl chvalozpěv pronést při modlitbě ve vězení. Je však prakticky jisté, že do příběhu o jeho životě byla starší píseň […]
V roce 1958 nalezl Morton Smith (1915-1991), profesor starověkých dějin na Kolumbijské univerzitě, v klášteře Már Sábá necelých 20 kilometrů jihovýchodně od Jeruzaléma částečný přepis neznámého dopisu Kléménta Alexandrijského (150-215). Text byl pravděpodobně v polovině 18. století opsán z původního zdroje na předsádku u zadní desky knihy z roku 1646, jejímž obsahem je dílo Ignáce z Antiochie (†107). Mnoho odborníků věří, […]
Filipovo evangelium je sbírkou výroků, výkladů a podobenství s hlubokým katechetickým a teologickým významem. Vzhledem k zaměření se nabízí spojení s valentinskou gnostickou školou, případně přímo s jejím zakladatelem Valentinem, který žil ve 2. století. Doba vzniku zdrojových materiálů by tím byla vymezena roky 130 a 170, některé citáty a pasáže však pravděpodobně sahají ještě hlouběji do minulosti a reflektují […]
Slovo o zmrtvýchvstání bylo sepsáno koncem 2. století. (Pravděpodobně mezi lety 170 a 200.) Je součástí prvního kodexu objeveného v egyptském Nag Hammádí. List neznámého pisatele je určen Rheginovi. Autor mu z pozice učitele vysvětluje gnostický pohled na vzkříšení a důvěrně mu předává své osobní svědectví, své vlastní prožití a uskutečnění tohoto mystéria. Pro gnostika je zmrtvýchvstání přechodem […]
Tomášovo evangelium je součástí souboru gnostických spisů objevených v egyptském Nag Hammádí v roce 1945 (NHC II/2). Nejnovější výzkumy posunují vznik evangelia stále hlouběji do minulosti, do let 70 až 80 našeho letopočtu nebo i do poloviny prvního století a ještě dříve. Tři fragmenty textu jsou známy z papyru Oxyrhynchus pocházejícího z období mezi lety 130 a 250 (pOxy. […]
Neúplné znění Mariina evangelia se zachovalo v koptském překladu z konce 4. nebo počátku 5. století. Je součástí tzv. Berlínského kodexu (Berolinensis 8502) objeveném Dr. Carlem Reinhardtem roku 1896 v Horním Egyptě. Do dnešní doby se zachovaly i dva řecky psané zlomky z počátku 3. století (Rylandsův papyrus 463). Další dva zlomky jsou datovány do období na přelomu 2. a 3. století (papyrus Oxyrhynchus […]
Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2024
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.
Odkazy:
