Množství slunečního záření dopadajícího na povrch Země se zvyšuje. I když příčina zatím nebyla jednoznačně objasněna, vědci se přiklánějí k domněnce, že úbyvá oblačnosti. Diskutují také o globálním zatemňování. Propustnost atmosféry pro sluneční záření je v globálu větší než dříve. V Evropě se od roku 2000 prakticky nezměnila. Ke zhoršení došlo v Indii a Číně. Kvůli slábnutí smogové vrstvy […]
Tající ledovce, mizející pevninské ledové příkrovy a teplem expandující voda zvednou úroveň mořské hladiny do konce tohoto století o 0,8 až 1,5 metru. Zaplaveny budou rozsáhlé části pobřeží a desítky milionů lidí si budou muset hledat nový domov. Nová studie korigující prognózu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) byla představena 15. dubna 2008 na konferenci Evropské […]
Nestabilita mořského ledu v Arktidě dokazuje, že jsme zašli příliš daleko. Už současná úroveň oxidu uhličitého je nebezpečná, prohlásil v červnu 2008 Dr. James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studiií (GISS-NASA). Musíme okamžitě snížit obsah CO2, abychom zachránili planetu takovou, jakou ji známe. Je třeba dostat se na úroveň pod 350 ppm. Toho můžeme dosáhnout pomocí zalesňování […]
Lidstvo hrubě podceňuje nebezpečí globálního oteplování. Mezinárodní společenství musí začít jednat a stanovit si přísné prioritní cíle. Chceme-li zachovat prostředí vhodné pro udržení civilizace, je třeba okamžitě zabránit zvyšování koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře, tvrdí Dr. James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS) v New Yorku. Evropská unie usiluje o stabilizaci […]
Wilkinsův šelfový ledovec na Antarktickém poloostrově se rozpadá. Během několika let by mohl ztratit až povinu své rozlohy. Celý šelf pokrývá plochu o velikosti 13 680 km². Podle vědců je na vině globální oteplování. O závažných změnách v Antarktidě referovalo americké Národní centrum pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) a […]
Golfský proud transportuje tepelnou energii z Mexického zálivu na severovýchod k pobřeží Evropy. Díky tomu jsou zimní teploty v západní Evropě podstatně vyšší než ve stejných zeměpisných šířkách Severní Ameriky. Bez tohoto působení by byla zima v Paříži nebo Londýně stejně tuhá jako v kanadském Quebecu. I když víme o krátkodobých účincích Golfského proudu na počasí, dlouhodobé efekty zůstávaly dlouho […]
19. března 2008 v 8:12 středoevropského času zaznamenala družice Swift v souhvězdí Pastýře velmi jasný gama záblesk (Gamma Ray Burst, GRB), jehož dosvit měl v maximu podle odhadu 6 až 5 magnitud, takže byl teoreticky viditelný pouhým okem. Záblesk s označením GRB 080319B dorazil k Zemi ze vzdálenosti 7,5 miliard světelných let. Událost se tudíž odehrála v době, kdy naše sluneční soustava […]
Nejstarší led kolem severního pólu mizí. Plocha pokrytá tzv. věčným ledem, jenž na rozdíl od sezónního ledu vydrží v Arktidě celoročně, se loni zmenšila o 2,5 milionů čtverečních kilometrů. Ve srovnání se stavem v únoru 2007 zůstala zachována pouhá polovina. Podíl víceletého ledu na celkovém zalednění klesl ze 60 na necelých 30 procent. Zastoupení velmi starého ledu […]
Horské ledovce tají rekordním tempem a řada z nich by mohla zmizet během několika desetiletí. Zpráva Programu OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP) zrekapitulovala údaje za rok 2006. Sledována byla skupina 29 ledovců v devíti pohořích. Z měření vyplývá, že se ledovce ztenčily v průměru o 1,5 metru. Mezi roky 1850 a 1970 ledovce ztrácely odhadem […]
V prvních březnových dnech přecházela nad západní a střední Evropou hluboká tlaková níže provázená silným větrem a srážkami. Meteorologové dali orkánu jméno Emma. Největší rychlost větru byla naměřena na Wendelsteinu v Německu – 222 km/h. V Rakousku dosahoval vítr v nárazech až 180 km/h. Na našem území se maxima pohybovala kolem 155 km/h (Šumava, Krušné hory). Na polské […]
Když se v prvních měsících roku 2002 v Antarktidě rozpadl šelfový ledovec Larsen B, většina komentátorů to dala do přímé spojitosti s klimatickými změnami. Někteří neváhali vyslovit názor, že to nebude ojedinělý případ a další ledovce v oblasti čeká stejný osud. Zazníval argument, že teploty vzduchu na Antarktickém poloostrově rychle rostou (od roku 1940 o 0,5 stupně Celsia za […]
Vědci z Leibnizova institutu mořských věd (Leibniz-Institut für Meereswissenschaften, IFM-GEOMAR) v severoněmeckém Kielu zjistili, že současná cirkulace vodních proudů v Severním ledovém oceánu je ve srovnání s geologickou minulostí výjimečná. V posledních 15 miliónech let byl cirkulační systém po většinu času závislý na tvorbě mořského ledu, zatímco dnes je (stejně jako v teplých periodách minulých 400 tisíciletí) důležitější přítok vody z Atlantského […]
Paleocensko-eocénské teplotní maximum před 55 miliony lety, kdy se během relativně krátkého časového rozmezí (v řádu několika stovek nebo tisíců let) oteplilo o 5 až 8 stupňů Celsia, bylo obdobím velkého vymírání. Náhlou teplotní změnu zdůvodňuje většina teorií vyšší koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Jak ukázala studie britských a amerických vědců, z rašelinišť se tehdy uvolnil metan, což […]
Podle Sergeje Zimova, vedoucího Severovýchodní vědecké stanice na břehu řeky Kolymy v Jakutsku, se rozmrzání permafrostu na Sibiři stává globální hrozbou. „Sibiřská krajina se mění,“ řekl Zimov pro agenturu Reuters. „Lokální problémy na severu nakonec nevyhnutelně přerostou v problémy na ruském jihu, v Amazonii či v Holandsku.“ Z tající půdy začíná ve velkém unikat metan a oxid uhličitý. „Ložiska […]
Vědci se stále častěji zabývají otázkou, do jaké míry je počasí na Zemi ovlivňováno kosmickým zářením. Na tento problém se zaměřila studie Gilese Harrisona a Davida Stephensona z univerzity v britském Readingu. Autoři zevrubně analyzovali záznamy měření sluneční radiace v Británii, které jsou archivovány od roku 1947 a porovnali je s údaji o množství neutronů v období let 1951 až […]
Před 55 miliony lety bylo podnebí na Zemi mimořádně teplé. Po náhlém zvýšení teploty následovaly stejně náhlé a extrémní změny v systému mořských proudů. Současný průběh globálního oteplování vzbuzuje obavy, že se stejný scénář může opakovat. Takové jsou poznatky vědců ze Scrippsova oceánografického institutu při Kalifornské univerzitě v San Diegu (Scripps Institution of Oceanography at the University […]
Vědci z univerzity ve Virginii provedli simulaci vývoje klimatického systému, kde základním předpokladem bylo zachování přirozené koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Výsledky výzkumu naznačují, že pokud by lidé svou činností nezastavili původní vývojový trend, panovala by v současné době na Zemi nová doba ledová. Odborný tým pod vedením profesora Williama Ruddimana z univerzity v Charlottesville využil pro svoje studium klimatický […]
Golfský proud, který je významným zdrojem tepla pro evropský kontinent, zeslábl o 30 procent. Pokud bude tento trend pokračovat, teploty na severu a západě Evropy v blízké budoucnosti poklesnou. Informovali o tom vědci z Národního oceánografického centra (National Oceanography Centre, NOC) v anglickém Southamptonu. Na studii upozornilo poslední vydání časopisu Nature. Tepelná energie, přenášená prostřednictvím jednoho z nejsilnějších oceánských […]
Povodí Amazonky postihlo největší sucho v novodobé historii. Brazilské úřady byly nuceny přistoupit k vyhlášení výjimečného stavu v celém státě Amazonas. Některé řeky a jezera v oblasti úplně vyschly. Zůstala po nich pouze koryta vyplněná pískem a bahnem. Smutný výjev dokládají milióny uhynulých ryb. Lékaři varují před vznikem epidemií. Hladina ve všech vodních tocích Amazonie dramaticky klesá. Vláda začala […]
Ruští vědci vyjádřili vážné obavy o osud sibiřské tajgy. Globální oteplování vysušuje močály, narušuje permafrost a způsobuje rozsáhlé požáry, během nichž je uvolňováno obrovské množství oxidu uhličitého. Klimatické změny rok od roku stále více ovlivňují sibiřské lesy. Od počátku 60. let se v této části světa teplota zvýšila o 3 stupně Celsia a důsledky jsou vidět na […]
V červenci 2003 byla na stránkách odborného časopisu GSA Today vydávaného Americkou geologickou společností (Geological Society of America, GSA) publikována studie, podle níž jsou za globální oteplování odpovědné především částice kosmického záření. Zprávu vypracoval izraelský astrofyzik Nir Shaviv z Hebrejské univerzity v Jeruzalémě (Hebrew University of Jerusalem) společně s geologem Janem Veizerem z univerzity v Ottawě (University of Ottawa). Oba […]
27. prosince 2004 detekovaly satelity na oběžné dráze i pozemské radioteleskopy obrovský světelný záblesk, jehož intenzita dosáhla absolutně rekordní úrovně. Zdánlivá jasnost záblesku, který trval více než desetinu sekundy, překonala jas Měsíce v úplňku i veškeré historicky doložitelné hvězdné exploze. Vnější vrstvu zemské atmosféry zasáhl největší výbuch tvrdého gama záření za posledních minimálně 35 let, od kdy […]
Jižní a v poslední době i severní hemisféru, zejména v oblasti pólů, zasahují ve stále větších dávkách vysoce energeticky nabité částice kosmického záření. Někteří vědci se domnívají, že tento jev je jednou z příčin rychlého tání ledovců a přispívá k celkovému narušení počasí na severní polokouli a ke změnám globálního klimatického systému. Profesor James W. Cronin, nositel Nobelovy ceny […]
Vědci ze švýcarského Spolkového vysokého učení technického (Eidgenössische Technische Hochschule, ETH) v Curychu prokázali, že po desetiletích snížené intenzity slunečního záření dopadajícího na zemský povrch, začal tento jev od poloviny 90. let ustupovat. Sluneční světlo, které se dostává k zemskému povrchu, je primárním zdrojem energie pro život na Zemi i klíčovým faktorem klimatických změn. Několik nezávislých studii v poslední […]
Podle německých vědců je skutečná hrozba klimatických změn maskována znečištěním ovzduší. Aerosoly, částečky prachu a další látky v atmosféře pomáhají od poloviny 20. století ochlazovat planetu. Pokud se tedy kvalita vzduchu na celé planetě zlepší, globální oteplování se tím paradoxně umocní. Na 13. světovém kongresu o čistotě ovzduší a ochraně životního prostředí to prohlásil Meinrat Andreae z Institutu Maxe […]
Objem skleníkových plynů, uvolňovaných do atmosféry při rozsáhlém mýcení lesů v povodí Amazonky, byl silně podhodnocen. Dosavadní odhady uváděly, že Brazílie ročně vyprodukuje 200 až 250 milionů tun oxidu uhličitého. Ve skutečnosti je tato hodnota až dvojnásobná. Tvrdí to vědci z brazilského Národního institutu pro výzkum Amazonie (Instituto Nacional de Pesquisas da Amazônia, INPA). V roce 2003 podle […]
Rozloha a koncentrace mořského ledu na jižní polokouli. Změna hmotnosti pevninského ledovce v Antarktidě. Zalednění Arktidy Články o tání ledovců a mořského ledu …
Obsah oxidu uhličitého (CO2), metanu (CH4) a oxidu dusného (N2O) v atmosféře. Články o emisích skleníkových plynů Aktuální hodnota atmosférického CO2 a CH4 (globální…
Klimatické jevy a anomálie, atmosférická a oceánská cirkulace, vzorce proměnlivosti klimatu. El Niño – Jižní oscilace (ENSO), Pacifická dekádová oscilace (PDO), Severoatlantická oscilace (NAO), Arktická…
Aktuální snímky a údaje z kosmických sond a pozemních observatoří. Články o sluneční aktivitě Zdroj: NASA (SDO) Zdroj: NASA (SDO) Zdroj: NASA (SDO)…
Magazín Gnosis - informace pro ty, kdo hledají poznání - provozovatel: Libor Kukliš, 2004 - 2024
Pro články čtenářů je vyhrazena sekce Hledání Světla. Máte-li zájem o publikování svého článku, pište na e-mail info@gnosis.cz.
Přebírání článků je možné po předchozí domluvě a pod podmínkou uvedení zdroje (tím se rozumí uvedení jména autora a příslušného odkazu).
Tento web používá jen nezbytně nutná cookies, která jsou zákonem povolena bez odsouhlasení.
Odkazy:
